Zeman sv. Václava označil symbolem kolaborace, národ ho oslavuje jako patrona české země

Den 28. září není pouze dnem pracovního klidu, ale odkazuje také zřejmě na rok 935, kdy byl sv. Václav zavražděn bratrem Boleslavem, resp. jeho družiníky. Kromě toho je tento den spojován ještě s jednou událostí, kdy v roce 995 Boleslavův syn Boleslav II. Pobožný nechal vyvraždit rod Slavníkovců, a tím přispěl k zachování celistvosti českého státu.

Svatý Václav, český kníže a světec, se narodil okolo roku 907 knížeti Vratislavovi a jeho manželce Drahomíře, ale klíčový vliv ve výchově měla babička, sv. Ludmila, známá svou dobročinností a také jako šiřitelka křesťanství. O Václavově životě toho bohužel mnoho nevíme, protože hlavním zdrojem informací jsou pouze dobové legendy. Václav začal vládnout někdy po roce 921 (nejpozději prý však v roce 925). Byla mu připisována zbožnost, šířil křesťanskou víru, pěstoval vinnou révu a obilí pro svaté přijímání, konal dobro, pečoval o chudé, stavěl kostely, kácel šibenice, atd. Svatý Václav je prvním světcem českého původu a připisujeme mu důležitou roli v emancipaci českého státu.

Po porážce saským králem Jindřichem Ptáčníkem se Václav ukázal jako zkušený diplomat a místo toho, aby přijal úplnou porážku, vyjednal podmínky, které měly zajistit suverenitu státu. Ačkoliv tento fakt nelze historicky doložit, podle historika Františka Palackého Václav odváděl 500 hřiven stříbra a 120 volů do Saska, což mělo zajistit rámcovou suverenitu vznikajícího českého státu.

Podle legendy Václavova vláda skončila tragicky ve Staré Boleslavi, kde se Boleslav pokusil na bratra zaútočit. Václav prý bratra povalil na zem a na pomoc přispěchali Boleslavovi družiníci, kteří Václava zabili. Motiv vraždy je tradičně prezentován jako spor bratrů o postoj vůči saským panovníkům, ale někteří historikové uvádí i jiné možnosti. Například podle Dušana Třeštíka byla vražda v Boleslavi pouhou náhodou a Boleslav byl obviňován neprávem. Ani datace vraždy není jistá. Historikové mluví o roce 929 a 935. Originály legend totiž uvádí pouze datum, letopočet ne.

Výročí zavraždění sv. Václava se jako státní svátek slaví teprve od roku 2000 a při jednáních o tom, zda 28. září zařadit do kalendáře jako státní svátek, se našli i odpůrci rozhodnutí. Miloš Zeman sv. Václava označil dokonce jako symbol servility a kolaborace, který podle slov tehdejšího premiéra dospěl k názoru, že „ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem“.

Celý proslov Miloše Zemana z roku 2000, sem tam doprovázený fórky, si můžete přečíst zde. Přesto bylo datum 28. září nakonec prohlášeno státním svátkem, definovaným jako Den české státnosti, na jehož počest se koná řada akcí napříč celou Českou republikou. Tři z těch, které mě zaujaly, zmíním jako tipy na fajn strávení volného času v Praze a okolí.

1. Korunovační klenoty na Pražském hradě

Díky rozhodnutí prezidenta Petra Pavla můžeme každý rok při příležitosti státního svátku svatého Václava obdivovat korunovační klenoty, jejichž součástí je Svatováclavská koruna. Pokud máte zájem, přijďte až do konce září do Vladislavského sálu na prohlídku, která je zdarma.

2. Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi

Stará Boleslav láká na Národní svatováclavskou pouť s bohatým programem ve dnech 27.-29. září. Těšit se můžete na duchovní i kulturní program. Více informací k akci zde.

3. Svatováclavská pouť v Praze na Proseku a Vysočanské vinobraní na Máchalce

Opravdu bohatý program celý víkend 28.-29. září 2024 nabízí také akce konaná na pražském Proseku v okolí kostela sv. Václava. Jen namátkou, čeká vás příjezd knížete Václava se svou družinou, bohoslužby či vystoupení Michala Hrůzy s kapelou. Na své si přijdou také děti, pro které pořadatelé připravili dětskou zónu pod sokolovnou, kde se odehrají divadelní představení několika tradičních pohádek.

již od pátku 27. září můžete dorazit na Vysočanské vinobraní na Máchalce, kde můžete ochutnat víno či burčák a dát si něco dobrého, za doprovodu hudebních vystoupení. Více k programu pod tímto odkazem.

Zdroje: