Článek
Vánoce jsou svátky klidu a míru. Leden na českých sídlištích je ale svátkem lenosti a bezohlednosti. Stačí se podívat z okna. To, co se děje kolem popelnicových stání, vypadá spíš jako následky orkánu než jako civilizované město.
Každý rok mě fascinuje ten stejný úkaz. Soused, který by se pro korunu nechal vrtat koleno, si koupí dvoumetrovou jedli. Dva týdny se s ní kochá. A pak, když opadá a přestane vonět, se v něm probudí neandrtálec.
Letecký den z pátého patra
Proč by se namáhal s odnosem stromku po schodech nebo výtahem? Vždyť má balkon. Je až děsivé, kolik lidí považuje za normální vyhodit suchý strom z okna paneláku přímo na trávník nebo na chodník.
„Však ono se to rozloží,“ říkají si zřejmě. Nejenže je to nebezpečné pro kolemjdoucí, ale vypovídá to o absolutní absenci kultury. Pohled na trávníky poseté kostrami stromků s kousky zapomenutých staniolových lamet je prostě odporný.
Cestička z jehličí
Druhá skupina „hrdinů“ sice stromek snese dolů, ale zanechá za sebou stopu jako Jeníček s Mařenkou. Výtah plný jehličí, chodba, vstupní dveře.
Nikoho z nich nenapadne vzít smeták a ten nepořádek po sobě uklidit. „To uklidí uklízečka, platíme ji,“ zní argumentace. Jenže uklízečka přijde jednou týdně. Do té doby se v tom brodíme všichni. Je to arogance moci v malém – udělám bordel a vy ostatní se starejte.
Popelnice jsou prázdné, bordel je vedle
A finále? Sběrná místa. Města přistavují speciální kontejnery, informují, prosí. Výsledek? Hromada stromků naházená halabala vedle normálních popelnic na směsný odpad. Často tak nešikovně, že popeláři se k nim ani nedostanou, nebo zablokují chodník pro maminky s kočárky.
Přitom by stačilo tak málo. Stromek odvětvit, nastříhat do tašky a vyhodit do bioodpadu, nebo ho donést na určené místo. To by ale vyžadovalo o pět minut víc práce a trochu ohleduplnosti.
Až půjdete o víkendu ven, rozhlédněte se. Ten nepořádek nevytvořil „systém“ ani „stát“. Ten vytvořili vaši sousedé. Ti samí, kteří si pak stěžují, že žijeme v nepořádku.
