Šárka Grossová chtěla být bohatá. Po smrti premiéra jí zbylo 170 korun a vila, kterou nikdo nechce

Na jaře roku 2005 vytočili novináři Respektu číslo premiérovy manželky s jedinou otázkou: kde vzala šest milionů na nákup domu v hotovosti? Na druhém konci linky bylo chvilku ticho.

„Všechno je čisté, všechno je v pořádku, ale víc vám k tomu neřeknu. Mám s novináři špatné zkušenosti,“ odpověděla Šárka Grossová a hovor ukončila. Za tři týdny padla vláda.

Šárka Bobysudová se narodila 6. listopadu 1969 v Praze a vyrůstala v Hybernské ulici, pár kroků od tehdejšího Leninova muzea. Vystudovala střední pedagogickou školu a nastoupila jako učitelka do mateřské školky. Platy ve školství ji ale brzy přestaly stačit. V roce 1992 přišla do parlamentní restaurace jako servírka. Rychle povýšila na provozní. Čtyři roky vydávala obědy poslancům, kteří si právě rozdělovali porevoluční Česko.

Parlamentní kolegové na Šárku vzpomínali v dobrém. „Vždy byla slušným a nenápadným děvčetem. Působila skromným dojmem, každému se snažila vyhovět,“ řekl o ní pro týdeník Euro lidovecký poslanec Jiří Karas.

Šárka sama o sobě mluvila jinak. Médiím se svěřila bez okolků: „Zajímá mě myšlení bohatých lidí. Přitom si kladu otázky: proč nejsi jako oni.“

V kantýně sněmovny se Šárka poznala se Stanislavem Grossem. O dva roky později se vzali. Za svědka jim šel Miloš Zeman, tehdy ještě jako předseda sněmovny a šéf ČSSD.

Stanislav Gross byl člověk, od kterého by málokdo čekal, že se stane premiérem. Po maturitě na SPŠ dopravní v Praze nastoupil v roce 1988 jako elektromechanik a kandidát strojvedoucího do Lokomotivního depa Praha-Vršovice. Chtěl obléct modrou uniformu a strávit celý život na dráze. Pak přišla vojna v Olomouci, po ní listopad 1989 a s ním jiné možnosti.

Do politiky vstoupil rovnou z vojny, bez jakékoli jiné praxe. V roce 1992 byl zvolen poslancem ve dvaadvaceti letech. Práva studoval za pochodu, jako aktivní poslanec, na Právnické fakultě UK v Praze. Titul JUDr. získal v roce 2004 na Západočeské univerzitě v Plzni. Novináři jeho diplomovou práci zpochybňovali, rigorózní práce se pak ztratila z archivů v době aféry s plzeňskými tituly. Ministrem vnitra se stal v roce 2000. Premiérem v srpnu 2004. Bylo mu 34 let. Nejmladší předseda vlády v dějinách České republiky.

Šárka chtěla být bohatá a říkala to nahlas. Ženy politiků obvykle takové věci neříkají. Ale Šárka Grossová neměla v plánu být tichou manželkou za výdejním pultem.

Po svatbě v roce 1996 kantýnu opustila. Nejdřív plánovala kosmetický salon. Z toho sešlo. Přišlo Amway. Na prvních seminářích ji prý šokovalo, že lidé nahlas křičí. „Ze začátku mi přišlo divné, že lidi na našich seminářích řvou. Ale na fotbale se taky řve. Oni řvou nadšením, že mohou dosáhnout časové a finanční nezávislosti,“ vysvětlovala tehdy pro Euro.

Začínala jako řadová distributorka pracích prášků a kosmetiky, ale v síti postupovala rychle. Čím víc lidí měla pod sebou, tím víc vydělávala. Stanislav Gross ještě v roce 2002 novinářům říkal, že Šárka vydělá víc než on, ale jen „ve dvou měsících v roce.“ O rok později tuhle větu v médiích opravoval.

V hierarchii Amway se Šárka rychle propracovala na pozici Gold. Odhadovaný příjem byl tehdy 70 až 80 tisíc korun měsíčně. Víc, než bral premiér. Firma odmítla vysvětlovat, jak toho dosáhla tak rychle. „Je velmi těžké říci, jaký je příjem distributora. Navíc jsou to nezávislí podnikatelé a my jejich příjmy zásadně nesdělujeme,“ řekl tehdy Jan Stráský z Amway pro Euro.

Do sítě zapojila přes svou skupinu i ženu zbrojního podnikatele Pavla Musely, přítele jejího manžela z dob ministerstva vnitra. Vazba na muže, jehož firma obchodovala se zbraněmi, a ministra, který zbraňové obchody povoloval, nikomu neunikla. Přímý vliv se ale nikdy neprokázal.

Existuje ale svědectví, že Grossové čísla pomohl nafouknout Andrej Babiš. Podle Lubomíra Šidaly, Babišova tehdejšího blízkého přítele, nařídil šéf Agrofertu svým fabrikám v Lovosicích, Přerově a dalších závodech nakupovat čisticí prostředky Amway od Šárky Grossové po hektolitrech, v cenách, které tam budou stanovené. Babiš i Grossová to popřeli.

Čím výš Gross stoupal v politice, tím víc Šárčina čísla rostla.

V lednu 2004 si Šárka Grossová zapsala do obchodního rejstříku nadaci Diamant dětem. Ve správní radě zasedl zpěvák Michal David. Největší dárce nadaci poslal 500 tisíc korun a požádal o zachování anonymity. Jeho totožnost nebyla nikdy zjištěna. Po Grossově pádu z politiky nadace přestala vykazovat jakoukoli aktivitu.

Ve stejném roce si Šárka zapsala firmu Denna Production. Šest týdnů poté firma koupila starý dům na pražském Proseku za pět milionů devět set tisíc korun. Platba proběhla v hotovosti. Žádný bankovní úvěr, žádný záznam o půjčce.

Plán byl velkorysý. Ze starých domů na Proseku měl vzniknout luxusní bytový komplex s jedenácti byty, podzemními garážemi a fitnesscentrem. Do projektu přizvala rodinnou přítelkyni Libuši Barkovou, která tři měsíce před Šárkou koupila za pět milionů sousední domy. Barkové firma LB Faktor byla těsně po koupi přepsána na jejího dvacetiletého syna. Libuše Barková vlastnila také dům v Praze 2, kde sídlil nevěstinec a byla pravomocně odsouzena za několikamilionový podvod.

Z projektu nakonec sešlo. Šárka z něj vystoupila na konci března 2005, ještě než Gross stačil podat demisi. Pětimilionový úvěr, který si Denna Production mezitím vzala u eBanky, za ni splatila Helena Horová, majitelka pražské poradenské firmy Egidas a blízká přítelkyně obou manželů. Grossová jí svěřila i likvidaci celé firmy. Denna Production šla do likvidace v květnu 2005. Horová se pak znovu mihla v kauzách Pražských služeb a Českého domu, v roce 2017 jí ministr spravedlnosti pozastavil činnost insolvenční správkyně.

Tohle byl začátek konce kariéry Stanislava Grosse. Jen to ještě chvilku trvalo.

Pád začal bytem. Novinář Jaroslav Kmenta, tehdy novinář Mladé fronty Dnes, v lednu 2005 zjistil přes katastr nemovitostí, že Stanislav Gross koupil byt v novostavbě na pražském Barrandově za 4,2 milionu korun. Záloha 2,5 milionu ale vůbec neseděla se skutečnými příjmy rodiny a začal se ptát.

Gross odpověděl okamžitě a sebejistě: „Je to křišťálově čisté, že prostě ani křišťál křišťálově čistější být nemůže. Protože co je čistšího nežli bankovní úvěr?“

Bankovní úvěr ale zálohu nekryl celou. Gross se zamotal do verzí, z nichž každá další otevírala novou díru. Poradci vymysleli strýčka Vika: bohatého příbuzného, který rodině půjčil. Novináři záhy zjistili, že strýc Vik takovou sumu vlastnit nemohl. Pak přišla třetí verze: strýčkovi prý peníze půjčil novinář a neúspěšný podnikatel Rostislav Rod. Jenže Rod půjčoval s úrokem přes firmy bez licence. Šlo o lichvu.

Do toho všeho se na veřejnost dostal příběh Šárky. Šest milionů v hotovosti. Firma. Dům. Kamarádka s nevěstincem.

KDU-ČSL vystoupila z koalice. Grossova vláda čelila hlasování o nedůvěře a přežila jen díky tomu, že se komunisté zdrželi. Dne 25. dubna 2005 Stanislav Gross rezignoval. Bylo mu pětatřicet let.

Šárka si mohla vydechnout. Tlak médií polevil. Gross se stal advokátem a záhy se ukázalo, že mu nové řemeslo vynáší podstatně lépe než politika, přinejmenším finančně.

Koupil akcie firmy Moravia Energo od svého přítele Roberta Sýkory za 21 milionů korun, přičemž na původní investici si musel půjčit. O pouhých několik měsíců později tyto akcie přes prostředníka prodal za sto milionů korun. Přestože identita kupce byla veřejným tajemstvím a nitky vedly k miliardáři Tomáši Chrenkovi, motiv, proč od Grosse nakoupil za takto nadsazenou částku, zůstal navždy zahalen. Investigativní deník Neovlivni.cz napsal, že jde o jednu z věcí, „které Gross veřejnosti nikdy nevysvětlil a už zkrátka nevysvětlí.“

Výnos investovali Grossovi do nemovitostí. V roce 2008 koupila Šárka luxusní apartmán v komplexu Hidden Bay v Miami na Floridě. Cena se pohybovala kolem 13 milionů korun, nemovitost byla zapsána výhradně na její jméno. Vilu v pražském Slivenci pořídili za 14 milionů a do rekonstrukce šly další miliony. Pak přibyl statek s restaurací Černý kohout v Prokopském údolí.

