Článek
Otec ji týral
Ne každé dítě má to štěstí, že se narodí do milující rodiny. Mezi děti, kterým chyběla rodičovská láska, patří i Beth Thomas. Když byl holčičce pouhý rok, zemřela jí matka, a tak vyrůstala pouze s otcem a novorozeným bratrem Jonathanem. Soužití s otcem bylo pro děti peklo na zemi. Otec je týral, sexuálně zneužíval a zanedbával. Jonathana nechával celé dny ležet v postýlce, a v důsledku toho měl chlapec divně tvarovanou hlavu. V únoru roku 1984 příslušné orgány rozhodly, že mu budou obě děti odebrány. V té době bylo Beth 19 měsíců a Jonathanovi 7 měsíců. Úřady jim ihned začaly hledat novou rodinu. Jedna podstatná věc však žadatelům o adopci byla zatajena, a to z jakého rodinného prostředí děti pocházejí a čím vším si prošly.
Nakonec byli sourozenci nabídnuti k adopci Timovi a Julii Tennantovým. Jednalo se o věřící rodinu, Tim byl kazatelem. Vzatí byli tou dobou už deset let a ke štěstí jim chybělo jediné – děti. Ty bohužel nemohli mít, a tak se po pečlivé úvaze rozhodli pro adopci. Když se dozvěděli, že by do své péče mohli dostat Beth a Jonathana, byli nadšení. Sociální pracovníci jim toho o sourozencích moc neřekli, ale ujistili je, že se jedná o „normální zdravé děti“.
Ubližovala psovi a bratrovi, chtěla i vraždit
Již brzy ovšem Tennantovi zjistili, že s Beth je něco v nepořádku. Nejprve si povšimli, že ubližuje zvířatům. Když byla ještě batole, shodila například hnízdečko s ptačími mláďaty ze stromu, i když věděla, že jí její adoptivní matka řekla, že takto se pro ptáčky jejich maminka nevrátí. Týrala i pejska Tennantových. Později také zjistili, že ubližovala i svému bratrovi. Fyzicky ho napadala a několikrát se ho pokusila smrtelně zranit. Smrtí vyhrožovala i svým adoptivním rodičům. Ti se jí nakonec báli natolik, že ji přes noc zamykali v pokoji.
Adoptivní rodiče situaci řešili hned s několika psychiatry a odborníky. Všichni se shodli na tom, že Beth se tak chová v důsledku toho, jak ji její biologický otec zneužíval. Beth byla diagnostikována tzv. reaktivní porucha příchylnosti v jejích 6 letech. Porucha vzniká v důsledku narušení rané citové vazby k pečující osobě. Mohou jí trpět například děti nechtěné, vyrůstající v nefunkční rodině či děti zanedbávané rodiči. Dítě v důsledku toho není schopno navazovat blízký vztah s pečující osobou a je emočně uzavřené. Dítě trpící touto poruchou nevyjadřuje pozitivní emoce směrem k druhým, může trpět záchvaty vzteku, také rádo porušuje pravidla. Dle odhadů se jedná spíše o vzácnou poruchu, která postihuje jedno až dvě procenta dětí. Nejčastěji se jedná o děti, které jsou odebrány z původní rodiny a umístěny do pěstounské péče nebo dány k adopci.
Beth musela podstoupit terapii, přičemž její cestu mapuje dokument z dílny HBO Child of Rage: A Story of Abuse z roku 1990. Mrazivý dokument diváky šokoval, když mohli sledovat, jak Beth s klidným hlasem mluví o tom, jakým způsobem by zavraždila své adoptivní rodiče a vlastního bratra. Dívka také na kameru otevřeně hovořila o tom, jak zneužívala svého bratra a o nočních můrách o „násilnickém muži“, které ji pronásledovaly. Dovedla také detailně popsat násilí ze strany otce a uvedla, že si pamatuje i věci z doby, kdy jí byl jeden rok. Příběh posléze zaujal i další filmaře, a tak v roce 1992 bylo natočeno ještě drama Child of Rage inspirované těmito skutečnými událostmi.
Její terapie zahrnovala přísná pravidla
Psycholog Ken Magid doporučil na základě vyšetření intenzivní terapii a dočasné odloučení od adoptivní rodiny. Posléze se dívka dostala do péče Connell Watkins, nelicencované terapeutky. Ta dívce nastavila přísný režim, kdy musela žádat o povolení na jakoukoliv činnost. Pod jejím vedením dívka postupně začala vyjadřovat emoce, včetně lítosti vůči bratrovi a adoptivním rodičům. Terapie pod vedením Connell Watkins na Beth zafungovala, ale v roce 2001 čelila terapeutka obvinění ze zabití z nedbalosti 10leté Candace Newmaker. Connell Watkins při terapii použila kontroverzní a nebezpečnou metodu zvanou „rebirthing“, kdy se pomocí dek a polštářů simuluje pocit znovunarození dítěte, což u Candace vedlo k udušení. Soud ji poslal na 16 let za mříže, nakonec si odseděla jen 7 let.
Dnes je zdravotní sestrou
K adoptivním rodičům Tennantovým se dívka už nevrátila, během terapie si ji osvojila jiná žena, Nancy Thomas. Beth Thomas je v současné době zdravotní sestrou a snaží se lidem pomáhat. Pracuje v porodnici Flagstaff Medical Center v Arizoně na neonatologické JIP. Společně s adoptivní matkou, Nancy Thomas, napsaly dvě knihy, které se věnují jejímu boji s reaktivní poruchou příchylnosti. Společně také pracují ve firmě vlastněné Nancy Thomas, která se zaměřuje na terapie dětí trpících reaktivní poruchou příchylnosti.
Zdroje: All That's Interesting, News.com.au, Discraftify, Wikipedia – reaktivní porucha příchylnosti, Cleveland Clinic
