Hlavní obsah
Věda a historie

Arménská genocida – tragédie, která již 100 let vráží klín nejen mezi Armény a Turky

Foto: Shutterstock

Také letos si 24. dubna připomínáme začátek jednoho z nejkrutějších období v historii – Arménské genocidy, která bývá historiky označována za vůbec první jednoznačně historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.

Článek

Dodnes tento spor vráží klín mezi Turecko a Arménií, která po něm žádá především uznání historické odpovědnosti za spáchaná zvěrstva. Rozdílný pohled na celou situaci má také svět. Ač je mezinárodně uznaná více než 30 státy včetně České republiky, stále mezi nimi chybělo dlouho oficiální uznání ze strany USA, které jej však v roce 2021 oficiálně přijaly. Velká Británie genocidu na státní úrovni dosud oficiálně neuznává.

Foto: shutterstock

Genocida v Arménii

Jak probíhala Arménská genocida?

Arménskou genocidu předcházely vojenské události první světové války, včetně prohrané bitvy Osmanské říše u Sarıkamışı na přelomu let 1914 a 1915 proti Rusku. V jejím důsledku osmanská vláda začala podezřívat část arménského obyvatelstva ze spolupráce s Ruskem, přestože šlo jen o omezené skupiny dobrovolníků v ruské armádě, nikoli o celé arménské obyvatelstvo.

Následovaly okamžité zatýkání arménské elity, popravy mužů v bojeschopném věku a deportace civilního obyvatelstva v drastických podmínkách, včetně pochodů smrti přes syrskou poušť. Tyto deportace a násilí vedly k úmrtí přibližně 600 000 až 1,5 milionu Arménů.

Dnes připomíná tuto událost Památník arménské genocidy v Jerevanu, pietní místo s výhledem na horu Ararat, která se jakožto národní arménský symbol paradoxně tyčí za uzavřenou hranicí na území dnešního Turecka.

Jak se k této problematice postavily ostatní země?

Rozdílný pohled na Arménskou genocidu mají nejen Arménie a Turecko. Turecko tvrdí, že šlo o tragické události první světové války a občanského konfliktu, při nichž zahynuly statisíce lidí na obou stranách.

Arménie si naopak stojí za tvrzením, že se jednalo o plánované vyvražďování, které stálo životy přibližně 1–1,5 milionu Arménů.

K tomuto názoru se přiklání řada států, například Francie, Německo, Itálie, Rusko, Kanada, Argentina, Polsko, Řecko a další evropské i latinskoamerické země. Česká republika genocidu uznala prostřednictvím parlamentního usnesení.

Spojené státy americké uznaly arménskou genocidu oficiálně v roce 2021.

Velká Británie ji na státní úrovni dosud oficiálně neuznává.

Foto: shutterstock

Arménský chlapec

Jak Arménská genocida inspirovala nacisty ve 2. světové válce?

Koncentrační tábory, pochody smrti či systematické vyhlazování civilního obyvatelstva jsou spojovány především s nacistickými zločiny během 2. světové války. Lidstvo se však s masovými deportacemi a pochody smrti setkalo již dříve právě v rámci Arménské genocidy.

V jejím průběhu byli Arméni deportováni do syrské pouště, kde tisíce lidí zahynuly v důsledku hladu, vyčerpání a násilí. Někteří historici upozorňují, že tyto události mohly být známé i pozdějším nacistickým představitelům a mohly působit jako precedent beztrestnosti masového násilí.

Je však důležité zdůraznit, že neexistuje přímá organizační ani technologická návaznost mezi arménskou genocidou a nacistickým holokaustem – jedná se spíše o historickou inspiraci v rovině precedentů, nikoli přímé převzetí metod.

Zdroje:

https://www.britannica.com/event/Armenian-Genocide

https://www.theguardian.com/us-news/2021/apr/24/joe-biden-armenian-genocide-recognition

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz