Článek
Evropská unie dnes zabírá přibližně 4,23 milionu kilometrů čtverečních, tedy ani ne polovinu evropského kontinentu. Ještě před odchodem Spojeného království byla její rozloha téměř 4,5 milionu kilometrů čtverečních.
Odchod Spojeného království znamenal pro Evropskou unii výraznou ztrátu nejen územní, ale především populační a ekonomickou. Počet obyvatel EU klesl z přibližně 512 milionů na zhruba 446 milionů. Unie tak přišla asi o 13 procent svého obyvatelstva a přibližně o 5 procent rozlohy. Významně se snížila i její ekonomická síla, protože Británie patřila mezi nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější členské státy. Hrubý domácí produkt Evropské unie je dnes nižší než HDP Spojených států amerických, přestože EU sdružuje větší počet států. Zatímco ekonomické ukazatele mohou být proměnlivé, rozloha a počet obyvatel zůstávají jasně měřitelnými hodnotami.

Grónská země
Rok 1985: odchod geografického obra
V roce 1985 opustilo tehdejší Evropské hospodářské společenství Grónsko, autonomní území spadající pod Dánsko. Tento krok je zajímavý především tím, že Grónsko má rozlohu přibližně 2,166 milionu kilometrů čtverečních. Pokud by dnes bylo součástí Evropské unie, tvořilo by více než polovinu jejího celkového území.
Grónsko vystoupilo z Evropského hospodářského společenství na základě referenda konaného v roce 1982. Samotný proces odchodu však trval ještě další tři roky. Mnohé může překvapit, že závislé území může stát mimo Evropskou unii, zatímco mateřský stát jejím členem zůstává. Ve skutečnosti jde o otázku mezinárodních dohod a zvláštního právního postavení jednotlivých území.
Podobně například ostrov Man nebo britská korunní závislá území Jersey a Guernsey nikdy nebyly součástí Evropské unie, a proto se na nich nekonalo ani referendum o Brexitu.

Země ledu a sněhu
Co vedlo Grónsko k odchodu?
Důležitým mezníkem byl rok 1979, kdy se v Grónsku konalo referendum o větší autonomii vůči Dánsku. Obyvatelé tehdy podpořili rozšíření samosprávy a zároveň prosadili posílení postavení grónštiny, která se postupně stala hlavním úředním jazykem ostrova, přestože dánština zůstala běžně používaná.
Grónsko zároveň převzalo větší kontrolu nad oblastmi, jako jsou školství, policie nebo soudnictví, které byly do té doby spravovány z Kodaně. S rostoucí autonomií se začala stále více otevírat také otázka členství v Evropském hospodářském společenství.
Hlavním důvodem nespokojenosti byla především společná rybolovná politika. Rybolov představoval pro Grónsko klíčové hospodářské odvětví a místní obyvatelé se obávali ztráty kontroly nad svými bohatými rybolovnými oblastmi. Právě ekonomické a politické zájmy spojené s rybolovem nakonec vedly k rozhodnutí Evropské hospodářské společenství opustit.
Grónsko se tak stalo prvním územím, které evropskou integraci dobrovolně opustilo – dlouho předtím, než svět začal diskutovat o Brexitu.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/gronsko-evropska-unie-evropske-hospodarske-spolecenstvi_2001311850_pj
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/od-patu-k-tvrdemu-vyjednavani-vubec-prvni-rozvod-bruselu-s-gronskem-trval-roky-93946
https://radiozurnal.rozhlas.cz/prave-jsme-prisli-o-60-uzemi-rekl-deloirs-po-vystoupeni-gronska-z-evropskeho-7445951