Ze vztahu vzešly dcery Denisa a Natálie. Starší Denisa se věnuje tanci, zpěvu a fotografii. Natálie šla ještě dál. Je dvojnásobnou mistryní světa ve stepu, hraje ve čtyřech divadlech najednou, dostala nominaci na Thálii a v roce 2024 si zahrála hlavní roli v dramatu Společně sami. Producenti o ní říkali, že „bude obrovská hvězda.“

Nejprve měl Gross problémy s hybností pravé ruky. Tak začala nemoc, které lékaři nejdříve nedokázali dát jméno. Nemoc mu postupně brala ruce, pak hlas, pak možnost normálně sedět u stolu. Muž, který se celý život živil slovy a argumenty, pomalu přicházel o obojí.

Gross se prý ptal, jestli nebyl otráven. Nebyl. Diagnóza, která přišla, byla horší než otrava. Šlo o amyotrofickou laterální sklerózu. Nemoc, na kterou doposud není lék.

V dubnu 2014 se naposledy ukázal v televizi. Česká televize ho natočila pro cyklus Expremiéři. Přišel pohublý, bledý, s rukama nehybně v klíně. Promluvil o bytu, o lžích, o tom, čeho lituje. „Kdybych se býval nebál přiznat, že jsem byt financoval z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do polopravd a lží,“ řekl před kamerou. Přijal Krista a omluvil se voličům, které zklamal. Komentátoři napsali, že to celé připomínalo pokání.

V posledních měsících se o něj doma ve Slivenci starala ošetřovatelka. Bez cizí pomoci se nedokázal pohnout. Dne 16. dubna 2015 Stanislav Gross zemřel. Bylo mu 45 let. Pohřební služba přijela do Slivence, když Šárka nebyla doma.

„Bůh si ho vzal k sobě,“ řekla vdova.

Pak přišlo dědické řízení. Na bankovním kontě Stanislava Grosse údajně zbývalo sto sedmdesát korun. Šárka si musela půjčovat u přátel, aby dcerám zaplatila dovolenou. Sama to ale o rok později popřela: „Já se vždycky strašně směju, když čtu články, že mi někdo vybílil účty. 170 korun mi nezůstalo,“ řekla TopStar magazínu. Přiznala ale, že bez pomoci přátel by to nezvládla.

Byt na Floridě pronajala, o několik let později ho prodala. Dědické řízení bylo měsíce zablokované a s ním i veškeré účty. Šárka nastoupila jako školitelka prodejních dovedností a vrátila se k Amway. „Chci se opět vrátit k podnikání. Je to jeden z nejetičtějších byznysů, co jsem poznala,“ řekla tehdy Blesku.

Vila v pražském Slivenci (přes 500 metrů čtverečních, vnitřní bazén, posilovna, mramorové podlahy) byla několikrát v nabídce realitních serverů k prodeji. Cena v inzerátu nebyla uvedena, makléři ji odhadují na 60 až 70 milionů korun. „Asi si málokdo dokáže představit, jak je náročné takový dům financovat. Proto je nutné ho prodat,“ řekla novinářům. Výnos chce rozdělit na tři byty pro sebe a dcery. Kupec se zatím nenašel.

Realitní makléř Dušan Měchura pro média vysvětlil, proč se neprodává: „O nemovitosti, které mohou být zájmem médií, není v určité skupině lidí, kteří mají peníze, takový zájem, a to z důvodu nějaké další medializace při a po prodeji.“

V polovině května 2025 zasahovala před vilou v Slivenci policie. Na pozemek vstoupila žena, která se domáhala komunikace ohledně výživného na děti. Dcery Grossové zavolaly policii. Incident byl rychle zažehnán, k trestnému činu nedošlo.

Jenže investigativní novinář Jaroslav Kmenta ve svém komentáři pro Novinky.cz popsal, kdo byl muž přítomný na místě v bílém tričku, který situaci pomáhal řešit.

Ivan Vasilev. Bývalý hokejista Sparty. V roce 1995 si pro něj přišli kriminalisté přímo do kabiny. Obvinili ho z kuplířství: měl nabízet dvě patnáctileté dívky spoluhráčům. Pak přišly další kauzy. Podvod, zneužití fondů Evropské unie. Soud mu vyměřil třináct let. Odseděl sedm, v roce 2023 vyšel na svobodu. Gross ho zastupoval jako advokát. Dle Kmenty tvoří teď Šárka Grossová s Ivanem Vasilevem pár. Když se ty příběhy poskládají vedle sebe, působí skoro neuvěřitelně.

Chtěla být bohatá. Říkala to nahlas a bez uzardění. Dnes čeká, až se najde kupec na vilu, ve které kdysi žil nejmladší český premiér.

Zdroje:

irozhlas.cz | respekt.cz | euro.cz | novinky.cz | novinky.cz | novinky.cz | neovlivni.cz | denik.cz | tn.nova.cz | wikipedia.org | blesk.cz | blesk.cz | blesk.cz