Článek
To byl zase zážitek
Moje první ranní kroky směřovaly do kuchyně ke kávovaru, protože jako pro spoustu lidí se káva i pro mě stala rituálem předtím, než se vrhnu na pracovní úkoly. Káva, ačkoliv piji bezkofeinovou, mě vždycky hezky „nakopne“. Jenže tentokrát to bylo jiné než jindy.
Napůl probuzená zapínám kávovar a otevírám plechovku s mletou kávou. Když ji chci ale nabrat odměrkou, zjišťuji, že množství kávy v plechovce by vystačilo leda tak na „hruškovou vodu“, jak u nás lidově nazýváme velmi slabou kávu nelibé chuti. No nic, šmátrám po nové kávě. Kdybych tušila, co bude následovat, na mou duši přísahám, že bych si raději udělala Granko.
Kávová maska
Kromě odšroubování víka na kávové plechovce je nutné zdolat ochranu proti zvětrání kávy - tou je plech s otvírákem, jaký bývá u sardinek. Jenže ve chvíli, kdy plech odtrhávám, se začne dít něco, co se nebojím označit jako malou kávovou explozi.
Mletá káva vystřeluje jako konfety na té nejdivočejší párty a malá zrníčka mi obarvují obličej, na který jsem si už bohužel stihla namatlat denní krém. Káva na něm drží doopravdy excelentně. Kdo ví? Třeba má tahle kropenatá maska blahodárný vliv proti stárnutí pleti. No kéž by! Alespoň k něčemu by to bylo dobré, ale jsem vůči tomu spíše skeptická.
Protože nemalá část kávy končí také na podlaze, oprašuji chodidla, běžím do koupelny před zrcadlo a sama sebe se lekám, když vidím, že z kávové masky vykukují pouze oči. Upřímně fakt nevím, jestli se mám smát nebo brečet, ale co vím jistě je, že za chvíli musím vzbudit děti, kterým nechci způsobit doživotní trauma. Proto lezu do sprchy, abych ze sebe smyla tenhle kávový peeling, který nebyl v plánu.

Konec dobrý, všechno dobré
Celá voním kávou, po níž už na mém obličeji nezůstala ani památka. Uklízím spoušť v kuchyni, chystám snídani a následně budím děti, jako by se kávový incident vůbec nestal. Nakonec si udělám hrnek kávy, který tentokrát aplikuji vnitřně a doufám, že jobovkám alespoň pro dnešní den odzvonilo.
Na mou oblíbenou značku kávy jsem ale nezanevřela. Ani si nemyslím, že by byla chyba na straně výrobce, protože něco takového se mi stalo poprvé. Je pravda, že tahle plechovka ve skříni ležela docela dlouho a přesto, že zatím nevyexpirovala, zažila změny teplot. Možná proto v ní byl vyšší tlak a pak to dopadlo jak to dopadlo.
Nerozumím tomu, ale dnes už vím, že příště, až budu otevírat novou kávu, si dám větší pozor. Tento zážitek mě sice dokonale probudil, ale stejně bych ho nerada opakovala znovu.