Hlavní obsah
Lidé a společnost

„Krásný přízrak“ J. W. Barkmann: Namísto modelkou se stala krutou dozorkyní v koncentračním táboře

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Krásná navenek, ale shnilá uvnitř. Taková byla nacistická dozorkyně Jenny-Wanda Barkmann, které se v koncentračním táboře přezdívalo „Krásný přízrak“. Ve skutečnosti to byla krutá sadistka, která neměla slitování s nikým.

Článek

Jenny-Wanda Barkmann, která se do dějin druhé světové války zapsala jako jedna z nejkrutějších dozorkyň působících v koncentračním táboře Stutthof, se narodila 30. května 1922. Pocházela z Hamburku. Její rodina byla chudá, otec pracoval jako dělník v docích, matka byla ženou v domácnosti. Jako malá se nikterak neodlišovala od ostatních dívek v jejím věku. Dlouhé hodiny si hrávala s panenkami a snívala o tom, že jednou bude slavnou herečkou či modelkou.

Těsně před jejími 11. narozeninami se kancléřem stal Adolf Hitler a časy se začaly měnit. V době, kdy Jenny-Wanda Barkmann dospívala, vypukla druhá světová válka. Mladá Jenny postupem času přestala věřit, že válka brzy skončí a ona se stane slavnou a obdivovanou herečkou či modelkou, jak vždycky toužila. Jenny-Wanda Barkmann se rozhodla změnit kariérní směr. Namísto dívky, která se usmívá z plakátů, se z ní stala dozorkyně v koncentračním táboře Stutthof, který se nacházel v Polsku.

V koncentračním táboře jí přezdívali „Krásný přízrak“

Koncentrační tábor Stutthof byl skutečným peklem. Během druhé světové války sem bylo deportováno asi 110 000 lidí, přičemž více než 65 000 z nich ve Stutthofu zemřelo. Nejvíce z nich bylo zabito v plynových komorách, někteří ale zemřeli kvůli nemocem, jako byl například tyfus. Není zcela jasné, co sem Jenny-Wandu Barkmann „táhlo“, pravděpodobně to ale byly peníze. Dozorci totiž dostávali za svou práci slušně zaplaceno, navíc tato pozice skýtala možnost kariérně růst. Někteří spekulují, že se mladé dozorkyni na tomto zaměstnání líbilo i to, že mohla mít kontrolu nad životy ostatních lidí.

Ačkoliv totiž Jenny-Wanda Barkmann byla na pohled krásná, v jádru to byla zlá a krutá nacistická bestie. Už od svého nástupu byla přehnaně horlivá a se zde drženými ženami a dětmi neměla kapku soucitu. Obzvláště se vyžívala v sadistickém bití a mučení svých svěřenců. Mnohdy je umlátila k smrti. Do plynových komor pravidelně posílala ty vězně, kteří už nebyli schopní pracovat. Svými činy mnohdy šokovala i své kolegy. Kolik přesně zabila vězňů se neví, odhaduje se, že do plynu poslala stovky lidí, desítky vězňů měla ubít či umučit. Jen co se však přiblížila sovětská vojska ke Stutthofu, byla její horlivost ta tam. Jenny Wanda Barkmann se dala na útěk.

„Šílená Jenny“ dopadena

Ačkoliv figurovala na seznamu nejhledanějších nacistických zločinců, úspěšně se skrývala celé čtyři měsíce. Dodnes se neví, kdo jí na útěku tehdy pomáhal. K její smůle se v koncentračním táboře našel spis s její fotkou, která posléze obletěla Evropu. Tehdy se už vědělo, co je Jenny Wanda Barkmann zač, a tak už se jí neříkalo „Krásný přízrak“, ale lidé jí začali přezdívat „Šílená Jenny“. Její plán byl takový, že se z Polska dostane pryč vlakem, ale naštěstí padla do rukou spravedlnosti, a byla zatčena.

Při výslechu neváhala lhát, jako když tiskne. Tvrdila, že k Židům se vždy chovala hezky a rozhodně jim nikdy neubližovala. Navíc si vymyslela báchorku o tom, jak jim tajně pomáhala a zachraňovala je před smrtí. Naštěstí duchapřítomní vyšetřovatelé odhalili, že se bývalá dozorkyně pouze snaží vyhnout se trestu. U soudu proti ní svědčily desítky lidí, kteří popsali brutální zločiny, kterých se tato zrůda dopustila.

Její právník se snažil vše uhrát na nesvéprávnost, soud se snažil přesvědčit o tom, že by tato „křehká kráska“ nemohla spáchat takové zločiny, kdyby byla příčetná. Vše mu zkomplikovala ale samotná Jenny Wanda Barkmann, když se během soudního líčení pohrdavě smála, neprojevila ani špetku lítosti a neuronila jednu jedinou slzu. Více než soudní proces ji zajímalo to, jak vypadá, během výpovědi svědků si neustále upravovala vlasy.

Údajně měla dokonce flirtovat i s vězeňskými dozorci. Poté, co byla odsouzena k trestu smrti oběšením, zareagovala klidným prohlášením: „Život je opravdu velkým potěšením a potěšení zpravidla netrvá dlouho.“ K její popravě došlo 4. července 1946. Smrti „Šílené Jenny“ a dalších 10 válečných zločinců přihlíželo více jak 200 000 lidí. Mnozí přijeli zdaleka, aby se podívali na to, jak nacističtí zločinci budou konečně potrestáni.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz