Nacistická zrůda Rudolf Höss: Otec z něj chtěl mít kněze, namísto toho se Höss stal katem z Osvětimi

Rudolf Höss se narodil 25. listopadu 1901 ve městě Baden-Baden. Byl nejstarším dítětem v rodině a také jediným synem, kterého Hössovi měli. Hlavou rodiny byl Franz Xaver Höss, bývalý armádní důstojník, který posléze začal obchodovat s kávou a čajem. Byl to muž, který lpěl na přísné vojenské disciplíně a dodržování pravidel. Výchova dětí se nesla v katolickém duchu a byla velmi přísná. Rudolf Höss od malička musel na slovo poslouchat. Z mladého Rudolfa Hösse se vlivem výchovy pomalu ale jistě stával až fanatický katolík posedlý dodržováním zásad.

Ve svých pamětech, které Rudolf Höss sepsal v roce 1947, popsal svou rodinu takto: „Mezi mými rodiči existoval srdečný vztah plný lásky. A přesto jsem nikdy neviděl, že by se k sobě chovali vřele. Moje dvě mladší sestry se k mámě rády tulily, ale já jsem odmítal jakýkoli otevřený projev náklonnosti. Potřesení ruky a několik krátkých slov poděkování bylo nejvíc, co se ode mě dalo čekat. Přestože se o mě oba moji rodiče velmi zajímali, nikdy jsem nenašel způsob, jak se jim svěřit. Jediný, komu jsem se dovedl svěřit, byl můj Hans.“ Přičemž Hans byl Rudolfův poník. Profesor Batawia, psychiatr, který s Hössem po válce vedl rozhovor, byl toho názoru, že právě přísná výchova s důrazem na odčinění hříchů a absence projevů lásky vedly k tomu, že se z Hösse v průběhu let stal emočně chladný člověk.

Otec Rudolfa Hösse chtěl, aby ze syna byl jednou kněz, toto přání se mu ale nesplnilo. Rok poté, co Rudolfův otec skonal, se Rudolf přihlásil jako dobrovolník do armády. Tehdy se psal rok 1916 a zuřila první světová válka. Jako voják Rudolf Höss působil v několika zemích světa a získal i vyznamenání železný kříž. Nicméně poté, co byla jeho domovina ve válce poražena, nesl si v sobě trpký pocit zrady. Po návratu domů se navíc dozvěděl smutnou zprávu, jeho matka v době jeho nepřítomnosti zemřela. Majetek rodiny už si rozebrali příbuzní a vykonavatel závěti trval na tom, že mu jeho podíl na dědictví vydá pouze v případě, že prostředky budou použity na vzdělání v duchovní oblasti, jak si přál jeho otec.

To však Rudolf Höss odmítal, svou profesní dráhu viděl u armády, a proto se přidal k tzv. Freikorpsu, což byla polovojenská pravicová organizace. Dědictví se formálně zřekl ve prospěch sester. V roce 1922 pak vstoupil do NSDAP a formálně vystoupil z církve. O rok později byl Höss usvědčen z vraždy Waltra Kadowa, kterého považoval za zrádce. Soud mu uložil desetiletý nepodmíněný trest. Ve vězení se po čase Höss psychicky zhroutil. V roce 1928 jej však z vězení vysvobodila udělená amnestie.

Po propuštění se stal zemědělcem, přičemž navázal kontakty se Svazem Artamanů, což bylo rolnické hnutí, které ovšem souznělo s nacistickou ideologií. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou, Hedwigou Hensel. V roce 1934 vstoupil do ozbrojené organizace SS a posléze byl odvelen do koncentračního tábora Dachau, kde působil jako dozorce. Později se vypracoval na velitele bloku. V roce 1938 byl přeložen do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde pracoval jako pobočník velitele. Nakonec se stal velitelem i on sám, a to v roce 1940, kdy dostal na starost nově vznikající koncentrační tábor Osvětim.

