Článek
Dluhová krize v Řecku byla neschopnost řeckého státu splácet své závazky bez vnější pomoci mezi lety 2009-2018.
Původ problémů?
Od poloviny 90. let až do roku 2009 se řecké vlády ať levicové nebo i pravicové snažily vstoupit do eurozóny, a také si koupit ve volbách další voličské hlasy.
Využívaly k tomu fiskální expanzi a falšování statistik jak výše schodku státního rozpočtu, tak jeho výše v poměru k HDP. Samostatnou kapitolou je pak role investiční banky Goldman Sachs, která řeckým vládám pomáhala krýt různé transakce a penězovody, aby vše výše uvedené hladce běželo. Řecko si zároveň pomáhalo umazávat opticky svůj dluh pomocí devalvací své měny Drachmy.
První problémy
Roku 1998 byl Řecku zamítnut vstup do eurozóny kvůli neplnění konvergenčních kritérií. Poté řecká vláda začala realizovat vše výše uvedené a úspěch se dostavil. I když byla evropská komise obeznámena s falšováním oficiálních statistik, Řecko roku 2001 do eurozóny vstoupilo. Tím Řecko získalo přístup k levnějším úvěrům a do té doby neřešený problém narůstal dál.
V březnu 2004 opět Eurostat odmítl přijmout řecké statistiky a opakovaně je označil za zmanipulované a Evropská komise obvinila řeckou vládu ze špatné fiskální politiky. Střídání vlády poté v Řecku vedlo k auditu, který částečně odkryl problémy státu a jeho závazků, ale nic moc se k nápravě nedělo.
Zlomový rok 2009
Vypuknutí světové finanční krize a přiznání řeckého ministra financí 20. října 2009 na jednání ministrů financí EU v Lucemburku, že schodek státního rozpočtu nebude pod 4%, ale 12,5 %, po revizi Eurostatu dokonce 15,4 %, a výše zadlužení stoupne na 126,8 %, otřáslo nejenom důvěrou finančních trhů v dostání řeckého státu svým závazkům.
V roce 2010 hrozil Řecku státní bankrot. Evropská unie a mezinárodní měnový fond situaci řešily poskytnutím pomoci ve výši 110 miliard eur výměnou za reformy. Tyto reformy se týkaly snížení důchodů, zvýšení hranice odchodu do důchodu, propouštění státních zaměstnanců, snížení sociálních dávek, privatizace státních podniků, omezení investiční aktivity státu a zvyšování daní.
Následující roky se v Řecku nesly v duchu velkých stávek, demonstrací a růstu nezaměstnanosti, téměř až runu na banky a odchodu z eurozóny.
Pro zajímavost, v roce 2012 se dokonce úrok na desetiletém řeckém státním dluhopisu dostal na astronomických 44 %.
Nezaměstnanost v Řecku
2017, světlo na konci tunelu
V tomto roce si poprvé od roku 2009 Řecko bez vnější pomoci půjčilo na finančních trzích, když vydalo desetileté dluhopisy. Navíc řecká ekonomika začala pomalu opět po letech stagnace až poklesu růst a státní rozpočet byl dokonce přebytkový. V roce 2018 byl Řecku ukončen poslední 3. záchranný program a Řecko je tak od té doby schopné samostatně se financovat a fungovat a nehrozí mu platební neschopnost.
Ekonomika Řecka
Současnost
Vrchol státního dluhu nastal v roce 2020, kdy dosáhl závratných 206 % v poměru k HDP, od té doby klesá na aktuálních 171,3 % s výhledem 140 % v roce 2028. V roce 2021 Řecko vydalo dluhopisy se splatností 30 let, čímž potvrdilo svou zlepšující se kondici. Ratingové agentury navíc Řecku zlepšily jeho rating přesunem do stabilních pásem atraktivních pro zahraniční investory. Řecko si tak dnes půjčuje na finančních trzích za menší úrok než Česko.
Pomoc od EU nebo MMF ovšem nebyla zadarmo, ale formou zvýhodněných půjček v celkové výši přes 260 miliard eur. Část těchto půjček byla Řecku odpuštěna, ale zbytek musí splácet. V letošním roce například předčasně Řecko splatilo půjčky od zemí eurozóny v rámci prvního záchranného programu ve výší 5,3 miliardy eur.
Závěr
Řecko je na dobré cestě se postupně dostat do fiskální i ekonomické kondice, ale musí se vyvarovat populistických nápadů expanzivní fiskální politiky nebo jiných a dalších dárečků voličům před volbami od vládnoucích politiků. I tak se ale potýká s odlivem mozků do zahraničí, míra chudoby je v Řecku 3. nejvyšší v EU a průměrná mzda je po odečtení vlivu inflace stále na necelých třech čtvrtinách úrovně z roku 2007.
V původu problémů řeckého státu se zadlužením lze spatřit paralelu k aktuální situaci Česka, kdy se stát mohutně zadlužuje kvůli dárečkům pro voliče a dalším populistickým krokům vlád, ale většina voličů si s tím nepřeje cokoli dělat a proti jakékoli fiskální konsolidaci se brání. Řecko nakonec bylo v eurozóně, a i díky tomu se přes velice nepopulární kroky dostalo z nejhoršího ven. Česko by takové štěstí bez členství v eurozóně nemělo a mohl by nás klidně čekat maďarský scénář z roku 2009. O tom zase příště.
Zdroje:
https://ekonom.cz/c1-67208140-recko-na-ceste-z-pasti-dluhu-povedl-se-mu-skok-ale-jeste-to-bude-bolet
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/recko-dluhy-eu-pujcky_2311281604_mst
https://www.kurzy.cz/zpravy/584076-recka-dluhova-krize-dneskem-definitivne-konci-ateny-po-trinacti-letech-vydavaji-30lety-dluhopis/
