Hlavní obsah
Lidé a společnost

Ženy a milenky Saddáma Husajna: luxusní život v atmosféře neustálého strachu o život

Foto: Botsojoy at English Wikipedia, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Jeden ze Saddámových paláců, kde žily jeho ženy.

Saddám Husajn nebyl pouze brutálním diktátorem Iráku, ale také manželem a otcem. Jeho manželky a dcery žily v pozlacených klecích bagdádských paláců, obklopeny luxusem, ale neustále ohroženy náladami nepředvídatelného muže u moci.

Článek

Sajida: první manželka a matka dědiců

Sajida Khairallah Talfah byla Saddámovou sestřenicí a první manželkou. Jejich sňatek v roce 1963 představoval nejen rodinné spojení, ale také politické spojenectví vlivných klanů. Sajida, původně ředitelka školy, se stala matkou pěti dětí – synů Udaje a Kusaje a dcer Raghad, Rany a Haly.

Jako první dáma žila v nádherných palácích a měla přístup k luxusu, o jakém většina Iráčanů mohla jen snít. Přesto její manželství nebylo idylické. Od poloviny 80. let s ní Saddám téměř nežil kvůli vztahům s mladšími ženami. Když se později vzepřela proti vraždě svých zeťů, podle některých zdrojů ji Saddám uvěznil spolu s dcerami v jednom ze svých paláců.

Tragický osud čekal manžele jejích dcer Raghad a Rany. Oba muži uprchli do Jordánska a vyzradili zbrojní tajemství režimu. Saddám jim slíbil beztrestný návrat: „Copak bych mohl ublížit otcům svých vnoučat?“ Na uvítanou připravil velkolepou večeři a poté nechal oba muže zabít.

Sajida nebyla nevinnou obětí. Podle zpráv irácké vlády po roce 2003 figurovala na seznamu nejhledanějších osob, ačkoliv konkrétní obvinění nejsou veřejně ověřena. Po pádu režimu uprchla s nejmladší dcerou Halou do exilu, pravděpodobně do Kataru.

Foto: Iraqi State Television, Public domain, via Wikimedia Commons

Rodinné foto z 80. let. Zleva: Hussein Kamel, Saddam Kamel, Rana Hussein, Uday Hussein, Raghad Hussein, Sahar Maher Abd al-Rashid, Qusay Hussein, Unidentified Child, Saddam Hussein, Sajida Talfah, Hala Hussein.

Samira: elegantní rivalka a jiskra rodinné války

V polovině 80. let vstoupila do Saddámova života Samira Shahbandar, vzdělaná žena z prominentní bagdádské rodiny. Jejich oficiální svatba v roce 1986 vyvolala rodinnou krizi – Saddám donutil jejího prvního manžela k rozvodu s výhrůžkou: „Rozvedeš se s ní, nebo…

Samira reprezentovala moderní typ irácké ženy, což rozdmýchalo odpor Saddámova nejstaršího syna Udaje. Jeho nepřátelství vyvrcholilo v roce 1988 dramatickým incidentem během večírku na počest manželky egyptského prezidenta Suzanne Mubarakové. Podle zpráv Con Coughlina v knize Saddam: His Rise and Fall vzal Uday nůž a před zraky vyděšených hostů ubodal k smrti prezidentského ceremoniáře Kamela Hana Gegea, který Saddáma se Samirou seznámil. Saddám následně syna na několik měsíců vyhnal z domu.

Samira žila ve velkém luxusu, ale v atmosféře neustálého strachu z Udajových výpadů. Po americké invazi v roce 2003 uprchla do Bejrútu, kde žije dodnes v relativním ústraní.

Foto: English: Sgt. Curtis G. Hargrave, U.S. Army, Public domain, via Wikimedia Commons

Synové Saddáma Husajna, Kusaj a Udaj, byli zabiti v přestřelce, když kladli odpor snahám koaličních sil o jejich zadržení.Z budovy zasažené raketou TOW odpálenou vojáky 101. výsadkové divize (Letecký útok) armády 22. července 2003 v Mosulu v Iráku se valil oblak prachu a kouře.

Nidal: údajná třetí manželka

Existence třetí oficiální manželky zůstává předmětem sporů mezi historiky a biografy. Podle některých zdrojů si Saddám vzal Nidal roce 1990 – před svatbou se musela rozvést a pracovala na ministerstvu průmyslu. Jiné zdroje uvádějí možnou čtvrtou manželku jménem Wafa, údajně sedmnáctiletou dívku, se kterou se oženil v roce 2002.

Je důležité poznamenat, že informace o těchto svazcích jsou nejasné a různé zdroje si často odporují. Některé zprávy mohou být součástí dezinformací nebo nepodložených spekulací, což je typické pro autoritářské režimy.

Parisoula Lampsosová: třicet let trvající láska

Kromě oficiálních manželek měl Saddám dlouholetou milenku, která v jeho životě hrála klíčovou roli. Parisoula Lampsosová, žena s řeckými předky, byla jeho tajnou láskou celých třicet let. Saddám jí říkal „Shaqraa“ – blondýna – a podle jejích vlastních slov se s ní vídal pravidelně dvakrát až třikrát týdně.

Na rozdíl od manželek Parisoula nikdy neměla strach mluvit o svém o devět let starším milenci. V rozhovoru pro stanici ABC před invazí roku 2003 popisovala: „Zpočátku byl něžný a vřelý, úplně jiný, než jsem slyšela. Měla jsem apartmá v královském paláci, peníze, auta, šperky.

