Článek
Životní příběh Heleny Petrovny Blavatské se začal psát v roce 1831. Narodila se do ruské aristokratické rodiny. Otec byl často pryč kvůli službě v armádě, matka byla spisovatelka. Údajně se Heleniny výjimečné nadpřirozené schopnosti měly projevit už v dětství. Prý už tou dobou byla schopná čarovat a vidět do budoucnosti, také se u ní objevila náměsíčnost. V 17 se provdala za generála Nikifora Vasilijeviče Blavatského. Byl o 22 starší. Společně se starali o chlapce jménem Jurij, což mělo být dle dochovaných pramenů dítě jejich přátel, které se jim dostalo do péče. V pěti letech Jurij zemřel, což vedlo Helenu Blavatskou ke ztrátě víry v Boha. Od manžela se odloučila a začala sama cestovat po světě.
Helena Petrovna Blavatská v mládí
V Americe se stala celebritou
O Heleně Petrovně Balavatské se vypráví leccos, například že v mladém věku cestovala do Tibetu, aby se zde setkala s duchovními, jiní tvrdí, že kočovala s cirkusem, či pracovala jako médium v Paříži. Jedno je ale jisté. Helena Petrovna Blavatská se v 70. letech 19. století přestěhovala do Spojených států amerických. Tou dobou vzrůstal zájem evropské a americké společnosti o mysticismus a okultní vědy. Lidé byli lační po způsobech, kterými by se dalo komunikovat s mrtvými a tajemných rituálech. Svět se tou dobou rychle měnil a lidé hledali útěk z reality, někteří jej našli právě v okultismu.
Tohoto trendu si povšimla i Helena Petrovna Blavatská, která v roce 1875 založila na Manhattanu svůj salón zaměřený na nadpřirozeno. Spolek, který zde začal působit, nazvala Teosofická společnost. Ten kombinoval prvky magie, mysticismu a východní filozofie. Helena Petrovna Blavatská však neměla problém do této nově vzniklé víry zařadit i prvky darwinismu. Zatímco ostatní mágové té doby vyvolávali „obyčejné“ duchy, Blavatská tvrdila, že dokáže do našeho světa vpustit tzv. „Mahátmy“, vyšší nadpřirozené bytosti, které měla údajně spatřit v Tibetu. Do Ameriky je měla teleportovat pomocí astrální projekce. Brzy jí seance proslavily a ve světě spiritualismu se stala celebritou.
Mocná okultistka, nebo podvodnice?
Osobnost Heleny Blavatské byla vždy zahalena rouškou tajemství. Jedni ji mají za mocnou čarodějku a okultistku, druzí za podvodnici. Nelze ji upřít, že uměla nadchnout své klienty, její seance byly velmi populární. Možná k tomu ale přispívala i její charismatická osobnost, aura tajemna, která ji obklopovala a také její historky z cest, které však nebylo možné ověřit. Její pověst utrpěla v roce 1885. Tou dobou se na ni zaměřila Společnost pro výzkum paranormálních jevů, která má za úkol snažit se porozumět nadpřirozeným jevům.
Setkání Teosofické společnosti v Indii
Dění kolem Heleny Petrovny Blavatské tuto organizaci zaujalo. Kolovaly totiž řeči o tom, jak se rozbité nádobí během seancí zase zázračně spravuje a také o vizích, které jsou během seance vyjeveny. Nakonec Společnost pro výzkum paranormálních jevů došla k závěru, který Blavatskou asi moc nepotěšil: „Za nás ji nepovažujeme ani za hlásnou troubu skrytých věštců, ani za pouhou nevkusnou dobrodružku. Myslíme si, že jí náleží titul jedné z nejdokonalejších, nejdůmyslnějších a nejzajímavějších podvodnic v historii.“
Rozhodně Blavatské také neprospěly výpovědi jejích osobních asistentů, Emmy a Pierra Coloumbových. Jejich vztah se časem stal napjatým. Vše vyvrcholilo tím, že manželé předali tisku tajné dopisy, které měly být napsány Blavatskou. Ta v nich má psát o tom, jak falšovala „zázraky“ pomocí triků, například růže padající ze stropu, objevující se písmena a nebo zjevující se hlavy během seancí. Tyto výpovědi byly v souladu s tím, co zjistili i vyšetřovatelé. Ukázalo se, že „magie“ Blavatské byla založena na laciných tricích, například rozbité nádobí pomocí kouzelnických triků měla snadno vyměnit za identický kus.
Přesto existovali a dodnes existují lidé, kteří věří v to, že Blavatská byla skutečně mocná okultistka a závěrům vyšetřování nevěří. Ať je to jakkoliv, její pověst se z tohoto skandálu již nikdy nevzpamatovala. Helena Petrovna Blavatská postupem času chřadla, trpěla onemocněním srdce, ledvin a revmatismem. Pro její chatrné zdraví znamenala chřipka, kterou se nakazila, poslední kapku. Zemřela 8. května 1891.
Zdroje: Jstore Daily, CBC Radio, Atlas Obscura, Wikipedia – Helena Petrovna Blavatská
