127 hodin v pasti: Horolezec Aron Ralston s úsměvem na rtech obětoval ruku, aby mohl přežít

Aron Ralston se narodil 27. října 1975 v americkém státě Ohio. Když mu bylo 12 let, přestěhoval se spolu se svou rodinou do Denveru. Už když byl malý, lákalo ho dobrodružství a sport, mezi jeho koníčky patřilo lyžování a kempování.

Adrenalinové aktivity byly jeho hobby, profesně mířil úplně do jiných sfér. Na Carnegie Mellon University studoval strojní inženýrství v kombinaci s francouzským jazykem, k tomu si zapsal ještě hru na piano. Během studia se ale sportu a dobrodružství nevzdal, ve volném čase působil například jako instruktor jízdy na raftech. Vysokou školu zdárně dokončil a jako vystudovaný inženýr vstoupil do korporátního světa. Brzy ale zjistil, že taková práce není nic pro něj, a tak velmi rychle „vyhořel“.

Rozhodl se, že než najde nový životní směr, bude se věnovat své vášni – horolezectví. Jako cíl si stanovil vylézt na všechny vrcholy v Coloradu nad 14 000 stop. Dařilo se mu skvěle, ale při svých výpravách mnohdy jednal dosti neuváženě, jako by si neuvědomoval rizika. Bylo pověstný tím, že mnohdy ani rodině či přátelům neříkal, kam jede a na jak dlouho. Ti se pak o něj strachovali, když se s ním nemohli spojit.

V roce 2003 byli Aron a jeho přátelé ohroženi na životě, když je při lyžování zastihla lavina. Na ten den přitom bylo vydáno varování před lavinovým nebezpečím, nastalé situaci tedy šlo předejít. Ačkoliv se nikomu nic vážného nestalo, pro jejich kamarádství to byl konec, oba dva lyžaři s Aronem přestali mluvit. Ani tato událost však Arona Ralstona neodradila od toho, aby podnikal další dobrodružství. Právě naopak, často na vlastní pěst prozkoumával nebezpečná místa.

V dubnu roku 2003 se Aron Ralston rozhodl zdolat prozkoumat kaňon Bluejohn v americkém státě Utah. Při zdolávání skály však došlo k uvolnění balvanu vážícího téměř 400 kilogramů, který mu pravou ruku zaklínil o stěnu kaňonu. Horolezec se tak ocitl v pasti, ze které v ten moment nebylo úniku. Problém byl, že o této výpravě nedal nikomu vědět, byl 30 metrů pod povrchem a nejbližší zpevněná silnice byla vzdálena 32 kilometrů. Šance na to, že by ho někdo náhodou našel, tak byla velmi malá.

Aron Ralston měl s sebou také jen malé zásoby jídla a pití. Horolezec musel pít vlastní moč, aby se udržel naživu. Nejprve se snažil zaklíněnou paži vyprostit, ale to se mu vůbec nedařilo. Po třech dnech byl už velmi vysílený a dehydratovaný. V jeho hlavě se zrodil plán úniku: amputuje si uvízlou paži, a tak se vysvobodí. K tomuto kroku se odhodlal pátý den. Ještě před samotnou akcí vyryl do skály své jméno, datum narození a možného úmrtí a natočil video na rozloučenou pro případ, že by se plán nezdařil. Víru mu dodávaly halucinace, ve svých vidinách si hrál se svým budoucím potomkem, přičemž mu chyběla pravá paže.

Pak následoval dozajista nejodvážnější počin v Aronově životě. Ruku si provizorně zaškrtil a tupým nožem si amputoval předloktí. Ačkoliv jen při té představě jdou na mnohé lidi mrákoty, Aron Ralston tvrdí, že on se usmíval, jelikož doufal, že je blízko vysvobození. „Rozdýchával jsem tu bolest. Tak, jak to dělají ženy při porodu. Místo toho, abyste se báli, jdete do toho. Když jsem přetnul nervy, zavřel jsem oči,“ vzpomíná na hrůzný zážitek.

Mezitím, co si odřezával ruku, zalarmovala jeho matka policii. Měla totiž špatný pocit z toho, že jí syn neodpověděl na její e-maily. Ihned započala pátrací akce po nezvěstném Aronovi. Podařilo se nalézt jeho vozidlo, což byla dobrá stopa. Aronovi se posléze povedlo dostat se z kaňonu ven, ve spalujícím vedru, dehydratovaný a zcela vyčerpaný i tak ušel více jak 10 kilometrů, než natrefil na rodinu, která o jeho nalezení uvědomila úřady. Celou cestu se přitom bál, že vykrvácí a zemře. To se ale nestalo, poté, co jej pátrací tým lokalizoval, byl převezen vrtulníkem do nemocnice, kde jej zachránili. Kdyby si ruku amputoval dříve, vykrvácel by.

Ačkoliv Aron prokázal obrovskou vůli žít, po traumatickém zážitku upadl do deprese. Přemýšlel dokonce i nad sebevraždou. Ale vždy ho zastavila myšlenka, že přece teď to po tom všem nemůže vzdát. Nakonec se vrátil k aktivnímu životu, a dokonce i k lezení. Také se mu splnil sen o rodině, který se mu zjevil ve vidinách, když měl v kaňonu halucinace. Dnes je otcem dvou dětí. V roce 2010 byl o jeho neuvěřitelném příběhu natočen snímek 127 hodin – tolik času totiž trval jeho boj o život. Ve filmu jej ztvárnil hollywoodský herec James Franco. Scéna, kde si amputuje ruku byla zkrácena na pár minut. Ve skutečností to byl delší proces, odříznutí trvalo přes hodinu.

Zdroje: All That's Interesting, Carnegie Mellon University, Blesk, Wikipedia – heslo Aron Ralston