Článek
Vesnička má středisková mi vždycky připomínala prázdniny u babičky na malé vesnici, kde všichni věděli o všech a hospoda byla centrem veškerého dění. V komedii je kousek skutečného venkova, jak jsme ho znali kdysi, a také proto si získala srdce mnoha diváků.
Legendární film Jiřího Menzela, který se natáčel ve středočeských Křečovicích na základě scénáře Zdeňka Svěráka, znají celé generace. Mentálně zaostalý závozník Otík a jeho parťák pan Pávek se stali dvojicí, která v sobě dokonale spojuje humor, lidskost i typicky vesnické trable. Jenže tahle komedie nevznikala úplně hladce.
Scénář vznikl náhodou, filmařům se nezamlouval
Kdyby se nestal jeden malý účetní omyl, je možné, že o Vesničku mou střediskovou bychom byli ochuzeni, což by byla velká škoda. Zdeněk Svěrák tehdy dostal omylem dvakrát vyplacený honorář za scénář k filmu Na samotě u lesa. A aby nemusel vracet peníze, bylo potřeba rychle přijít s něčím dalším.
Sedl tedy k prázdnému papíru a během jedné noci vymyslel základ na dvě stránky. Původní název byl Plachťák a k tomu, aby příběh získal podobu, jakou známe dnes, vedla ještě dlouhá cesta, která trvala šest let. Ale stálo to za to!
Filmaři na Barrandově sice nebyli ze scénáře zrovna nadšení, ale když si ho přečetl dramaturg Václav Šašek, připustil, že by mohlo jít o pěkný film z vesnického prostředí. Scénář se nakonec dostal k Menzelovi a začátkem roku 1985 mohly začít přípravy na natáčení.
Hrabětovou měla hrát Stella Zázvorková
Dnes, když film znám, si jen stěží dokážu představit, že by postavu Hrabětové hrál někdo jiný než Milada Ježková, které role padla jako ulitá. Původně ji ovšem měla ztvárnit Stella Zázvorková, která z natáčení odstoupila.
Zajímavostí také je, že si Svěrák přál, aby řidiče Pávka hrál Petr Nárožný. Menzel ale viděl jako lepší volbu Mariána Labudu.
Zubní protézu si János Bán nechal na památku
Postavu Otíka Rákosníka ztvárnil maďarský herec János Bán, kterého si prosadil režisér Jiří Menzel. Bán neuměl česky a ve filmu toho moc neřekl, ale i to málo, co z jeho úst zaznělo, se musel nadrtit a určitě to pro něj nebyl snadný úkol.
János Bán si pro účely filmu nechal vyrobit zubní protézu, kterou má prý dodnes schovanou na památku.
Film zabodoval i ve světě
Naší Vesničce mé střediskové se nedostalo uznání pouze doma. Úspěchy, z nichž některé zmíním, slavila také ve světě.
1986: MFF v Montrealu (cena ekumenické poroty a zvláštní cena poroty), MFF Aurilac ve Francii (hlavní cena festivalu), MFF Vallolid ve Španělsku: (cena diváků).
1987: Filmový festival v Paříži (János Bán získal cenu pro nejlepšího herce), MFF filmových komedií v Chamrouse ve Francii (velká cena kritiky), nominace na Oscara v kategorii cizojazyčných filmů.
Závěrem
Film Vesničko má středisková si získal moje srdce, a i když jsem ho viděla nesčetněkrát, nikdy se mi neomrzí. Zas a znovu mě dokáže pobavit i dojmout, připomíná mi prostředí z dětství, kde čas plyne pomaleji a lidé se znají jménem. Možná proto se z Vesničky mé střediskové stala nesmrtelná legenda, která neztratila kouzlo ani po čtyřiceti letech.
Zdroje: Wikipedie: Vesničko má středisková, Extra.cz, Kinotip2.cz.
