Článek
Dorothea Binz se narodila 16. března 1920 v Templinu. Její rodina patřila mezi nižší střední třídu, otec pracoval jako lesník. Dorothea do 15 let studovala, poté začala pracovat jako služebná. Na této pozici ale vydržela pouze krátce. Dorothea Binz je dnes nechvalně známá jako jedna z nejkrutějších dozorkyň všech dob. Po absolvování výcviku, který ji měl na tuto pozici připravit, začala pracovat v koncentračním táboře Ravenbrück. Zde se setkala s dalšími dozorkyněmi vyhlášenými svou krutostí – například Marií Mandl, Annou Klein či Emmou Zimmer.
Koncentrační tábor Ravenbrück
Koncentrační tábor v Ravenbrücku byl uveden do provozu v roce 1939. Jednalo se o nejznámější a také největší koncentrační tábor určený pro ženy. Na ty dohlížely vycvičené dozorkyně, které se k ženám v koncentračním táboře chovaly velmi nelítostně. Docházelo zde k psychickému týrání, bití i bičování. Svou kariéru zde začala například i nechvalně proslulá dozorkyně Irma Grese, která se zapsala do dějin jako „hyena z Osvětimi“. Všechny tyto kruté dozorkyně spojovalo jedno – užívaly si pocit moci. Doktorka Rochelle G. Saidelová, Autorka knihy Židovské ženy z koncentračního tábora Ravenbrück, ve své knize píše o tom, že tehdejší Třetí říše byla patriarchální společností. Dozorkyně často pocházely z nižších tříd společnosti, a o to víc se jim zalíbil nový společenský status a moc nad lidskými životy, kterou nyní měly v rukou.
Kromě nelidského týrání musely místní vězeňkyně snášet i další příkoří. Trpěly hladem i nemocemi, které se zde snadno šířily, jelikož byl tábor přeplněný. Navíc byly neustále tlačeny do lepších pracovních výkonů ve velmi náročných podmínkách. Některé z žen byly vybrány táborovými lékaři jako „pokusní králíci“ pro jejich zvrhlé experimenty. Nejhůře se zde zacházelo s židovskými vězeňkyněmi, ale Dorothea Binz měla osobní averzi zejména vůči Ruskám. Mezi lety 1942 a 1943 byly židovské vězeňkyně nakonec posílány na smrt do plynových komor v Osvětimi či Bernbergu.
Sadistická dozorkyně
Dorothea Binz zde nejprve pracovala jako asistentka vrchního dozorce. Později povýšila na zástupkyni vrchního ředitele. Nakonec se stala dokonce vedoucí celého koncentračního tábora. Známá byla svým sadistickým chováním vůči vězeňkyním. Ženy v táboře mučila nejrůznějšími způsoby – nedávala jim najíst, bila je, střílela po nich, bičovala je a často na ně pouštěla psy. Po táboře se procházela se svým německým ovčákem a svým ostřížím zrakem vše monitorovala.
Vězeňkyně posílala na smrt, některé i sama ukopala či ubila k smrti. Údajně měla mít v táboře i milence, důstojníka SS Edmunda Bräuninga. Pár se prý bavil tím, že pozoroval naříkající vězeňkyně při bičování. V roce 1944 byl však Edmunda Bräuning převelen jinam. Dorothea Binz se také usilovně věnovala výcviku dalších dozorkyň, které také vedla k brutalitě. Mezi její žačky se řadí například i nacistka Ruth Closius Neudeck, která se také k vězeňkyním chovala velmi krutě.
Když už bylo jasné, že se blíží konec války, začala Dorothea Binz spolu s ostatními strážemi evakuovat tábor. O útěk se pokusila během tzv. pochodu smrti, ale byla chycena. Britové ji zajali 3. května v Hamburku. Za zločiny proti lidskosti, kterých se dopustila, byla souzena. V roce 1947 byl vynesen rozsudek, byla odsouzena k trestu smrti oběšením. Její poprava byla vykonána dne 2. května 1947. Její poslední slova byla: „Doufám, že si snad nebudete myslet, že jsme všichni byli zlí lidé.“
Zdroje: Židovská obec v Praze, International Ravensbrück Committee, Vice, Dotyk, Daily Mail, Wikipedia – heslo Dorothea Binz
