Článek
Na bazarech nakupuji i prodávám, hlavně zachovalé oblečení a hračky po dětech. Za možnost pořídit věci levně jsem vděčná, ale v poslední době jsem si všimla fenoménu, který nedá spát některým nakupujícím ani prodejcům – totiž dárků k nákupu.
Na tohle téma se vášnivě debatovalo na sociálních sítích. Jak už to tak bývá, objevilo se celé spektrum názorů. Někteří lidé oceňovali milou pozornost a snahu udělat druhému radost, jiní naopak přiznávali, že je podobné danajské dary spíše rozčilují.
Bonbóny, lízátka, vlhčené ubrousky, klíčenky, obří plyšáci nebo v lepším případě další kousek oblečení ve velikosti, jakou jste si právě koupili. Fantazii se meze nekladou a ano, balíček někdy připomíná spíš tombolu než obyčejný bazarový nákup.
Můj pohled na nevyžádané dárky
Abych řekla pravdu, rozumím oběma stranám. Těm, které dárky vítají i těm, kteří by se bez nich obešli. Čemu rozumím méně, jsou reakce některých obdarovaných, kteří prodejce neváhají po otevření balíčku kontaktovat a v podstatě mu vyčinit za to, že poslal dárek, o který nikdo nestojí. A že prý taková blbost okamžitě poletí do koše.
I o takovém jednání jsem se bohužel dočetla, včetně screenshotů zpráv mezi nakupujícím a prodejcem. Nevěřícně jsem na to koukala a říkala si, proč tohle má někdo zapotřebí. Pokud mám alespoň špetku empatie, musí mi být jasné, že pro člověka, který chtěl udělat druhému radost, musí být zraňující číst podobné zprávy.
Pokud jde o mě, velkou radost mi udělá další kousek oblečení, který už prodejce sice nenabízí k prodeji, ale pořád může hezky posloužit. Vzpomínám si, když mi paní přibalila červené triko, které unosily obě děti, a ještě posloužilo pro den s autorem učebnice angličtiny, kdy děti dostaly pokyn obléct si něco červeného. Tímto dárkem se nám prodejkyně opravdu zavděčila.
Radost mi ale naopak neudělá plyšák nebo jiné použité hračky. Doma jich máme hromadu, potřebovala bych se jich spíš zbavit, ale děti to odmítají – a to si s nimi už nehrají, jen to byl dárek od kamaráda a přeci nejsme blázni, abychom se zbavovali dárků. To se prostě nedělá, že jo…
Když navíc uvidí nového plyšového kamaráda z balíčku, je mi jasné, že to pro nás znamená jediné - další harampádí do domácnosti, kterého se někdo jiný pravděpodobně potřeboval zbavit. A to nechci být nijak neuctivá, i když to tak možná vyzní.
Nějak si s tou nevyžádanou věcí musím poradit. Prodejci psát nebudu, protože vím, že jeho úmyslem nebylo naštvání kupujícího. Nicméně jak už jsem řekla, radost z toho nemám.
Stejně jako z bonbónů. Už od mala nám doma i ve škole vtloukali do hlavy, že od nikoho cizího si nemáme brát žádné sladkosti – mohly by to prý být třeba drogy. A to už vůbec nechci myslet na to, když vám v balíčku dorazí čokoládová pralinka, je srpen a teploměr ukazuje třicítku.
Řešení je možná jednodušší, než se zdá
Pokud chcete kupujícímu udělat radost, zkuste přibalit něco, co souvisí s jeho nákupem. Další bodyčko k dětskému oblečení, náhradní dílek ke stavebnici nebo knížku odpovídající věku dítěte. Takový dárek má potenciál skutečně potěšit.
Naopak plyšák, klíčenka nebo hrst bonbonů mohou skončit v odpadkovém koši nebo někde v šuplíku jako nežádoucí harampádí.
