Článek
Alice Perrers vešla do dějin jako vypočítavá milenka krále Eduarda III. Její přesné datum narození není známo, předpokládá se ale, že se narodila kolem roku 1348. Historici se přou i o jejím původu, jedni tvrdí, že pocházela z prominentní rodiny a jejím otcem byl Sir Richard Perrers z hrabství Hertfordshire. To však rozporuje profesor Ormrod působící na univerzitě v Yorku, ten je přesvědčený, že v archivech našel důkaz, že příjmení „Perrers“ získala až po sňatku s jistým Janynem Perrersem, ve skutečnosti ale její rodné příjmení znělo Salisbury a pocházela z chudé rodiny.
Život u dvora a počátek románku s králem
Ať už to bylo jakkoliv, jedno je jisté - ke dvoru se dostala jako tzv. Demoiselle, tedy služebná královny Filipy. Králem Anglie byl v té době Eduard III. Určitá část historiků je přesvědčená, že z Alice cíleně udělal služebnou své ženy, jelikož s ní udržoval poměr již v minulosti, a chtěl mít tedy Alici nablízku. Jiní historici jsou toho názoru, že Alice okouzlila krále až poté, co se stala součástí jeho dvora.
Otázkou je, čím králi imponovala, dle místního kronikáře se totiž králi nejvíce líbily opravdu půvabné a chytré ženy, Alice Perrers však byla popsána v záznamech jako „opravdu velmi ošklivá“ žena, avšak inteligence a vypočítavost se jí upřít nedala. Otázkou je, zda kronikáři schválně její ošklivost nezveličovali, s cílem ji zdiskreditovat.
Odhaduje se, že milenecký vztah krále Eduarda III. a Alice mohl započít kolem roku 1366. Královna Filipa měla v době počátku románku již chatrné zdraví a údajně neměla mít Alici ráda, i když prý o románku nevěděla, král se vše snažil ututlat. V průběhu let byla načas Alice nucena odejít od dvora, aby v soukromí porodila královy nemanželské děti – syna Johna a dcery Joan a Jane. Nechával jí také posílat okázalé dary, Alice se mohla těšit z drahokamů, pozemků, ale například i z dvou tun vína.
Jejich milenecký vztah se stal veřejným tajemstvím
V roce 1369 královna Filipa zemřela. Do té doby se snažil král Eduard III. vztah s Alicí utajovat, po smrti své ženy se ale románek stal veřejným tajemstvím. Alice svého prominentního postavení začala zneužívat. Už jí nestačily darované pozemky, chtěla další. Vychytrale si na ně vzala půjčku a posléze krále přiměla, aby jí dluhy odpustil. Eduard zaslepený láskou jí neodporoval. Její hamižnost neznala mezí, dokonce se jí od krále podařilo získat Filipinu cennou sbírku šperků.
Nakonec nashromáždila jmění, které ji svého času činilo jednou z nejbohatších žen Anglie. Také se po boku krále často ukazovala na veřejnosti, nejenom u dvora, ale například také na turnajích. To bylo neobvyklé, milenky se držely v ústraní, nezastávaly místo královny před zraky lidí. Také měla Alice manipulovat se soudy ve prospěch svých přátel či příbuzných.
Ztráta moci a majetku
Jak narůstala Alicina moc, zvyšoval se i počet jejích nepřátel. Panovaly totiž obavy, že má krále zcela pod kontrolou a mohla by se příliš míchat do politických záležitostí. Navíc také státní kasa utrpěla ztrátu kvůli drahým darům pro Alici. Proto proti ní bylo roku 1376 vzneseno obvinění, v jehož důsledku musela opustit dvůr a byl jí zakázán styk s králem. To tou dobou již stařičkého krále Edvarda III. rozlítilo. Netrvalo však dlouho a Alice se ke dvoru vrátila, a to navzdory skutečnosti, že během soudního líčení vyšlo najevo, že se během románku s králem tajně provdala. Jejím manželem se stal William de Windsor, králův poručík působící v Irsku.
Král Edward III. Zemřel roku 1377. Dle některých tvrzení mu měla chamtivá Alice ještě stihnout sejmout prsteny z rukou. Poté se dala na útěk, jelikož věděla, že je bez svého ochránce snadno zranitelná. Nový král Richard II. nastoupil na trůn v devíti letech, ale i v tak nízkém věku měl již dobrý úsudek. Alici nechal postavit před soud, který rozhodl o její vině. Dle rozsudku jí měly být zabaveny majetky a měla odejít do vyhnanství.
To by ale nebyla Alice, aby se nesnažila vymyslet, jak z toho „vybruslit“. S pomocí svého manžela podávala jednu žalobu za druhou. Nakonec jí byl zrušen trest vyhnanství, majetek jí ale byl zabaven až na pár nemovitostí. Uvádí se, že zemřela v roce 1400 (nebo 1401, není známo přesné datum úmrtí) a dané nemovitosti po její smrti připadly jejím dětem.
Zdroje: History The Interesting Bits, ThoughtCo., The Creative Historian, Wikipedia – heslo Alice Perrers
