Epidemie moribundus propuká mezi mladou generací. Jaké jsou její projevy?

Neschopní, nesamostatní, nezodpovědní, neustále hledající výmluvy a kličky, jak se vyhnout pracovním povinnostem. Tak jsou podle některých zaměstnavatelů charakterizováni mladí lidé nastupující po studiu do zaměstnání. Dalo by se skoro říci, že nás postihla plošná vlna onemocnění lidově známého jako moribundus.

Moribundus vychází z latinského slova morior, což v překladu znamená umírat či zemřít, a z koncovky -bundus, označující stav či proces. Jde proto o beznadějný stav blízký smrti, která je v tomto případě již nevyhnutelná. Pojem se však později začal používat také pro označení blíže nespecifikované nemoci, při níž je člověk upoután na lůžko a není schopen běžně fungovat ani docházet do zaměstnání. Odtud se nejspíš rozšířilo všeobecné chápání tohoto pojmu jako označení pro lenochy s výraznou nechutí k práci, kteří mají nadměrnou potřebu jíst a nechat se obskakovat ostatními.

Široké povědomí o tom, že moribundus přepadává zejména pracující muže, školou povinné žáky a suplující učitelky, dnes již příliš neplatí. Přenesl se však na generaci mladých lidí, kteří po ukončení vzdělání nejsou schopni začlenit se do běžného pracovního procesu a postavit se na vlastní nohy. To, že bydlí u rodičů a čerpají výhody „mama servisu“ klidně až do čtyřiceti let, není nic neobvyklého.

Moribundus se v současné podobě projevuje hlavně častým střídáním zaměstnání. Mladí lidé zkrátka nejsou schopni pochopit, že v práci se musí pracovat a že je třeba podřídit se určitým pravidlům, jako je například včasný příchod do zaměstnání nebo dodržování zákonem stanovených přestávek. Proto pendlují od jednoho zaměstnání ke druhému a hledají takové, ve kterém si budou moci sami určovat pravidla. Doposud totiž byli zvyklí fungovat právě tímto způsobem.

Podle zaměstnavatelů nastává problém již při samotném výběrovém řízení. Zatímco před deseti lety se téměř nestávalo, že by se uchazeč na domluvený pohovor nedostavil nebo se předem z vážných důvodů řádně neomluvil, dnes je zcela běžné, že z dvanácti pozvaných uchazečů dorazí jen čtvrtina. Ostatní zájemci nemají slušnost se ani dodatečně omluvit a při telefonickém kontaktu se už nesnaží vymlouvat na nenadálé zdravotní problémy. Jednoduše řeknou, že na schůzku zapomněli nebo že zaspali.

Podobný přístup pak často přenášejí i do zaměstnání. S pocitem, že jsou středobodem světa, nedodržují pracovní dobu, neplní zadané úkoly a potřebují mít nad sebou neustálý dohled.

Pokud hledáme viníka celého problému, je třeba zamyslet se nad tím, jakým způsobem se k současným mladým lidem přistupuje. Změny ve výchově i ve vzdělávacím systému mají tendenci stále více podporovat individualitu jedince. Není nic neobvyklého, že již děti v mateřských školách mají vlastní asistenty, kteří jim pomáhají překonávat více či méně běžné problémy v chování nebo neschopnost začlenit se do kolektivu.

Na základních školách pak celá situace graduje, a díky inkluzi tak ve třídách vedle žáků působí i řada asistentů. Jistě existují případy, kdy je tato podpora potřebná a nenahraditelná, najdou se však i tací, kteří této možnosti využívají především k tomu, aby svému dítěti i sobě usnadnili život. A není jich málo.

Moderní výchova zaměřená na kult dítěte, které nerespektuje žádnou autoritu, tak podle kritiků produkuje nesamostatné a sobecké jedince. Těm často chybí smysl pro odpovědnost a nedokážou si poradit s vlastním osobním ani pracovním životem. Postrádají totiž někoho, kdo by je neustále omlouval, zametal před nimi cestičku a poplácával je po zádech.

Zdroje:

https://www.hrot24.cz/clanek/sbal-si-veci-koncis-firmy-uz-po-par-mesicich-propousteji-mlade-z-generace-z-vadi-neprofesionalita-a-lenost-HeMSB

https://www.idnes.cz/finance/prace-a-podnikani/generace-z-prace-zamestnani-loajalita-manazer-mentor.A260129_122920_podnikani_daja

https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/generacni-rozdily-na-pracovisti-aneb-jak-ridit-vicegeneracni-tymy/