Článek
Sovětský lékař Leonid Rogozov, jehož příběh o operaci apendixu se stal již legendárním, se narodil 14. března 1934 v odlehlé vesničce na Sibiři. Během druhé světové války Leonidovi zemřel otec, který padl v boji. Leonid Rogozov se po absolvování střední školy rozhodl pro studium medicíny, které v roce 1959 zdárně dokončil. O rok později se připojil jako lékař k expedici, která tehdy mířila na Antarktidu na zdejší stanici Novolazarevská.
Stanice na Antarktidě odříznutá od světa
Ačkoliv zde Rogozov měl působit hlavně jako ošetřující lékař, zastával i funkci meteorologa a řidiče. Spolu s ním se zde nacházelo dalších 11 osob, všichni byli odkázáni jen sami na sebe. Venku panovalo extrémní počasí – velké mrazy a sněhové bouře. Loď pro skupinu měla připlout zase za rok, zůstali tedy na dlouho odříznutí od světa. Bohužel Rogozov po několika týdnech pobytu na Antarktidě onemocněl.
Dne 26. dubna 1961 si do svého deníku začal psát o svých potížích. Měl zvýšenou teplotu, byl malátný, bylo mu nevolno a bolelo ho břicho. Jako lékař správně rozpoznal, že se bude jednat o zánět slepého střeva. Také zhodnotil, že mu nemá kdo pomoci, to může jen on sám. Na místě žádný další doktor nebyl.
Slepé střevo si musel vyoperovat sám
Leonid Rogozov si uvědomil, že pokud chce přežít, je nutná operace a odstranění apendixu, kterou ovšem musel provést sám. Letadlo by se ke stanici nedostalo kvůli silným sněhovým bouřím. Ještě před operací užil antibiotika, ale léky absolutně nezabíraly, tělesná teplota se zvyšovala a zvracení bylo čím dál častější. Proto se rozhodl už na nic nečekat a jednat.
Včera v noci jsem vůbec nespal. Bolí to jako čert! Sněhová bouře se prohnala skrz. Moje duše naříká jako sto šakalů.
Na celou operaci se Rogozov dobře připravil za pomoci jeho spolupracovníků, kteří na stanici vytvořili improvizovaný operační sál. Sterilizací prošla postel i operační nástroje. Každý člen měl své úkoly, Artemev podával nástroje, další držel zrcadlo, na místě byl i Gerbovič, který byl jako záloha, kdyby se někomu udělalo nevolno. K celému zákroku přistupoval velmi zodpovědně, ostatní před operací podrobně informoval ostatní i o tom, co mají dělat v případě nouze, když by omdlel. Rogozov si vydezinfikoval ruce, chopil se nástrojů a jal se operovat v pololehu. Při práci nepoužíval rukavice.
Operaci Rogozov prováděl v lokální anestezii, za normálních okolností se používá anestezie celková. Po zhruba 30 minutách se lékaři začalo dělat nevolno, a byl si tak nucen dávat pauzy při práci. Během toho, co si odstraňoval apendix, dvakrát omdlel. Špatně se dělalo i ostatním přítomným, i tak ale setrvali na svých pozicích a udělali to, o co je Rogozov žádal. Za hodinu a 45 minut bylo hotovo. Rogozov byl po dokončení operace bledý jako stěna a zjevně unavený.
Po návratu z Antarktidy si vzal Češku
Operace se naštěstí zdařila. Sice měl druhý den po operaci horečku, ale cítil se lépe. Nadále užíval antibiotika a doufal, že se celkově zotaví. Teplota po pěti dnech ustoupila a Rogozov se uzdravoval. Po týdnu si vyndal stehy a během dalších dvou týdnů už se začal vracet ke svým pracovním povinnostem. Ty mu na Antarktidě skončily v květnu roku 1962, kdy se lodí vydal na cestu domů.
Asi tehdy ani netušil, že se jeho příběh stane mezinárodně známým. Doputoval dokonce i do Čech, kdy se o statečném sovětském lékaři dozvěděla studentka medicíny Marcela, která se rozhodla napsat Rogozovovi dopis, ve kterém mu vylíčila obdiv, který k němu chovala. Následně si spolu začali dopisovat, nakonec z toho bylo setkání a láska. O dvanáct let mladší Marcela se za Rogozova provdala a přestěhovala se do Ruska, tam dokončila své studium medicíny. Páru se narodil syn Vladislav a dcera Jelena. Leonid Rogozov se po návratu specializoval na břišní chirurgii. Ve stopách slavného lékaře se vydaly i jeho děti, dcera Jelena Vojtková se specializuje na všeobecné praktické lékařství, její bratr Vladislav na anesteziologii.
Rogozovův příběh ale bohužel nekončí úplně šťastně. Po návratu z Antarktidy měl začít pít, jeho dcera Jelena pro Novinky sdělila: „Ty tvrdé podmínky, v nichž se tenkrát v Antarktidě ocitl, byly natolik složité, že tam začal trochu pít a o pár let později se z něj stal alkoholik. Alkoholismus je nemoc, dalo by se říci, že později onemocněl. Příběh tak nemá šťastný konec. Maminka se s ním rozvedla a vrátila se s námi dětmi do Čech. Od té doby, co jsme odešly, jsme otce neviděly. S alkoholikem se nedá žít. Vnitřně jsem mu odpustila, protože on do toho spadl tam v té strašné zimě, kdy by asi málokdo bez alkoholu přežil.“
Manželství s Marcelou mu nevydrželo, po rozvodu se lékařka vrátila zpět do Čech spolu s dětmi. Leonid Rogozov zůstal v Rusku, kde nadále působil jako lékař. V roce 2000 zemřel ve věku 66 let.
Zdroje: Novinky, Société Française des Infirmier(e)s Anesthésistes, BBC, All That's Interesting, Wikipedia – Leonid Rogozov
