Článek
Proč by nás euro mohlo lépe ochránit před vysokou inflací než koruna? Existuje několik důvodů a zde si představíme pět hlavních:
1. Silnější a stabilnější měna
Euro je měna velkého měnového bloku (eurozóny), který zahrnuje silné ekonomiky jako Německo, Francie, Nizozemsko apod. Tato síla pomáhá euru lépe odolávat vnějším šokům, protože měnová politika Evropské centrální banky (ECB) má větší váhu. Česká koruna je malá a zranitelná měna, náchylnější k výkyvům (např. kvůli geopolitice, změnám nálady investorů nebo odlivu kapitálu).
2. Lepší důvěra investorů a nižší riziková přirážka
Země s eurem často platí nižší úroky za státní dluh a obecně se na ně trhy dívají jako na méně rizikové. Důvěra v měnu pomáhá držet ceny stabilnější – slabší měny často vedou k dražším dovozům, což zvyšuje inflaci. Momentálně silná česká koruna zítra může prudce oslabit a vrátit inflaci do dvouciferných čísel. Příkladem jsou nenadálé krize, kdy třeba po napadení Ukrajiny Ruskem kurz koruny takřka ze dne na den oslabil vůči euru z 24,3 na 25,6. Ještě hůře na tom byl za Covidové krize, kdy se propadl až pod 27,2. Za to všechno si pak Češi připlatili u dovezeného zboží, jako elektronika a pohonné hmoty.
3. Měnová politika ECB je méně pod politickým tlakem
ČNB (Česká národní banka) čelila v posledních letech tlaku, aby nebrzdila inflaci příliš agresivně, zejména kvůli ekonomickému zpomalení. ECB má stabilnější institucionální postavení a více nástrojů k tlumení inflace ve velkém měřítku – např. prostřednictvím změn úrokových sazeb či kontroly likvidity v systému.
4. Omezení domácí měnové politiky jako výhoda
I když ztráta vlastní měnové politiky (úrokové sazby, intervence) vypadá jako nevýhoda, v krizích může být výhodou, když politici nebo centrální banky nejednají včas nebo efektivně. Přijetím eura bychom de facto outsourcovali měnovou politiku na stabilnější, větší a konzistentnější autoritu.
5. Importovaná inflace a kurzový přenos
Jak jsme již zmínili výše, vysoká inflace v Česku byla částečně způsobena slabší korunou, která zdražila dovážené zboží (ropa, energie, elektronika). S eurem by kurzový přenos na inflaci byl nižší, protože by odpadlo riziko oslabování koruny.
V závěru můžeme tato tvrzení doložit konkrétním příkladem, naším nejbližším sousedem: Slovenskem. Slovensko přijalo euro v roce 2009. Ač mělo vyšší inflaci v letech 2022–2023 (zejména kvůli energiím), celkově byla inflace o něco nižší než v Česku. Slováci nečelili skokovému oslabení měny, což pomohlo udržet ceny stabilnější.