Rudolf Höss byl známý svou přísností a nekompromisností. Věřil, že kdyby se ukázal být příliš „měkký“, zpochybňovalo by to jeho příslušnost k árijské rase. Už když působil v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, ukázal se být opravdovou lidskou zrůdou. Například jednou v zimě nechal vyvést ven více než 800 vězňů, kteří už nebyli práceschopní. V mrazu, v mínus 10 stupních Celsia stáli venku a pomalu kolabovali. Rudolf Höss nedovolil, aby byli vzati do vězeňské nemocnice. Více jak 145 vězňů kvůli tomuto rozkazu zemřelo. Dle dalšího svědectví zase mlčky zaujatě sledoval bití či oběšení vězňů, jako by se díval na film. Neprojevil žádné emoce.

Z Osvětimi vybudoval „největší centrum určené pro zabíjení v historii“, jak sám koncentrační tábor pojmenoval. Právě během jeho působení zde došlo k tomu, že byl poprvé použit Cyklon B k vraždění lidí v plynových komorách. Právě on nechal zbudovat další plynové komory a krematoria. Pod jeho velením se z Osvětimi stalo místo, kde bylo zabito největší množství evropských Židů. Navíc zde byli vězni i mučeni, podrobováni strašlivým lékařským experimentům, mrzačeni. V roce 1943 načas Osvětim opustil, jelikož byl jmenován do funkce vrchního inspektora koncentračních táborů. Ve zprávě SS z roku 1944 se o něm dokonce hovoří jako o „skutečném průkopníkovi v této oblasti“. To jen ukazuje na zvrácenost tehdejší Třetí říše. Toho samého roku se do Osvětimi vrátil, aby realizoval tzv. Akci Höss, tedy vyvražďování stovek tisíc maďarských Židů. Jeho posledním působištěm byl koncentrační tábor Ravensbrück.

Rudolf Höss se po skončení druhé světové války pět měsíců skrýval na neznámém místě. Spravedlnosti ale nakonec neutekl. Kapitán Victor Cross spolu s dalšími britskými vojáky nejprve našli jeho manželku spolu s dětmi v obci St. Michaelisdonn. Ta nejdříve zapírala, že je Rudolf Höss naživu, ale nakonec se ke lži přiznala a udala adresu, kde se Rudolf Höss skrýval. Po měsících intenzivního pátrání tak vojáci zatkli bývalého velitele koncentračního tábora Osvětim. Prý jej velmi překvapili, když jej v pyžamu odváděli z farmy, kde pracoval pod skrytou identitou. Dle Crosse hovořil Höss o holocaustu naprosto chladně a věcně. Na rozdíl od jiných nacistů svou vinu nepopíral.

Ve své cele dne 16. března 1946 napsal: „Osobně jsem na rozkaz přijatý od Himmlera v květnu 1941 realizoval zplynování dvou milionů osob mezi červnem/červencem 1941 a koncem roku 1943, kdy jsem byl velitelem Osvětimi.“ V roce 1947 byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 16. dubna 1947 na místě bývalého koncentračního tábora Osvětim, nedaleko vily, kde s rodinou kdysi pobýval. Ve své poslední řeči přiznal odpovědnost za zrůdnosti, které napáchal a nežádal o slitování. Jeho posledním přáním bylo napsat dopis manželce a aby jí byl navrácen snubní prsten.

V roce 2023 vznikl i film o životě velitele Osvětimi Rudolfa Hösse. Snímek Zóna zájmu je mrazivou podívanou, která sleduje Hössův životní osud. Snímek nabídne kontrast šílených podmíek, ve kterých byli nuceni přežívat vězni v Osvětimi a pohodlného života za zdí rodiny Hössových. Je to jeden z adeptů na Oscara.

Zdroje: Seton Hall University, BBC, History Extra, Jewish Virtual Library, Filmtoro, Wikipedia – heslo Rudolf Höss