Jak vznikla Ukrajina a proč se v historii objevuje název Malorusko

Právě kvůli ní se dodnes vedou spory o to, jaký vztah mají dnešní Ukrajinci, Rusové a Bělorusové ke společné minulosti někdejší Kyjevské Rusi.

Vedle názvu Ukrajina se v historických textech často objevuje také označení Malorusko. Co tento pojem znamenal a proč se postupně přestal používat?

Ukrajina byla jednou z nejvýznamnějších republik Sovětského svazu. Patřila mezi průmyslová centra země a měla důležitou roli také v zemědělství, těžbě i zbrojním průmyslu. Z Ukrajiny pocházela řada významných sovětských politiků, včetně dlouholetého vůdce SSSR Leonida Brežněva.

Během druhé světové války byla Ukrajina jedním z hlavních bojišť mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Část ukrajinských nacionalistů tehdy bojovala za samostatný stát a některé skupiny dočasně spolupracovaly s Němci. Nejznámější osobností tohoto proudu byl Stepan Bandera, jehož postava zůstává dodnes velmi kontroverzní.

Po válce zůstala Ukrajina součástí Sovětského svazu až do roku 1991, kdy po rozpadu SSSR vyhlásila nezávislost.

Původ slova „Ukrajina“ je spojován se staroslovanským výrazem pro pohraniční nebo okrajové území. Ve středověku se tímto názvem označovaly oblasti ležící na hranicích různých států a říší.

Postupně se však název začal používat konkrétně pro území kolem středního toku Dněpru a později pro většinu dnešní Ukrajiny. Moderní ukrajinská národní identita se začala výrazněji formovat v 18. a především v 19. století, podobně jako u mnoha dalších evropských národů.

Významnou roli sehráli spisovatelé, historici a intelektuálové, kteří začali podporovat rozvoj ukrajinského jazyka, literatury a kultury. Mezi nejvýznamnější osobnosti patřili například historik Nikolaj Kostomarov nebo spisovatel Pantelejmon Kuliš.

V době Ruského impéria se pro část dnešní Ukrajiny běžně používal název Malorusko neboli Malá Rus. Tento pojem vycházel z byzantské tradice označování historických center a původních oblastí jednotlivých zemí.

Vedle Maloruska existovalo také označení Velkorusko pro oblasti dnešního centrálního Ruska a Bělorusko pro území dnešního Běloruska.

Pojem Malorusko tehdy neznamenal „méně významné Rusko“, jak se někdy mylně vykládá. Šlo spíše o historické označení území spojeného s počátky východoslovanské státnosti.

Na přelomu 19. a 20. století však začal název postupně ustupovat modernímu označení Ukrajina, které se po vzniku Sovětského svazu stalo oficiálním názvem republiky.

Kořeny dnešní Ukrajiny, Ruska i Běloruska sahají ke středověkému státnímu útvaru známému jako Kyjevská Rus. Ten vznikl v 9. století a jeho centrem byl Kyjev.

Kyjevská Rus byla významným státem východní Evropy a zahrnovala rozsáhlá území dnešní Ukrajiny, evropské části Ruska i Běloruska. Po mongolských nájezdech ve 13. století se však postupně rozpadla a jednotlivé regiony se začaly vyvíjet odděleně.

Zatímco severovýchodní oblasti se později sjednotily kolem Moskvy, západní a jihozápadní části dnešní Ukrajiny se dostaly pod vliv Litvy a Polska. Tento rozdílný historický vývoj ovlivnil jazyk, kulturu i náboženství obyvatel.

Dějiny Ukrajiny jsou dodnes citlivým tématem a různé státy či historické školy je často vykládají odlišně. Zatímco ruský pohled tradičně zdůrazňuje společné kořeny v Kyjevské Rusi, ukrajinská historiografie klade důraz na samostatný vývoj ukrajinského národa a identity.

Jisté však je, že území dnešní Ukrajiny bylo po staletí místem střetu kultur, států i politických zájmů. Právě proto patří historie této země k nejsložitějším v celé Evropě.

Zdroje:

https://www.britannica.com/topic/Kyivan-Rus

https://en.wikipedia.org/wiki/Little_Russia

https://www.britannica.com/place/Ukraine/History