Článek
Jednou jsme nahoře, podruhé dole. Život nás na jedné straně obdarovává šťastnými okamžiky, ale na druhé straně nám někdy hází klacky pod nohy, díky kterým si uvědomíme věci, ke kterým bychom jinak nedošli. Stejně jako v případě Dity (29), která až díky vlastní nepřízni osudu docenila svou matku, k níž dříve cítila zášť. Komunikovala s ní, ale hluboko v nitru ji trápily staré křivdy.
Otec si založil novou rodinu
Když mi bylo pět let, odstěhoval se od nás táta a s mámou jsme zůstaly samy. Nezapomenu na to, jak jsem žadonila, aby se k sobě rodiče vrátili. Samozřejmě, jako malá holka jsem si to představovala jednoduše. Nerozuměla jsem tomu, proč je problém žít opět jako rodina, ale máma mi říkala, že do původních kolejí to už nejde vrátit. S tátou si prý přestali rozumět, začali se hádat, a proto nezbývalo jiné východisko než se rozejít. V pěti letech jsem neznala všechny souvislosti, ale když mi bylo okolo jedenácti let, konečně jsem se dozvěděla pravdu.
Táta udržoval vztah se svou kolegyní, založil s ní novou rodinu, a protože měl jiné starosti s mým nevlastním bráškou, my jsme ho zanedlouho přestaly téměř zajímat. Minimálně to tak vypadalo a moje iluze o skvělém tátovi se rozplývaly jako pára nad hrncem. Cestu jsme k sobě našli později, ale to už je jiný příběh. Tento je o mně, mojí mámě a našem strastiplném vztahu.
Matka nebyla často doma
Máma pracovala jako servírka s večerní pracovní dobou a když jsem ji potřebovala nejvíc, nebyla tu pro mě. Jako teenager jsem jí to měla za zlé. Záviděla jsem kamarádkám, které trávily odpolední čas s rodiči a ony pro změnu záviděly mně. Vždyť volný byt si úplně říká o uspořádání večírku! Co by prý ostatní holky daly za to, že nejsou pod neustálým dohledem?
Začaly jsme se hádat
Proč si máma nemohla najít jinou práci, která by jí umožnila trávit více času doma? Abych řekla pravdu, měla jsem toho už vážně dost. Nejsem na to pyšná, ale začaly ode mě přicházet výčitky, hádky, pohrdání i ignorace. Toužila jsem po tom, abych se od mámy co nejdříve odstěhovala.
Vyčítala jsem jí, že se mi dostatečně nevěnuje.
Po ukončení základní školy jsem se začala učit kadeřnicí. S mámou jsme se stále moc nevídaly, a přesto, že jsem měla dost svých zájmů, pořád jsem k ní cítila jakousi zášť a náš vztah byl odměřený.
Po třech letech jsem úspěšně dokončila učební obor kadeřnice a rovnou jsem nastoupila do práce v jednom kadeřnictví za rohem. Konečně jsem začala vydělávat dost peněz na to, abych si mohla dovolit pronajmout pokoj v jednom bytě s vidinou, že se odstěhuji od mámy.
Zamilovala jsem se do staršího muže
Po roce v kadeřnictví ke mně na střih začal chodit milý a charismatický architekt David. Ačkoliv byl o 14 let starší než já, náramně jsme si rozuměli a po dvou měsících jsem od něj dostala pozvání na večeři. Prožívala jsem nejkrásnější období svého života. Začali jsme spolu chodit, zanedlouho jsem se k Davidovi přestěhovala a nebylo pro mě velkým překvapením, když se mi svěřil, že by chtěl děti. Kromě toho, že nedávno oslavil 34 let, je zajištěný, a proto prý není na co čekat.
Narodily se nám tři děti, ale happy end se nekonal
Bylo mi teprve 20 let, ale miminku jsem se nebránila. Vysadila jsem antikoncepci a hned další měsíc jsem na těhotenském testu objevila dvě čárky značící těhotenství. Měli jsme velkou radost, že to vyšlo tak rychle a David ke mně byl pozorný. Cítila jsem se jako princezna. Po devíti měsících se nám narodil Filip a po něm, s krátkým věkovým odstupem, přišly na svět ještě další dvě děti – Sebastian a Johanka. Pokud by mi tenkrát někdo řekl, že tato idylka jednou skončí, asi bych se mu vysmála. Jenže neuvěřitelné se bohužel stalo skutečností.
Když mě začal podvádět, zhroutil se mi svět.
V době, kdy měl Filip sedm let, David začal domů z práce chodit v noci. Údajně měl hromadu zakázek, což jsem mu věřila do doby, než to mezi námi začalo skřípat. Když jednoho dne opět nepřišel domů, na základě svých pochybností jsem si řekla, že mu prostě zavolám.
Zaskočilo mě, že telefon zvedla nějaká žena, která se netajila tím, že už dva měsíce s Davidem udržuje poměr. Po osmi idylických letech přišlo obrovské zklamání. Lapala jsem po dechu a celý svět se mi zbortil jako domeček z karet. Nechápala jsem, proč se to stalo právě mně a pořád jsem se sama sebe ptala, co jsem udělala špatně.
Od Davida jsem se s dětmi odstěhovala k mámě
Zůstala jsem sama s třemi dětmi, čímž jsem se najednou octla ve stejné situaci jako moje máma před 23 lety. Muž, který tolik toužil po dětech a se kterým jsme si kdysi náramně rozuměli, začal hledat povyražení jinde a pro mě začala nová životní etapa bez vysněného muže.
Dělala vše, co bylo v jejích silách. Chtěla, abychom se měly dobře, ale tenkrát jsem to neviděla. Dnes toho lituji.
Dříve jsem mámu odsuzovala za to, že trávila spoustu času v práci, ale dnes si konečně uvědomuji, jak byla silná, když zůstala sama na dítě, které se jí později odvděčilo výčitkami. Přitom nechodila do práce, aby si tam odpočinula, ale proto, aby nás uživila. Nechápu, jak jsem mohla být tak zaslepená.
Stydím se za veškerou zlobu vůči osobě, která mě miluje a to poslední, co si zasloužila, byla zášť a pohrdání od dcery, kterého bych se sama od svých dětí setkala velmi nerada.
Škoda, že jsem k tomuto uvědomění došla tak pozdě a za nemilých okolností, ale s odstupem času mohu říct, že jsem za tuto životní zkušenost vděčná. Dovedla mě k pochopení mojí mámy, která mi dodnes pomáhá s mými dětmi. Ona takovou pomoc neměla, protože její rodiče už tehdy nežili.
Anketa
Poznámka: Tento příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými osobami je čistě náhodná.