Postupně však jejich vztah degeneroval. „Jak Saddám stárnul, začal si barvit vlasy, dával si pleťovou masku a užíval viagru,“ vypovídala Lampsosová. Když se během jejich poměru vdala, nechal Saddám jejího manžela uvěznit. Na její pokus o rozchod reagoval výhrůžkou: „Patříš mně, zemřeš tady v Bagdádu.

Podle Lampsosové trávili čas sledováním filmů (Saddám zbožňoval Kmotra), tancem při hudbě Franka Sinatry, ale také sledováním videozáznamů mučení nepřátel. „Oblékal si kovbojský klobouk, popíjel whisky a byl nesmírně šťastný,“ popisovala tyto morbidní rituály.

Jedinkrát viděla Saddáma plakat – když Američané osvobodili Kuvajt v roce 1991. Po invazi v roce 2003 uprchla do Libanonu, kde poskytla rozhovory západním médiím a pomáhala americkým službám rozpoznávat Saddáma na televizních záběrech.

Paláce a strach: jak se žilo po boku diktátora

Každodenní život Saddámových žen byl paradoxem extrémních protikladů. Jejich paláce byly vyzdobeny zlatem a mramorem, zahrady připomínaly ráj s fontánami a vzácnými rostlinami. Podle dostupných zpráv měly přístup k nejdražším šperkům a módě světových návrhářů.

Přesto tato existence byla poznamenána všudypřítomným strachem. Saddámova paranoie se promítala do každého aspektu rodinného života. Manželky věděly, že jsou neustále sledovány nejen cizími zpiony, ale i vlastními bodyguardy. Každé slovo mohlo být špatně vyloženo, každé gesto považováno za zradu.

Nejhorší bylo vědomí, že ani jejich děti nejsou v bezpečí. Udaj byl notoricky známý brutálním chováním, zatímco Kusaj představoval chladný typ hrozby. Dcery byly relativně chráněny, ale musely žít podle přísných pravidel.

Pád režimu a útěk do exilu

Březen 2003 přinesl konec jedné éry. Když začaly padat první bomby na Bagdád, Saddámovy ženy věděly, že jejich svět se navždy změnil. Postupující koaliční síly znamenaly konec privilegovaného postavení a začátek útěku.

Sajida s částí rodiny nejdříve uprchla do Sýrie, později se podle zpráv usadila v Kataru. Samira našla útočiště v Bejrútu pod diskrétní ochranou libanonských úřadů. Dcery Raghad a Rana získaly politický azyl v Jordánsku pod královskou ochranou krále Abdullaha II.

Úprk nebyl snadný. Ženy zvyklé na armády služebnictva se najednou ocitly odkázané na pomoc příbuzných a spojenců. Musely se naučit žít bez pozornosti, skrývat identitu před světem, který jejich manžela a otce nenáviděl.

Raghad dnes: věrnost, která přežila všechno

Nejviditelnější z rodinných žen je dcera Raghad, jejíž arabské jméno znamená „bohatá“ – a skutečně si v jordánském exilu žije podle těchto standardů. Přezdívaná „Malý Saddám“ pro podobnost s otcem, žije v honosné vile s filipínským služebnictvem. U vchodu visí obří portrét Saddáma.

Raghad byla rozmazlovaná princezna. Jako studentka nosila výborné známky, její největším „výstřelkem“ bylo podle britského tisku pokřikování z okna najatého Mercedesu. V šestnácti porodila diktátorovi první vnouče, celkem pak pět dětí.

Po vraždě manžela přerušila kontakt s otcem. Usmířili se až dva dny před americkou invazí. „Otec byl silný jako vždy, přivezl dětem sladkosti. Při loučení se všichni objímali a plakali,“ vzpomínala v rozhovoru pro Daily Mail.

Její věrnost otci je naprostá. Po jeho zatčení prohlásila: „Jsem na něj hrdá, drží se jako lev. Američané ho omámili drogami.“ Během procesu nazývala soudce směšným a celé řízení fraškou.

Pozoruhodné je, jak dokáže spojovat truchlení s luxusem. Podle zpráv britského tisku v době otcových výslechů podstoupila plastické operace. Pravidelně cvičí a bývá vídána v drahých klenotnictví. Když sháněla otci obhájce, první úkol zněl: „Požádejte Američany o vrácení šperků z paláce. Je to rodinný majetek.

Kdo je kdo – přehled klíčových postav

Sajida Khairallah Talfah (1937–?) – První manželka, sestřenice, matka pěti dětí
Samira Shahbandar (1960–?) – Druhá manželka, z prominentní bagdádské rodiny
Nidal al-Hamdani (dat. nar. neznámo) – Údajná třetí manželka (existence sporná)
Raghad Hussein (1967) – Nejstarší dcera, žije v jordánském exilu
Rana Hussein (1969) – Druhá dcera, rovněž v Jordánsku
Hala Hussein (1972) – Nejmladší dcera, s matkou v Kataru
Udaj Hussein (1964–2003) – Nejstarší syn, zabit americkými vojáky
Kusaj Hussein (1966–2003) – Druhý syn, zabit s bratrem
Parisoula Lampsosová (1952) – Dlouholetá milenka, žije v Libanonu

Zdroje:

kniha Saddam: His Rise and Fall, autor Con Couglin - Con Coughlin, 2015, ISBN-13:978-0060505431

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz