Článek
Týden bez dětí je pro nás poměrně vzácná a vítaná situace, za kterou jsme opravdu vděční. Zrovna teď mají děti díky ředitelskému volnu prodloužené podzimní prázdniny, na které vyrazily za zážitky k babičce na vesnici. Pro nás to znamená zcela volný týden, protože s manželem máme shodou okolností dovolenou. Pokud byste se náhodou divili, proč si bereme dovolenou a hlídání nevyužijeme k tomu, abychom byli v práci, pak vězte, že původním plánem byl společně strávený týden s dětmi. Ale znáte to, věci se občas vyvrbí jinak, než jste zamýšleli.
Prázdnej byt
Máme volný byt, ve kterém je nezvyklé ticho. Nečelíme sourozeneckým šarvátkám, není počůraný záchod a v kuchyni se už pár dnů nic nerozlilo. Kromě toho odpadlo vodění na kroužky a další aktivity spojené s každodenním kolotočem – ranní tahání dětí z postele, škola, práce, domácí úkoly, kroužky, spánek. Výsledkem týdne bez dětí je neuvěřitelných 168 hodin volného času a já si pokládám jedinou otázku. Jak s nimi naložit? Nějaké nápady mám, ale upřímně si nejsem jistá, zda se potkají s realitou.
Představy
Je to jako sen. Za 168 hodin se přeci dá stihnout tolik věcí! V představách mi naskakuje například společná snídaně v posteli, která se protáhne až do oběda, podzimní procházka v barevném listí, koncert nebo kino. Volný týden slibuje romantiku, nebo alespoň dostatek spánku. To mimochodem dost oceňuji, protože děti by teď s tou zatracenou změnou času pár dnů vstávaly už v 5 hodin. Jenže, jak už to tak bývá, místo zhmotnění romantických představ přichází ryze praktická realita.
Realita
Z mého snění mě vytrhne špinavá zeď v pokojíčku, kterou už dlouho potřebujeme vymalovat, ale doposud jsme na to nenašli vhodnou chvíli. To se ovšem s odjezdem dětí a naší dovolenou změnilo a byla by velká škoda tuhle jedinečnou příležitost promarnit! Po přípravách na malování bereme do ruky váleček a pouštíme se do práce. Ačkoliv v koutku duše věřím, že nějaký čas pro sebe přeci jen vyšetříme, romantické představy nyní upozaďuji a stává se ze mě praktická žena. Nejdříve povinnosti, potom zábava. Takhle to přeci říkáme i dětem.
Malování nestačí
S válečkem v ruce začínám přemýšlet o tom, co vše by se ještě dalo stihnout, než opět nastane každodenní frmol s dětmi. Protože zjišťuji, že je toho dost, jdu si sepsat následující to-do list.
- Vyprat závěsy.
- Vyměnit povlečení.
- Protřídit boty a oblečení a odnést na charitu.
- Umýt okna.
- Protřídit hračky a udělat tak místo novým, které přinese Ježíšek.
- Začít nakupovat vánoční dárky.
Sečteno, podtrženo
Vidíte sami. Dokonalé plány na pohodový týden se proměnily v seznam úkolů. V mých očích je potřeba udělat hromadu věcí, které jsou pro mě prioritou. Mezi všemi úkoly, které jsme si nalajnovali, jsme zatím nevyšetřili žádný čas na společně strávené chvíle s manželem (pokud nepočítám malování a úklid), a abych pravdu řekla, večer jsme rádi, že se navlíkneme do pyžama, zalehneme a ráno nás nikdo nebudí.
Z týdne bez dětí se pro nás stala praktická dovolená, jejíž čas plyne jako voda. Zbývá nám ještě pár dnů naděje, že vyrazíme alespoň na tu podzimní procházku. Jedno je jisté. Volno bez dětí většinou není tak docela volno.
A jak vy využíváte čas, kdy děti nejsou doma? Pokud k tomuto tématu máte co říct, podělte se v diskuzi pod článkem.
