Článek
Hřbitov v americkém Iowa City není na první pohled ničím výjimečný. Přesto jej nadšenci do záhad a spirituality velmi dobře znají. Nachází se zde totiž socha, která je známá pod názvem Černý anděl. Návštěvníci hřbitova si mohou povšimnout, že se liší od jiných andělských soch, které se u hrobů nacházejí. Černý anděl už na první pohled působí zasmušile. Křídla má svěšená a smutným pohledem se dívá dolů do země, namísto aby hleděl k nebi nebo se modlil, jak to u podobných hřbitovních soch bývá. Dílo si nechala zhotovit česká rodačka Terezie Doležalová, která se spolu se svým manželem a synem Eduardem přestěhovala do Iowa City v roce 1877. Bohužel rodinu postihla tragédie, jejich milovaný syn zemřel ve věku 17 let na meningitidu. Terezie mu tehdy nechává zhotovit na místní poměry poněkud zvláštní sochu – pařez se zaseknutou sekerou, která má symbolizovat jeho předčasný skon.
Poté se Terezie rozhodla přestěhovat a znova se vdát za Josepha Pichu, ale manželství se po krátké době rozpadlo. Nedlouho poté se seznamuje se zámožným oregonským rancherem Nicholasem Feldevertem. Oba spojovaly dva nevyvedené sňatky a smrt milovaných dětí. Terezie se za Feldeverta provdá v roce 1897. V roce 1911 Nicholas umírá, své ženě zanechá pohádkové jmění. Terezie mu chce vzdát hold velkolepou sochou, a tak najímá talentovaného sochaře s českými kořeny Maria Korbela. Ten má zhotovit bronzovou sochu anděla, která se bude tyčit nad hrobem, kam jednou chce být pohřbena i samotná Terezie, a věčně tak spočinout po boku zesnulého manžela Nicholase a syna Eddieho. Jenže s výslednou prací nebyla Terezie údajně spokojená z důvodu, že anděl nebyl zářivě bronzový, ale černý. Je to ale pouhá spekulace, není totiž jasné, kdy socha přesně zčernala. Podařilo se však zjistit, že Terezie umělce žalovala, ale ten soudní spor vyhrál. Socha nakonec byla vztyčena.
Černý anděl je postrachem hřbitova Iowa City
K podivným událostem má začít docházet až po smrti Terezie Feldevert, která nastala v roce 1924. Nejznámější legendou, která se k ní váže, je vyprávění o tom, že měla prý zčernat až při pohřbu Terezie, a to za dramatických okolností. Do anděla prý za bouře udeřil blesk, posléze se jeho bronzová barva změnila na černou.
Brzy se ve městě začne šeptat o tom, že je socha Černého anděla prokletá. Pokud byste jí dali polibek, traduje se, že zemřete. Jiná pověra zase tvrdí, že pokud za měsíčního svitu políbíte dívku u této sochy, tak dotyčná do šesti měsíců zemře. K soše by se dle místních povídaček neměly přibližovat ani těhotné, jinak prý riskují potrat. Russell Buffington, správcem areálu na hřbitově v Oaklandu, před líbáním anděla varuje. Vybavuje si pár, kterému se to krutě vymstilo. Byli přesvědčení, že je stihla kletba. „Řekla, že ona a její manžel sem přišli před několika lety. Oba políbili Černého anděla na nohu. Její manžel dostal nějakou vzácnou nemoc. Byli přesvědčeni, že to byla kletba Černého anděla,“ vzpomíná na vyprávění ženy Buffington.
Na místo míří i lovci senzací. Někteří lidé zde soše zanechávají dárky, peníze i podivné obětiny, jako například láhve alkoholu, aby si přízeň sochy naklonili. Někteří se jej i dotýkají a věří, že jim to přinese štěstí. Existují i lidé, kteří zde měli svatební obřad. Řada lidí je legendami o soše pohoršena, jelikož jsou přesvědčeni, že Terezie Feldevert byla hodný člověk, který si nezaslouží, aby místo jeho posledního odpočinku bylo předmětem takovýchto báchorek. Peníze, které Terezie dostala z dědictví po Nicholasovi, nechala poslat do rodné země, konkrétně do Strmilova. Byla z nich financovány stipendia pro studenty a komunitní projekty.
