Článek
Životní příběh Heleny Petrovny Blavatské se začal psát v roce 1831. Narodila se do ruské aristokratické rodiny. Otec byl často pryč kvůli službě v armádě, matka byla spisovatelka. Údajně se Heleniny výjimečné nadpřirozené schopnosti měly projevit už v dětství. Prý už tou dobou byla schopná čarovat a vidět do budoucnosti, také se u ní objevila náměsíčnost. V 17 se provdala za generála Nikifora Vasilijeviče Blavatského. Byl o 22 starší. Společně se starali o chlapce jménem Jurij, což mělo být dle dochovaných pramenů dítě jejich přátel, které se jim dostalo do péče. V pěti letech Jurij zemřel, což vedlo Helenu Blavatskou ke ztrátě víry v Boha. Od manžela se odloučila a začala sama cestovat po světě.
V Americe se stala celebritou
O Heleně Petrovně Balavatské se vypráví leccos, například že v mladém věku cestovala do Tibetu, aby se zde setkala s duchovními, jiní tvrdí, že kočovala s cirkusem, či pracovala jako médium v Paříži. Jedno je ale jisté. Helena Petrovna Blavatská se v 70. letech 19. století přestěhovala do Spojených států amerických. Tou dobou vzrůstal zájem evropské a americké společnosti o mysticismus a okultní vědy. Lidé byli lační po způsobech, kterými by se dalo komunikovat s mrtvými a tajemných rituálech. Svět se tou dobou rychle měnil a lidé hledali útěk z reality, někteří jej našli právě v okultismu.
Tohoto trendu si povšimla i Helena Petrovna Blavatská, která v roce 1875 založila na Manhattanu svůj salón zaměřený na nadpřirozeno. Spolek, který zde začal působit, nazvala Teosofická společnost. Ten kombinoval prvky magie, mysticismu a východní filozofie. Helena Petrovna Blavatská však neměla problém do této nově vzniklé víry zařadit i prvky darwinismu. Zatímco ostatní mágové té doby vyvolávali „obyčejné“ duchy, Blavatská tvrdila, že dokáže do našeho světa vpustit tzv. „Mahátmy“, vyšší nadpřirozené bytosti, které měla údajně spatřit v Tibetu. Do Ameriky je měla teleportovat pomocí astrální projekce. Brzy jí seance proslavily a ve světě spiritualismu se stala celebritou.
Mocná okultistka, nebo podvodnice?
Osobnost Heleny Blavatské byla vždy zahalena rouškou tajemství. Jedni ji mají za mocnou čarodějku a okultistku, druzí za podvodnici. Nelze ji upřít, že uměla nadchnout své klienty, její seance byly velmi populární. Možná k tomu ale přispívala i její charismatická osobnost, aura tajemna, která ji obklopovala a také její historky z cest, které však nebylo možné ověřit. Její pověst utrpěla v roce 1885. Tou dobou se na ni zaměřila Společnost pro výzkum paranormálních jevů, která má za úkol snažit se porozumět nadpřirozeným jevům.
Dění kolem Heleny Petrovny Blavatské tuto organizaci zaujalo. Kolovaly totiž řeči o tom, jak se rozbité nádobí během seancí zase zázračně spravuje a také o vizích, které jsou během seance vyjeveny. Nakonec Společnost pro výzkum paranormálních jevů došla k závěru, který Blavatskou asi moc nepotěšil: „Za nás ji nepovažujeme ani za hlásnou troubu skrytých věštců, ani za pouhou nevkusnou dobrodružku. Myslíme si, že jí náleží titul jedné z nejdokonalejších, nejdůmyslnějších a nejzajímavějších podvodnic v historii.“
Rozhodně Blavatské také neprospěly výpovědi jejích osobních asistentů, Emmy a Pierra Coloumbových. Jejich vztah se časem stal napjatým. Vše vyvrcholilo tím, že manželé předali tisku tajné dopisy, které měly být napsány Blavatskou. Ta v nich má psát o tom, jak falšovala „zázraky“ pomocí triků, například růže padající ze stropu, objevující se písmena a nebo zjevující se hlavy během seancí. Tyto výpovědi byly v souladu s tím, co zjistili i vyšetřovatelé. Ukázalo se, že „magie“ Blavatské byla založena na laciných tricích, například rozbité nádobí pomocí kouzelnických triků měla snadno vyměnit za identický kus.
Přesto existovali a dodnes existují lidé, kteří věří v to, že Blavatská byla skutečně mocná okultistka a závěrům vyšetřování nevěří. Ať je to jakkoliv, její pověst se z tohoto skandálu již nikdy nevzpamatovala. Helena Petrovna Blavatská postupem času chřadla, trpěla onemocněním srdce, ledvin a revmatismem. Pro její chatrné zdraví znamenala chřipka, kterou se nakazila, poslední kapku. Zemřela 8. května 1891.
Zdroje: Jstore Daily, CBC Radio, Atlas Obscura, Wikipedia – Helena Petrovna Blavatská