Článek
Bratři z řecké Soluně Konstantin (později Cyril) a Metoděj byli křesťanští misionáři, kteří přišli v roce 863 na Velkou Moravu a položili základy staroslověnštiny jako jazyka určeného pro bohoslužby. Jsou vyzdvihováni jako hlavní patroni Moravy a od roku 1981 jako spolupatroni Evropy, kterými je prohlásil papež sv. Jan Pavel II. Tito bratři znali slovanský jazyk, a proto se předpokládalo, že matka byla slovanského původu.
Svatý Konstantin, mladší z bratrů, se narodil roku 827, byl profesor filozofie v Konstantinopoli, teolog a řečník. S bratrem Metodějem začali spolupracovat v době, kdy společně pobývali v klášteře a v roce 869, krátce před smrtí v Římě, kde se stal mnichem, přijal řeholní jméno Cyril. Padesát dní po vstupu do kláštera v Římě zemřel ve věku 42 let na tuberkulózu.
Svatý Metoděj se narodil roku 813, v mládí pracoval po vzoru otce jako byzantský státní úředník, ale protože ho toto povolání nenaplňovalo, okolo roku 845 ho opustil. Poté se stal mnichem a diákonem v jednom z klášterů na úbočí asijského Olympu. Jedním z jeho největších úspěchů bylo zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, ve které se stal prvním arcibiskupem. Zemřel v roce 885.
Příchod na Velkou Moravu
Kníže Velké Moravy Rostislav v roce 862 požádal císaře Michaela III., aby na Velkou Moravu vyslal biskupa a učitele, který položí základy církve. Právě díky znalosti slovanského jazyka byli pro misi vybráni Konstantin a Metoděj.
Ačkoliv obyvatelé Velké Moravy už znali církevní učení misionářů z Východofranského království, Rostislav franské kněze nechal vyhnat, protože měl obavy z politického a náboženského vlivu Východofranské říše.
Bratři dorazili na Velkou Moravu na jaře roku 863. Konstantin sestavil nové písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny knihy určené pro bohoslužby. Sestavení Proglasu (předmluvy ke staroslověnskému překladu evangelií) je připisováno Konstantinovi.
Velkomoravskou říši v roce 864 napadl Ludvík II. Němec. Kníže Rostislav byl obležen na Děvíně, kde byl donucen přiznat vazalství vůči Východofranské říši. Musel umožnit návrat latinským kněžím, čímž po jejich návratu došlo k neshodám latinské a staroslověnské koncepce.
Zákon sudnyj ljudem
Konstantin s Metodějem sestavili takzvaný Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky). Zákon ukládá přísné tresty lidem, kteří nepřijali křesťanství a konali pohanské oběti nebo přísahy. Vesnice, kde se tyto nepravosti konaly, měly odevzdat veškerý majetek pánů Božímu chrámu. Získaný výnos od lidí konajících oběti a přísahy měl být rozdán chudým.
Schválení staroslověnštiny papežem
Bratři přišli do Říma s obhajobou důvodů zavedení slovanské liturgie a počátkem roku 868 potvrdil papež slovanský překlad bohoslužebných knih. Současně s posvěcením těchto knih byl Metoděj vysvěcen na kněze.
Místa v Česku připomínající sv. Cyrila a Metoděje
Cyrila a Metoděje nám připomínají různá místa v České republice. My jsme se vydali podívat na méně známý olomoucký kostel sv. Cyrila a Metoděje. Tento kostel má jednoduchý exteriér a nachází se na něm sousoší slovanských věrozvěstů vysoké 4,5 metru, které vytvořil Julius Pelikán.
Stavba kostela byla zahájena 16. září 1929 a dokončení se datuje k roku 1932. V témže roce 5. července byla celá stavba slavnostně posvěcena.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně.
Dalšími několika místy spojenými s Cyrilem a Metodějem jsou například:
V textu článku jsou použity informace z následujících hesel na české Wikipedii: Cyril a Metoděj, Kostel sv. Cyrila a Metoděje (Olomouc).
