Článek
Já sama jsem se již mnohokrát setkala s tím, když mne do Messengeru píše jakýsi inženýr, který pracuje na ropné plošině.
Má dceru a je vdovec. To je náhodička, protože žádný z těch vdovců nemá syna.
No. A je zajímavé, když se ho nikdo na nic neptal, tak sám začne mlít pohádky ovčí babičky.
Ze začátku jsem se několika inženýrů zeptala, co chce a proč píše zrovna mně.
Rovněž jsem mu napsala, že jsem chudobka z chudobince a tudíž, pokud by potřeboval peníze na clo, že by se měl rovnou obrátit někam jinam.
Nebo, že by bylo ještě lepší, kdyby s těmi svými podvody přestal.
Tito inženýři jsou jako zaseknutá deska. Žádají peníze na clo za nějaký pochybný balíček, nebo chtějí poslat svoji výplatu nebo dědictví po svém vyhalucinovaném předkovi nějaké osobě do Evropy, ale on nejprve na té ropné plošině musí zaplatit tyto poplatky sám. Jenže on nemá zrovna teď vůbec nic. Je zrovna chudý.
Ale za měsíc či někdy kratší dobu přijede na návštěvu za svojí obětí, protože podle fotky se do ní zamiloval.
Na té údajné návštěvě vše zaplatí a není se tedy čeho obávat.
A budou žít šťastně až do smrti.
Jak může na tohle někdo skočit?
Bohužel může.
Několikrát za týden se objevují informace o tom, jak se nějaká žena vypravila na PČR nahlásit, že se stala obětí podvodu.
Protože fešák přestal ihned po obdržení peněz s dámou komunikovat a bylo hned po lásce.
Nechápu, že si lidé svých peněz neváží. Proč je vyhazují z okna?
Většinou to bývají statisícové až milionové částky.
To je přece spousta peněz. Není vůbec jednoduché je vydělat.
Ono se také říká, že blbým lidem nepatří do rukou peníze.
Že?