Článek
V Evropě se čas od času objeví nové druhy zvířat, které zde předtím nežily. Například komár tygrovaný původem z Asie, který vlivem vyšších teplot může na jihu Evropy přezimovat, nebo želva nádherná, která je současné době schopná se úspěšně množit ve Středomoří. Nyní přibyl nový druh pavouka.
Koutník zavlečený se objevil v Portugalsku
Tímto pavoukem je koutník zavlečený (latinsky Loxosceles laeta). Jeho typickým výskytem je Jižní Amerika, zejména stát Chile. Jedná se o pavouka, který dorůstá délky až 40 mm (údaj včetně nohou). Má hnědou barvu a na hřbetní straně hrudi má znak připomínající housle, díky kterému je rozpoznatelný. Kvůli hnědé barvě ale nemusí být onen signifikantní znak vždy dobře viditelný. Pozná se i podle očí, na rozdíl od jiných druhů pavouků má 6 očí namísto typických osmi.
Přebývá obvykle na suchých místech, v kůlnách, garážích i ve dřevěných skříňkách. Kromě Jižní Ameriky se už stihl rozšířit například do Spojených států amerických, Kanady a Austrálie. V Evropě byl doposud běžně k vidění jen v Přírodovědném muzeu v Helsinkách, to se teď ale změnilo.
Objevil se totiž v druhém největším portugalském městě Portu. Potvrdil to José Manuel Grosso-Silva, entomolog z Muzea přírodní historie a vědy Univerzity v Portu, který jako jeden z výzkumníků pavouka objevil. Zatím ale neví, jestli se koutník zavlečený vyskytuje i mimo město Porto, nebo zda se jedná jen o lokální záležitost. Portugalsko není jediná země, kde byl nalezen, v roce 2025 se vyskytnul i v budově Univerzity Eberharda Karla v německém Tübingenu.
Pravděpodobnost kousnutí je malá, ale může to mít následky
Ačkoliv jde o jedovatý druh pavouka, entomolog José Manuel Grosso-Silva uklidňuje veřejnost tím, že pravděpodobnost, že na něj narazíte a kousne vás, je skutečně malá. Je to podle něj plachý druh pavouka, který obvykle člověka nekousne. Stává se tak obvykle jen v případě, že se pavouk cítí být ohrožen, například pokud o něj zavadíte při oblékání. Když už se tak ale stane, je potřeba jednat. „Jeho kousnutí může způsobit značné poškození kůže, což často vede k nekrotickým kožním lézím,“ uvádí José Manuel Grosso-Silva.
Na úplném počátku jeho kousnutí nebolí, ale příznaky se dostaví během několika hodin. Místo je zarudlé, oteklé, dostavuje se i bolest, nevolnost. Mohou se objevit i puchýřky. Kousnutí v drtivé většině případů nebývá smrtelné. V každém případě je potřeba situaci nepodcenit a vyhledat lékařskou pomoc.
V minulosti se v Portugalsku objevil případ tzv. loxoscelismu, tedy syndromu vyvolaného kousnutím pavouka z rodu Loxosceles, kdy byla žena kousnuta v parku. Následně se u ní objevily bolesti hlavy, horečka, malátnost, nakonec i nekróza a zarudnutí kůže. Naštěstí se po 16 strávených dnech v nemocnici žena zcela uzdravila, ale tento případ demonstruje, proč kousnutí pavoukem nebrat na lehkou váhu, zejména pokud byli kousnuti staří lidé či malé děti.
Zdroje: Euronews, Wikipedia – koutník zavlečený, Science Direct, Jana KAZBUNDOVÁ, prof. RNDr. Jiří PATOČKA, DrSc. Jedovatí pavouci a nebezpečí jejich kousnutí, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, dostupné zde.








