Článek
Včera jsem si chtěla uvařit špagety. Normální špagety s rajčatovou omáčkou. Kamarádka mi místo receptu poslala QR kód na aplikaci, která mi „změní život v kuchyni navždy“. Po 20 minutách stahování, registrace a zadávání oblíbených surovin (proč appka potřebuje vědět, že nesnáším kapary?) jsem konečně našla recept. A víte co? Byly to úplně stejné špagety, jaké vařila moje babička bez jediného smartphonu.
Aplikační šílenství
„Kolik kroků jsi dnes udělala?“ ptá se mě kolega u oběda. Nevím, nepočítám je. Jeho výraz naznačuje, že jsem právě přiznala, že občas jím malé děti. „Ty nepoužíváš krokoměr? A jak víš, že žiješ zdravě?“
Minulý týden mi došla baterka v telefonu během nákupu. Napsaný seznam zůstal v aplikaci a já bloumala po supermarketu jako ztracené štěně. Nakonec jsem koupila šest různých druhů sýra, ale zapomněla na toaleťák. Papírový seznam by tohle neudělal.
Když selský rozum nestačí
Nedávno jsem potkala mladý pár v parku. Ona držela telefon s aplikací na venčení psů, on telefon s aplikací na optimální trasu procházky. Jejich pes mezitím značkoval třetí lampu v řadě, protože podle žádné aplikace nebyl čas na zastávku. A pak mi začal zvonit můj vlastní telefon - appka na připomenutí pití vody mi oznamovala, že jsem už 12 minut v deficitu tekutin.
„Musíš si nainstalovat aplikaci na intimní kalendář,“ radí mi kamarádka. „Už ti nikdy neutečou plodné dny!“ Jenže aplikace se sekla přesně ve chvíli, kdy jsem byla na rande. Uprostřed romantické večeře mi telefon začal hlasitě oznamovat, že „je čas na měření bazální teploty“. Druhé rande už nebylo.
Technologický Stockholm syndrom
Paradoxně čím více aplikací máme na zjednodušení života, tím komplikovanější se zdá být. Potřebujete aplikaci na správu všech aplikací. Pak aplikaci na zálohování dat z aplikace na správu aplikací. Minulý měsíc jsem si stáhla aplikaci na digitální detox. Ironicky mi posílá notifikace každou hodinu, abych zkontrolovala, jak dobře se mi daří nepoužívat telefon.
„Minulý týden mi přestala fungovat aplikace na měření času stráveného na telefonu,“ svěřuje se kamarádka Petra. „Dostala jsem takovou úzkost, že jsem si musela stáhnout aplikaci na uklidnění. Ta mi pak celou noc připomínala, abych pravidelně dýchala.“
Zpátky k základům
Víte, co je fascinující? Lidstvo dokázalo postavit pyramidy bez projektové aplikace. Shakespeare napsal Hamleta bez aplikace na počítání slov. A moje babička dokázala uvařit nedělní oběd pro 10 lidí bez jediného digitálního pomocníka. Dokonce i bez kuchyňské váhy - používala „špetku“ jako měrnou jednotku a vždycky to vyšlo perfektně.
Revoluce zdravého rozumu
Možná je čas na malou revoluci. Co takhle občas:
- Jít na procházku bez měření vzdálenosti (i když pak nebudu mít důkaz, že jsem se skutečně hýbala)
- Uvařit večeři podle intuice (a přežít, že nevím přesný počet kalorií)
- Napsat nákupní seznam na papír (ano, ten přežije i pád do vody a nepotřebuje Wi-Fi)
- Relaxovat bez měření efektivity odpočinku (i když mi pak appka na produktivitu sníží skóre)
Technologie jsou skvělý sluha, ale příšerný pán. A někdy je nejlepší aplikací selský rozum. Ten navíc nepotřebuje aktualizace, nezabírá místo v telefonu a funguje i bez Wi-Fi. A hlavně - nikdy vám uprostřed rande nezačne měřit bazální teplotu.
P.S.: Tento článek jsem napsala v poznámkovém bloku. Tedy tom papírovém. A přežila jsem. I když mi appka na psaní tvrdí, že jsem mohla být o 43 % efektivnější.
Použita velká nadsázka.
