Článek
Premiéra muzikálu Krysař Daniela Landy se uskutečnila v roce 1996 a ve stejném roce také vyšla alba Krysař I a Krysař II. Muzikál má na kontě více než 1000 repríz a patří mezi nejúspěšnější české muzikály všech dob.
Byla jsem obrovská fanynka Dana Landy a většinu písniček z alb Valčík, Chcíply dobrý víly a Krysař jsem znala zpaměti, protože jsem si je pouštěla pořád dokola. I po dlouhých letech jsem byla natěšená na to, až muzikál uvidím naživo.
Cestou dlouhou se k nám blíží ten, kdo svoji lásku změní ve zlý sen
V roli Osudu se s prologem na jevišti objevil úžasný a vtipný Robert Jašków. Nelze u něj popřít jistou podobu s Danem Landou, který také kdysi působil v roli Osudu. Musím zmínit i Helenu Nováčkovou a Jiřího Minaříka v roli Zlodobra a Dobrozla. Seděly jsme ve čtvrté řadě a vše jsme měly jako na dlani. Pohled Dobrozláků, když se po boku Osudu připlížili na okraj jeviště, je díky blízkosti nezapomenutelný.
Krysaře – tajemného muže v kápi s píšťalou – ztvárnil charizmatický a démonický Přemysl Pálek a v superlativech bych takto mohla psát o všech hercích. Část, ve které vystupuje Elis Ochmanová (Rózi) a Kateřina Bohatová (Agnes), mě lehce dojala a některé scény pobavily. Zejména pak scény s Michalem Pleskotem v roli vraha/opilce. U muzikálu mě bavila bezprostřednost a synergie herců. Líbila se mi choreografie i kostýmy a k mému překvapení v představení nechyběla ani závěsná akrobacie. Úžasná atmosféra vládla i na konci představení, kdy se herci několikrát dočkali standing ovations a pro publikum ještě zazpívali pár songů. Po představení proběhla i autogramiáda, ale té jsem se už nezúčastnila.
Krysař je nadčasové dílo, jehož tématem je láska, pomsta a špatné lidské vlastnosti. Já jsem si tento muzikál velmi užila. Písně pro mě byly chytlavé a líbivé. Budu ráda vzpomínat a možná si tento zážitek za nějaký čas zopakuji.
