Článek
Euro se rozšiřuje dál: co dnes znamená „přijmout euro“ a kdo je další na řadě
Eurozóna už dávno není jen „měnový klub“ západní Evropy. V posledních letech se společná měna posouvá z čistě ekonomického projektu víc do roviny strategické integrace: stabilita pravidel, menší kurzové riziko pro firmy, jednodušší obchod, ale i symbolické „patřím do jádra EU“. Zároveň ale platí, že přijetí eura není automatický krok – vyžaduje splnění konvergenčních kritérií, politický konsenzus doma a často i schopnost uklidnit obavy veřejnosti z dopadů na ceny.
A právě to je vidět na třech aktuálních příbězích: Bulharsku, Rumunsku a Švédsku.
Bulharsko: proč přijalo euro a jak na to lidé reagují
Bulharsko se 1. ledna 2026 stalo 21. členem eurozóny, když oficiálně nahradilo svůj národní lev společnou evropskou měnou euro. Tento krok byl výsledkem dlouholetých příprav – země splnila Maastrichtská konvergenční kritéria (např. stabilitu cen, veřejné finance a kurzové mechanismy) a svůj závazek přijmout euro od vstupu do EU v roce 2007 naplnila po letech ekonomické integrace a pevného kursu leva vůči euru.
V praxi si lidé i firmy zvykají na euro postupně: během ledna 2026 fungoval systém duálního zobrazování cen a postupného přechodu z leva na euro, což mělo lidem pomoci porozumět převodu cen a omezit neopodstatněné zvyšování cen v obchodech.
Rumunsko: debata „ano, ale kdy?“ – a proč je termín tak těžký
Rumunsko euro formálně plánuje dlouho, ale termíny se v čase mění. V politice se objevují ambiciózní data, experti a instituce naopak často upozorňují, že rozhodující bude zvládnutí fiskálního deficitu a dlouhodobá stabilita (ne jen jednorázové „splnění tabulky“). V minulých letech se v debatě objevoval scénář vstupu do ERM II kolem poloviny dekády a přijetí eura později (např. 2029), ale realitu brzdí rozpočtová čísla a inflační výkyvy.
Dnes je to tedy spíš spor o to, jak vytvořit podmínky, aby euro nebylo „politický marketing“, ale udržitelný krok:
- Konsolidace veřejných financí (EU tlačí na plán snižování deficitu v čase).
- Obavy z dopadu úspor a daní na životní náklady – což může euro v očích veřejnosti paradoxně poškodit, i když s ním přímo nesouvisí.
Rumunská debata je typická pro část střední a jihovýchodní Evropy: většina ekonomických argumentů je známá, ale rozhodující je „politická kapacita“ země doručit stabilitu několik let po sobě.
Švédsko: návrat eura do hry přes „komisi“, ne přes datum
A pak je tu Švédsko – země, která je ekonomicky silná, ale euro nepřijala. V roce 2003 Švédi vstup do eurozóny odmítli v referendu a od té doby téma spíš dřímalo. Jenže na konci ledna 2026 přišla výrazná zpráva: švédská ministryně financí Elisabeth Svantesson řekla, že pokud její strana (Moderates) zůstane po zářijových volbách u moci, chce zřídit komisi, která znovu posoudí plusy a mínusy členství v eurozóně. Zároveň zdůraznila, že i v případě posunu by šlo o záležitost „na roky“.
Tenhle přístup je zajímavý právě svou opatrností: Švédsko neoznamuje termín, ale otevírá dveře změně skrze institucionální krok – znovu vyhodnotit, jestli se v dnešní Evropě vyplácí stát mimo euro (měnová autonomie) nebo naopak uvnitř (vliv, integrace, náklady pro obchod).
Co tyhle tři příběhy říkají o budoucnosti eura v EU
- Euro už není jen o kurzu a inflaci. Stává se i otázkou bezpečnosti, geopolitiky a „kam patřím“. (Ve Švédsku je to vidět nejvíc.)
- Nejtěžší je domácí legitimita. I když institucím „vychází kritéria“, veřejná nedůvěra může proces zpomalit nebo zdražit politicky (Bulharsko).
- Fiskál rozhoduje. Země s vysokými deficity mají problém přesvědčit trhy i partnery, že euro nebude „zkratka“ místo reforem (Rumunsko).
Ať už bude další vlna rozšíření rychlá nebo postupná, trend je čitelný: eurozóna roste, ale každá země k ní přichází z jiného důvodu – a hlavně jinou cestou.
Zdroje:
https://www.reuters.com/markets/europe/eu-approves-romanias-seven-year-deficit-reduction-plan-2025-01-21/?utm_source=chatgpt.com
https://www.reuters.com/business/swedish-finance-minister-wants-look-pros-cons-euro-membership-after-election-2026-01-27/?utm_source=chatgpt.com
https://apnews.com/article/bulgaria-eu-euro-russia-disinformation-866b1d33fdcd791cfd719347a7125591
