Článek
Dneska je moderní nemít děti.
Opravdu.
Tak moderní, že to skoro vypadá jako podmínka k tomu, abyste mohli publikovat sloupek na Heroine nebo nahrávat podcast o životě.
Říkají si „childfree“.
Což zní skoro jako „sugarfree“, jen místo cukru vynechali zodpovědnost a biologickou podstatu lidstva.
„Já děti nechci. Já chci žít naplno.“
Skvělé.
Děkujeme. Skutečně – evoluce v nejčistší podobě. Kdyby Charles Darwin žil, poslal by jim srdíčko do DMs a poděkování za spolupráci.
Dřív se lidé snažili po sobě zanechat něco smysluplného – sochu, knihu, potomka.
Dneska stačí vymazlený Instagram feed.
A ano, chápu to. Děti jsou drahé, hlučné a často upatlané od věcí, které ani nechceš pojmenovat. Ale taky jsou vtipné, statečné a občas řeknou něco tak moudrého, že se rozbrečíš mezi regály v Lidlu.
Samozřejmě – ne každý je stvořen pro rodičovství.
Někomu dělá problém postarat se i o kaktus.
A já určitě nechci, aby se ti samí lidé pokoušeli vychovávat další lidskou bytost.
Takže ano, někdy je skutečně největším přínosem pro společnost to, že se člověk nerozmnoží.
Ale co mě na trendu „nechcimítděťářů“ fascinuje nejvíc?
Ta arogance bezdětných mesiášů, kteří věří, že jejich volba je osvícená – a život s dětmi jen selhání v plánování.
Ta touha po validaci svého rozhodnutí. Chápu ji.
Oni totiž potřebují slyšet, že je to v pořádku.
Protože zatímco já mám doma někoho, kdo mi každý den řekne „Mami, máš nejhezčí vlasy na světě“ –
oni mají… novou sadu pastelových svíček a volno o víkendu.
Každý svého štěstí strůjcem.
A já se vlastně upřímně raduju:
Čím víc lidí opravdu nebude mít děti, tím větší šance, že moje děti budou vyrůstat mezi dětmi těch, kteří se nebáli žít neplánovaný, trochu chaotický, ale skutečný život.
Takže díky.
Zachraňujete svět… tím, že se v něm nebudete množit.
