Článek
Narození čtyřčat nesl jejich otec těžce
Psal se květen roku 1930, když se do rodiny Morlokových narodila čtyřčata Edna, Helena, Sarah a Wilma. Na svět přišly sestry předčasně ve městě Lansing, v americkém státě Michigan. Dalo by se očekávat, že narození sester přinese jejich otci, Carlu Morlokovi, do života radost, ten ale jejich narození neoslavoval. Vícerčata považoval za známku nízkého původu a ptal se sám sebe, co si o něm a jeho ženě Sadie okolí pomyslí. Tehdy jednačtyřicetiletý Carl Morlok pracoval jako dělník a byl přesvědčený o nadřazenosti bílé rasy. Narození vícerčat si spojoval s lidmi tmavé pleti, a proto se mu vůbec nezamlouvalo, že se stal otcem čtyřčat. Byl to pro něj šok, jeho žena Sadie sice v době těhotenství měla větší břicho, očekávala však narození dvojčat, nikoliv čtyřčat. Jenže v té době nebyly žádné ultrazvuky, které by to odhalily.
Neočekávali, že naše matka přežije, protože měla celkem špatný průběh porodu a zdravotní sestry losovaly, koho z nás adoptují.
Navíc se děvčátka narodila do složité doby těsně před vypuknutím velké hospodářské krize. Když se však o jejich narození dozvěděla veřejnost, Carlův omezený názor nesdílela. Pro obyvatele města Lansing a později i pro celou zemi byla čtyřčata symbolem radosti v nelehké době a brzy se měla stát senzací, která uchvátí Ameriku.
Sestry se už v útlém dětství staly místními celebritami
Atrakcí pro veřejnost se dívenky staly už po svém narození. Dokonce i jejich jména nebyla vybrána matkou, ale netradičně v soutěži pořádané místním periodikem Lansing Journal. Lidé mohli přispívat s návrhy jmen, přičemž vítězkou se stala teprve desetiletá Nancy Haynes, která navrhla, aby čtyřčata nesla jména Edna, Wilma, Sarah a Helena. Počáteční písmena přitom odkazovala na porodnici E.W. Sparrow Hospital, kde se sestry narodily. Původní přání jejich matky, Sadie Morlok, že dá všem dětem jméno začínající na J, nebylo vyslyšeno.
Na druhou stranu nesl zájem veřejnosti i své ovoce. Rodina se přestěhovala do většího domu, který jim poskytlo město. První rok zde mohli pobývat bezplatně. Lidé také přispívali finančními dary na konto čtyřčat. Carlu Morlokovi pomohlo narození sester i kariérně, místní si jej zvolili za strážmistra. Ve své kampani Carl Morlok děvčata vyobrazil na plakátech, jejich popularita mu dopomohla k zisku více hlasů.
Netrvalo dlouho, a rodina začala na čtyřčatech vydělávat. Zvídavost lidí byla velká, v té době se o nich mluvilo jako o prvních jednovaječných čtyřčatech na světě, a tak je někteří toužili spatřit na vlastní oči. Toho Morlokovi využili a za částku 25 centů umožnili návštěvníkům vstup na verandu svého domu, odkud mohli lidé děvčátka pozorovat. Obliba čtyřčat s sebou nesla ale nejen to dobré. Byl například zaznamenán i pokus o únos dívek z jejich domu, kterému Carl naštěstí zabránil.
Měly přísnou výchovu a dohled
Pokus o únos dívek hlavu rodiny Morlokových jen utvrdil v tom, že je potřeba mít nad děvčaty přísný dohled. Od doby, kdy k incidentu došlo, začal spávat s revolverem pod polštářem a často býval viděn, jak se s brokovnicí prochází po zahradě a ostřížím zrakem monitoruje okolní dění. Co se týče výchovy, Carl Morlok byl na dívky velmi přísný, na což zavzpomínala v rozhovoru pro Lansing State Journal i jedna z jeho dcer Sarah: „Náš táta byl německého původu a nedovolil nám chodit ven a stýkat se s ostatními. Kamarádi ani kamarádky k nám domů nesměli na návstěvu, nemohly jsme ani pořádat žádné večírky, kromě těch pro nás čtyři. Nemohly jsme chodit na taneční večírky, fotbalové zápasy, ani na žádné školní aktivity, pikniky či do kostela.“ Otec dívek sestavil seznam pravidel, kterého se sestry musely držet. Jedno z nich například znělo, že nesmí nosit kalhoty, i na tak detailní věci bylo pamatováno.
Často jsme se cítily jako malí cínoví vojáčci pochodující podle otcových pravidel. Během dospívání jsem bývala trochu smutná. Přišly jsme si tak omezované.
Morlokova tancující čtyřčata se v Americe proslavila
Když bylo sestrám 7 let, jejich otec se rozhodl, že je proslaví i za hranicemi jejich rodného města. Čtyřčata začala vystupovat se svou vlastní taneční show, která byla velmi promyšlená. Děvčata byla krásně oblečená do slavnostních šatů a vždy měla dokonale upravenou a sladěnou image. Sestry zpívaly národní a náboženské písně a rozdávaly přitom úsměvy na všechny strany. Není se co divit, že si je publikum rychle oblíbilo.
Ačkoliv dívky mohly na první pohled vypadat šťastně, doma se situace v průběhu let jen zhoršovala. Carl Morlok časem začal být posedlý jejich kontrolou. Situace vygradovala, když dívky dospívaly. Carl v té době nechal uvnitř domu odstranit všechny dveře, aby mu neunikla žádná maličkost. Dívky pozoroval i při tak intimních chvílích, jako bylo převlékání či výměna vložky během menstruace. Byl také posedlý tím, aby zůstaly počestné a nenavazovaly žádné vztahy. Do budoucna jim dokonce zakázal vdát se a mít děti. Dvě z dívek, Wilma a Helen, musely na jeho žádost podstoupit obřízku, aby byla dle Carlova přesvědčení zachována jejich „čistota“.
Všechny trpěly schizofrenií a zapsaly se do historie psychiatrie
Jaká je šance, že čtyřčata budou trpět schizofrenií? 1 : 1 500 000 000. Přesto k tomu v případě čtyřčat Morlokových došlo. Když bylo dívkám 24 let, objevily se u nich vážné potíže s duševním zdravím. Podstoupily psychiatrické vyšetření, které odhalilo, že všechny trpí schizofrenií. Na základě diagnózy byly umístěny do psychiatrické léčebny, kde se v té době toto psychické onemocnění léčilo elektrošoky. Jediná ze sester, která se tomuto způsobu léčby vyhnula, byla Sarah.
O tomto ojedinělém případu, který se zapsal do historie psychiatrie, se mluví jako o „případové studii Genainových čtyřčat“. Ve skutečnosti se jednalo o Morlokova čtyřčata a příjmení Genain byl jen krycí název. Sestry byly studovány Dr. Rosenthalem, který se snažil dopídit se příčiny toho, proč schizofrenie propukla u všech z nich. Ve své práci došel k závěru, že se jednalo o kombinaci genetických faktorů a výchovy.
Otce neuposlechla jen jedna z nich
A jaký byl nakonec osud čtyřčat? Otcovo přání nevdat se a nemít děti neuposlechla jen jedna z nich, Sarah. Na setkáních církevní mládeže se seznámila s Georgem Cottonem, důstojníkem amerického letectva, do kterého se zamilovala. Vzít si jej ale odmítala do té doby, dokud její otec žil. Provdala se až po otcově smrti, ve svých 31 letech.
Manželství to však nebylo šťastné, jak zjistila autorka knihy o čtyřčatech Morlokových, Audrey Clare Farley: „Sarah je jediná ze čtyřčat, která se vdala. Její manžel, George Cotton, k ní byl často nelaskavý, ale ona s ním zůstala mnoho let. Manželství skončilo až tehdy, když byl George připravený jít dál, tím se jí velmi ulevilo. Stejně jako její matka, vnímala i Sarah jako povinnost ženy zůstat vdaná i za cenu sebeobětování.“ Pár měl spolu celkem tři děti, dvě z nich ale zemřely. Syn William v roce 1994 na AIDS a dcera hned po narození. Mladší syn David je už v současné době otcem, má čtyři děti. Sarah Morlok Cotton zemřela v červenci roku 2025 ve věku 95 let.
Zbylé tři sestry se vydaly jiným směrem než ona. Pokračovaly v dodržování pravidel a svou vlastní rodinu nikdy nezaložily. Všechny už jsou dnes po smrti, Wilma zemřela v roce 2002, Helen rok poté a Edna v roce 2015.
