Viktor Lustig: podvodníkovi, který prodal Eiffelovku, sedl na lep i Al Capone

Viktor Lustig, rodák z české vesničky Hostinné, přišel na svět roku 1890, ovládal pět světových jazyků a nechvalně proslul díky svému nadání na podvody, které mimo jiné uplatňoval na zaoceánských parnících mezi Francií a New Yorkem. Ačkoliv vůbec nejznámějším podvodem je prodej pařížské Eiffelovy věže, který učinil dokonce dvakrát, do spárů Lustigových podvodů se dostal také samotný Al Capone.

Majstrštyk s Eiffelovkou Lustigovi blesknul hlavou poté, co si v denním tisku přečetl, že její údržba je velmi nákladná, spravování je problematické, a proto se stává ošuntělou a nehezkou. Přesto, že v současnosti je Eiffelova věž nejznámější a neodmyslitelnou pařížskou dominantou, tehdejší záměr prodeje nezněl až tak neuvěřitelně, jelikož ve městě neměla zůstat natrvalo. Byla postavena pro pařížskou výstavu v roce 1889 s tím, že za dvacet let bude stát jinde, protože nezapadala mezi ostatní stavby v okolí. Nuže, proč by tuto jedinečnou příležitost Lustig nevyužil?

Neváhal a brzy uspořádal důvěrnou a utajenou schůzku, na niž pozval šest obchodníků s kovovým odpadem. Aby byl dostatečně přesvědčivý, nechal si vyrobit padělek vládní pozvánky a před obchodníky se prezentoval jako zástupce ředitele Ministerstva pošty a telegrafů. Následně jim sdělil, že Paříž si už nemůže dovolit vynakládat finanční prostředky na údržbu Eiffelovy věže, a z tohoto důvodu ji chce prodat do šrotu. Po obchodnících chtěl, aby mu do dalšího dne poslali své nabídky a samozřejmě nezapomněl zdůraznit, že celá záležitost musí být zatím přísně utajena. Je jasné, že u veřejnosti by se nesetkala s pochopením, a jistě by vyvolala zbytečně bouřlivé emoce. To bylo to poslední, po čem by Lustig toužil.

Nešťastníkem, který koupil Eiffelovu věž, se stal Andre Poisson, který si myslel, že koupě Eiffelovy věže mu zajistí pevné místo v lepších společenských kruzích. Jenže, vše bylo bohužel jinak a Poisson tento podvod prohlédl pozdě. Protože se styděl, nikdy nepřiznal, že naletěl podvodníkovi. Tím, kdo se ovšem ani trochu nestyděl, byl podfukář Lustig. O měsíc později se pokusil Eiffelovku prodat znovu, tentokrát bylo vše nahlášeno policii, ale Lustigovi se podařilo uprchnout. Zůstal na svobodě a i když Eiffelovku znovu prodat nemohl, jiné podvody si zvesela páchal i v budoucnu.

Lustigovi nebylo snad nic proti srsti. Jednou z obětí jeho podvodů se stal dokonce Al Capone, jeden z nejznámějších šéfů organizovaného zločinu v USA. Na toho měl Lustig promyšlenou jinou fintu, a tou bylo přesvědčení o údajně výhodné investici 50 000 dolarů do akcií. Tento obnos měl Lustig u sebe, ale za dva měsíce mu jej vrátil s odůvodněním, že obchod nevyšel. Protože Al Capone oceňoval Lustigovu čestnost, dal mu za odměnu 5 000 dolarů. Kdyby tak tušil, že sedl na lep podvodníkovi s promyšleným podvodem…

Lustig před spravedlností neunikl v roce 1934. Po obvinění za padělání byl poslán na 15 let do přísně střežené věznice v Alcatrazu a zde strávil přes 11 let. Příčinou úmrtí roku 1947 ve Zdravotnickém zařízení pro vězně ve Springfieldu byl zápal plic.

Zdroje: