Článek
„Když jsem řekla, že nebudu pracovat přesčas, kolegyně se na mě dívaly jako na blázna,“ vypráví Karolína, 24letá účetní. „Prý jsem nevděčná a že ony v mém věku…“ Větu ani nemusí dokončit, všichni ji známe.
Generační střet v přímém přenosu
Starší generace vyrostla s mantrou „buď rád, že máš práci“. Generace Z přichází s revoluční myšlenkou: „Buďte rádi, že pro vás chci pracovat.“
Když NE znamená respekt
„Nabídli mi povýšení, ale s podmínkou být non-stop na telefonu,“ říká Martin, 26letý IT specialista. „Odmítl jsem. Šéf nechápal - prý je to přece skvělá příležitost. Pro koho?“
Toxická pozitivita má utrum
„Jsme tu jedna velká rodina!“
„Práce je naše vášeň!“
„Kdo nedá 110 %, jako by nebyl!“
Generace Z na tyhle fráze reaguje alergicky. A možná právem.
Hranice nejsou sobectví
„Kolegyně mi řekla, že jsem sobec, protože jsem odmítla zůstat v práci do večera,“ vzpomíná Tereza, 25letá marketingová specialistka. „Prý ona taky kdysi… Jenže já nechci být ‚ona kdysi‘. Chci být já teď.“
Revoluce v kancelářích
Mladí přinášejí změny, které otřásají základy firemní kultury:
- Odmítání neplacených přesčasů
- Požadavek na work-life balance
- Otevřená komunikace o platech
- Nulová tolerance k toxickému chování
„Drzí spratci“ mění pravidla hry
„Jsou drzí, nevděční a mají přehnané požadavky,“ stěžuje si personalistka s dvacetiletou praxí. Ale je to pravda? Nebo jen žádají to, co mělo být standardem už dávno?
Když změna bolí
Firmy se učí adaptovat - některé bolestivě, jiné elegantně. Ti chytřejší už pochopili, že nejde o rozmar, ale o fundamentální změnu v přístupu k práci.
Budoucnost bez toxicity?
Možná právě tato „drzá“ generace přinese změnu, kterou korporátní svět potřebuje. Možná jejich NE otevře dveře zdravějšímu pracovnímu prostředí pro všechny.
Je to revoluce? Možná. Je to potřeba? Určitě. Protože upřímně - kdo z nás někdy nelitoval, že neřekl NE dřív?
