Mohl by se Texas odtrhnout od USA? Stát osamělé hvězdy má se samostatností vlastní zkušenost

S více než 30 miliony obyvatel patří Texas mezi nejlidnatější státy Spojených států. Počet jeho obyvatel navíc dlouhodobě roste, což se promítá nejen do ekonomiky, ale i do politického vlivu.

Rostoucí populace znamená více zástupců v Kongresu a také větší váhu při prezidentských volbách. Texas je tradičně považován za baštu Republikánské strany, přestože některá velká města jsou politicky rozmanitější. Díky příznivému podnikatelskému prostředí, nižším daním a silnému energetickému sektoru láká nové obyvatele z různých částí Spojených států.

Na rozdíl od většiny amerických států byl Texas po určitou dobu skutečně samostatnou zemí. Jeho historie je přitom mimořádně pestrá.

Před příchodem Evropanů zde žily desítky indiánských kmenů, například Komančové, Apačové nebo Kiowové. V 16. století začali oblast kolonizovat Španělé a po získání nezávislosti Mexika v roce 1821 se Texas stal součástí nového mexického státu.

Situace se však rychle měnila. Do oblasti přicházelo stále více osadníků ze Spojených států a napětí mezi nimi a mexickou vládou postupně rostlo. Vyvrcholením byla Texaská revoluce, po níž vznikla v roce 1836 samostatná Republika Texas.

Ta však existovala pouze devět let. V roce 1845 se Texas připojil ke Spojeným státům a stal se jejich 28. státem.

Připojení Texasu k USA patří dodnes mezi nejdiskutovanější kapitoly severoamerických dějin. Zatímco Spojené státy považovaly anexi za legitimní krok založený na rozhodnutí tehdejší Texaské republiky, Mexiko s ní zásadně nesouhlasilo.

Napětí mezi oběma zeměmi nakonec vedlo k mexicko-americké válce v letech 1846–1848. Konflikt skončil vítězstvím Spojených států, které získaly rozsáhlá území zahrnující dnešní Kalifornii, Nevadu, Utah a části dalších států.

Historici se dodnes přou o to, nakolik byla anexe Texasu oprávněná a jak zásadně ovlivnila budoucí podobu Severní Ameriky.

Myšlenka texaské nezávislosti se pravidelně vrací do veřejné debaty. Nejčastěji ji oživují spory mezi státní a federální vládou, zejména v otázkách migrace, daní nebo rozsahu pravomocí jednotlivých států.

Velkou pozornost vyvolaly například spory o ochranu hranice s Mexikem. Texaská administrativa pod vedením guvernéra Grega Abbotta opakovaně kritizovala federální vládu za nedostatečný postup proti nelegální migraci a přijala vlastní bezpečnostní opatření. To vedlo k ostrým politickým střetům mezi Austinem a Washingtonem.

Přesto většina ústavních odborníků upozorňuje, že jednostranné odtržení Texasu od Spojených států by bylo podle současného výkladu americké ústavy velmi problematické. Nejvyšší soud USA už po občanské válce rozhodl, že jednotlivé státy nemají právo jednostranně vystoupit z Unie.

Pokud bychom připustili čistě hypotetický scénář samostatného Texasu, dopady by byly obrovské. Texas je jedním z center amerického ropného a plynárenského průmyslu, významným technologickým uzlem a také domovem kosmického střediska v Houstonu.

Samostatný Texas by disponoval ekonomikou srovnatelnou s největšími státy světa. Spojené státy by naopak přišly o významnou část svého hospodářského výkonu, energetických zdrojů i strategické infrastruktury.

Ačkoli se o texaské nezávislosti pravidelně diskutuje, většina odborníků nepovažuje odtržení za pravděpodobný scénář. Přesto je Texas výjimečný tím, že na rozdíl od většiny amerických států skutečně zažil období vlastní státnosti.

Právě tato historická zkušenost spolu s výraznou regionální identitou udržuje debatu o jeho budoucnosti stále živou. Zda půjde jen o politickou rétoriku, nebo se někdy promění v reálné politické téma, ukáže až čas.

Zdroje:

(1) https://www.studycountry.com/wiki/how-is-texas-different-from-other-states

(2) https://www.foxnews.com/politics/nikki-haley-says-texas-can-secede-from-the-united-states-thats-their-decision-to-make

(3) https://en.wikipedia.org/wiki/Texas