Hlavní obsah
Lidé a společnost

Rodina Lykových strávila v izolaci na Sibiři 40 let. Kvůli drsným podmínkám snědli i vlastní boty

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Rodina Karpa Lykova pronásledovaná bolševiky kvůli své víře našla v sibiřské tajze útočiště. Život zde však nebyl žádná pohádka, každý den museli bojovat o přežití. Jaké nástrahy museli překonat a co se některým z nich nakonec stalo osudným?

Článek

Dovedete si představit, že spolu se svou rodinou žijete v izolaci na odlehlém místě desítky let? Takový osud potkal rodinu Karpa Lykova. Ta žila více než 40 let v odlehlé části Sibiře. Přežít zde bylo velmi náročné, ale přesto se to rodině dařilo navzdory nedostatku jídla a kruté zimě. Proč odešli tak daleko od civilizace a co vedlo jejich nejmladší dceru k rozhodnutí odmítnout nabídku na lepší život v moderním světě? Začtěte se do jejich životního příběhu.

Izolovali se kvůli víře

Hlavou rodiny byl Karp Lykov, který byl příslušníkem náboženské sekty starověrců. Po Velké říjnové revoluci, která se odehrála v roce 1917, se k moci dostali komunisté, a veškerá náboženství upadla v nemilost. Tento ideologický směr se totiž kloní k ateismu. Zpočátku byli věřící pronásledováni, časem ale bolševici zašli ještě dál, když postavili náboženství mimo zákon. Ani to však ještě nebylo pro rodinu Lykových impulzem k odchodu z „civilizace“.

Stáhnout se do ústraní spolu s rodinou se Karp Lykov rozhodl poté, co mu hlídka zastřelila bratra. Karp Lykov nařídil, že se rodina okamžitě sbalí a přesune se do hloubi lesa. Doufal, že zde budou v bezpečí. Tehdy se rodina skládala ze čtyř členů, Karpa, jeho manželky Akuliny a dvou dětí – Savina a Natalie. Během pobytu v izolaci se dvojici narodil ještě syn Dmitrij a dcera Agafia. Tyto dvě mladší děti dlouhé roky neviděly jinou živou bytost než své rodiče a starší sourozence. O životě „tam venku“ si sourozenci udělali představu jen z informací od rodičů.

Boj o přežití

Podmínky přežití byly v hloubi sibiřských lesů daleko od civilizace extrémní. Až na pár měsíců v roce, kdy se oteplí a vše se zazelená a rozkvete, je sibiřská tajga většinu roku nehostinným místem. Právě chlad a sníh byly pro rodinu největšími nepřáteli. Například kvůli jedné sněhové bouři v roce 1961 přišli o úrodu, a tak byli nuceni sníst i své vlastní boty a také kůru. Maminka Akulina se obětovala a hladověla, aby ostatní měli co jíst. V důsledku toho nakonec bohužel zemřela.

Členové rodiny žili v polorozpadlé chatrči, kde se topilo dřevem. Rodina musela kvůli nedostatku zdrojů hodně improvizovat. S sebou si vzali některé věci, které jim pobyt zde usnadnily, například kolovrat či hrnce. Oblečení měli ušité z konopného plátna, jedli stále dokola bramborovou kaši s žitem a semínky nebo také kořínky a kůru ze stromů. V teplých měsících si navíc mohli dát také například piniové oříšky, maliny či borůvky. Maso si dopřáli, až když syn Dmitrij dospěl. Neměli sice zbraně, ale dařilo se jim některá zvířata chytat do pastí.

Objevila je geologická výprava

Nebýt geologické vědecké výpravy, dost možná by rodina strávila mnohem více let v úplné izolaci. Vědci se sem vypravili na základě informací od pilota helikoptéry, který si všiml lidského obydlí. Jejich původním cílem bylo hledat železnou rudu, rozhodli se ale terén zmapovat a zjistit, kdo zde přebývá. Nejprve narazili na Karpa Lykova, který byl oděn do pytloviny, vousy měl neupravené a kráčel bosky. Vědcům dovolil vstoupit.

Postupně se vědci seznámili i se zbytkem rodiny. Nabídli jim chleba, který někteří někteří z nich nikdy neviděli. Karp Lykov byl otevřený rozhovoru s vědci, zajímaly ho hlavně technologické novinky a inovace. Vědci vzpomínali, že jej například oslnil obyčejný celofánový sáček. Zajímavé bylo, že zatímco starší Karpovy děti, které se nenarodily v divočině, byly k novinkám skeptičtější, mladší Karpovi potomci, kteří nic jiného než sibiřskou pustinu nepoznali, se k inovacím stavěli pozitivně. Postupem času přijala rodina od vědců dary, které jí ulehčovaly život v nehostinné krajině. Jednalo se například o nože, vidličky, tužku, papír a svítilnu. Párkrát se rodina vypravila na výlet i do tábora geologů, kteří jim ukázali výdobytek moderní doby – televizi. Ta rodinu fascinovala.

Setkání s geology si nakonec zřejmě vybralo svou daň. Postupně zemřely tři z Karpových čtyř dětí. Jelikož rodina žila v naprosté izolaci, nestihli si jeho potomci vybudovat imunitu. Je pravděpodobné, že právě to se jim stalo osudným, Natalia a Savin zemřeli v důsledku nemoci na selhání ledvin a Dmitry kvůli zápalu plic. V roce 1988 pak skonal i Karp Lykov, a Agafia tak na místě zůstala sama. Ačkoliv se nechala ošetřit v nemocnici kvůli problémům s nohou, rozhodla se vrátit zpět do divočiny. Dle dostupných informací by tam stále měla žít, v současné době je jí 79 let.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz