Článek
Psal se rok 1961, když svět obletěl snímek zjevně vyčerpané dívky sedící v záchranném člunu a hledící na širé moře. Na fotografii je zachycena v té době 11letá dívenka Terry Jo Duperrault, která si prošla peklem. Snímek byl pořízen 84 hodin poté, co jako jediná prchla z luxusní jachty Bluebelle, na které došlo k vyvraždění celé její rodiny. Co přesně se tehdy odehrálo?
Vše začalo jako dovolená snů
Dne 8. listopadu 1961 se rodina Duperraultových rozhodla odjet na svou vysněnou dovolenou, jednalo se o plavbu na luxusní jachtě Bluebelle z Floridy na Bahamy. Nalodili se všichni z rodiny Duperraultových. Hlavou rodiny byl Arthur, který s nápadem přišel. Tou dobou byl vyhlášeným optometristou ve Wisconsinu. Konečně měl stabilní příjem a mohl rodině dopřát výlet do Karibiku. Pro tento účel si pronajal výše zmíněnou jachtu s výkonem 115 koní. Spolu s ním cestovala i jeho žena Jean, jeho 14letý syn Brian a dcery, 11letá Terry Jo a 7letá René.
Jachtu řídil Julian Harvey, kterého si rodina Duperraultových najala. Byl to kamarád Arthura a také bývalý stíhací pilot a velmi zkušený námořník, na první pohled se zdál být vhodným kandidátem. K plavbě se rozhodla připojit i Harveyho manželka Mary Dene. Zpočátku plavba probíhala idylicky, během prvních čtyř dnů trávili čas šnorchlováním, opalováním se na překrásných plážích a sbíráním mušlí. V neděli v brzkých ranních hodinách vyplnili formuláře pro návrat z Baham na Floridu a rozloučili se s místním úředníkem slovy: „Byla to dovolená, kterou člověk zažije jen jednou. Budeme zpátky před Vánocemi.“ Večer pak v poklidu povečeřeli kuře Cacciatore se salátem. Tím ale jejich poklidná dovolená skončila.
Plavba na jachtě se změnila v horor
Té noci vzbudil Terry Jo pronikavý křik. „Pomoc, tati! Pomoc!“ ozývalo se, hlas patřil jejímu bratrovi. Zvuk vycházel z paluby nad kajutou, kde dívka spala. Podruhé se vyděsila v momentě, když zjistila, že její sedmiletá sestra René v místnosti není. Terry Jo neváhala a vydala se hledat svou rodinu. V ten moment se jí naskytl pohled jako z hororu. Před ní v kaluži krve ležela její matka a vedle ní její bratr. Terry Jo bylo hned jasné, že jsou oba mrtví. Jediným živým člověkem na palubě byl tou dobou kapitán Julian Harvey, který dívku uhodil a poručil jí, aby se odebrala do své kajuty. Terry Jo poslechla, brzy ji však zachvátila panika.
Všimla si, že se loď začíná plnit vodou, ale nebyla schopná se pohnout. Nakonec však přece jen sebrala odvahu a vrátila se na palubu. Tou dobou se Julian snažil uvolnit záchranný člun, na kterém se zřejmě chystal odjet. Poručil jí, ať drží lano. K smrti vyděšené dívce však vyklouzlo, a člun se v důsledku toho začal vzdalovat od jachty. Harvey skočil přes palubu ve snaze se na člun nalodit, ale to se mu nepodařilo, a nakonec zmizel ve vlnách.
Sirotkem na širém moři
Těžko si lze představit, jaká duševní muka tou dobou Terry Jo zažívala. Poté, co jí byla vyvražděna celá rodina, se stala sirotkem na širém moři s nulovou vidinou na záchranu. Čas běžel rychle, bylo třeba jednat, jachta Bluebelle šla pomalu, ale jistě ke dnu. Dívka si vzpomněla, že na palubě je k dispozici ještě korkový plovák, rychle jej odvázala a chytila se ho. S sebou neměla nic, žádné jídlo ani pití. Nemohla přestat myslet na to, co se na palubě té noci muselo odehrát. K tomu všemu se ještě spustil liják. I přesto se Terry Jo nevzdávala naděje na záchranu.
Tu bohužel nepřineslo malé letadlo, které nad ní jen bez povšimnutí proletělo. Situace vypadala beznadějně. Terry Jo si z té doby vybavuje sen, ve kterém viděla svého otce, jak na ni volá, ať jde k němu, že rodina už odchází. Čas dívky však ještě nenastal. Nakonec přece jen měla štěstí, čtvrtý den její osamocené plavby na moři si ji všimla řecká nákladní loď. Zachránil ji orlí zrak kapitána Thea, který plovák na širém moři spatřil. Když připluli blíže, byli šokováni při pohledu na značně vyčerpanou Terry Jo. Dívka byla dehydratovaná, vyhladovělá a spálená od sluníčka. Jeden z námořníků dívku vyfotil, fotografii pak ve svém článku vyobrazil magazín Life, díky tomu se o příběhu dívky dozvěděl celý svět.
Co se té noci přesně odehrálo, zůstává tajemstvím
Terry Jo strávila nějaký čas v nemocnici, posléze si ji pod svá křídla vzali teta a strýc. Neustále musela myslet na to, co se stalo oné noci. Klíčem k vysvětlení mohl být Julian Harvey, tomu se totiž jako zázrakem podařilo přežít. Přihlásil se pobřežní stráži v Miami a tvrdil, že je jediný, kdo vyvázl živý. To si totiž skutečně myslel, nenapadlo ho, že Terry Jo mohla přežít. Tvrdil, že za smrtí členů posádky stála náhlá bouře a následný požár lodi. Když se dozvěděl, že Terry Jo žije, spáchal sebevraždu.
Lze tedy jen spekulovat, jak se vše seběhlo, ale policie má svou verzi příběhu. Dle ní plánoval Julian zabít svou manželku Mary Dene, a nechat si pak vyplatit životní pojistku ve výši 20 000 dolarů. Zřejmě mohlo dojít k situaci, kdy někdo z rodiny byl svědkem toho, jak se Julian snaží svou ženu zabít, policie předpokládá, že se jednalo o Arthura. Kapitán Julian měl všechny pozabíjet, aby se o plánované vraždě manželky nikdo nedozvěděl.
Terry Jo nechtěla dlouho o celém incidentu hovořit, nakonec se ale odhodlala sepsat své vzpomínky do knihy Alone: Orphaned on the Ocean (Sama: Osiřelá v oceánu). Knihu vydala pod křestním jménem Tere, tak se po tragickém zážitku nechala přejmenovat. Prolomit mlčení se rozhodla, protože je přesvědčena, že existuje důvod, proč byla zachráněna. Chce, aby její příběh inspiroval druhé. „Pokud se jeden člověk vzpamatuje z životní tragédie, tak moje snaha stála za to,“ prohlásila Terry Jo pro CBS News.