„Strom smrti“ mancinela: Dovede způsobit slepotu i popáleniny. Jeho plody jsou sladké, ale zrádné

Mancinela obecná (latinsky Hippomane mancinella) je v Guinnessově knize rekordů zapsána jako „nejnebezpečnější strom světa“. Jedná se o na první pohled celkem nenápadný strom, který náleží do čeledi pryšcovitých. Roste na pobřeží Baham, Mexika, Floridy a tropických míst Ameriky. Jeho kmen je zbarvený do červena, listy a plody mají zelenou barvu. Plod mancinely bychom mohli připodobnit k malému jablíčku. Odtud ostatně pramení i jeho název, který je odvozen od španělského slova manzanilla, tedy „malé jablíčko“. Ve španělsky hovořících zemí se mu přezdívá manzanilla de la muerte, tedy jablíčko smrti.

Tento strom dorůstá obvykle délky 10 až 15 metrů, jen ve výjimečných případech více. Najít ho lze především mezi mangrovníky, kterým stejně jako mancinele vyhovují brakické vody. Je domovem zvířat, konkrétně leguánů, kteří ho považují za své útočiště před predátory.

Ačkoliv svým vzhledem mancinela nijak nevyčnívá, jedná se o nejjedovatější strom světa, a to ví lidé už po celá staletí. Už karibští domorodci v předkolumbovské éře používali mancinelu k výrobě šípových jedů. Její jed okusili i španělští kolonizátoři, například conquistador Juan Ponce de León, který mimo jiné proslul urputnou snahou najít elixír mládí, skonal poté, co jej trefil šíp potřený jedem z mancinely. Jed z této dřeviny také v minulosti způsobil problémy námořníkům, kteří jej neznali a mylně se domnívali, že jsou plody stromu neškodné. Jako příklad můžeme uvést posádku mořeplavce Jamese Cooka, která dostala rozkaz nařezat dřevo z mancinely. Stačilo, že si námořníci promnuli oči po kontaktu se dřevem stromu, a neštěstí bylo na světě. Někteří pak až dva týdny neviděli. Ti, kteří se domnívali, že jsou její plody jedlé a ochutnali je, skončili s boláky a otoky kolem úst. Mancinela je zrádná v tom, že její plody zpočátku chutnají sladce, ale posléze se dostaví nepříjemné pálení a slzení.

Tito nešťastníci totiž netušili, že na mancinele je jedovaté úplně vše, od větví přes listy, kmen, mízu až po její plody. Na kůži působí leptavě, a tak není bezpečné se jí jakkoliv dotýkat. A dokonce může být nebezpečné pod tímto stromem i stát, a to konkrétně za deště, kdy by vám mohla voda stékající z listů dolů popálit kůži. Nebezpečná je i hořící kúra stromů, která může podráždit oči a jejich okolí, nebo dokonce vést v nejhorším případě i ke slepotě. Přesto nedochází k tomu, že by byly tyto stromy káceny ve velkém, v přírodě totiž slouží nejen jako bezpečný úkryt zvířat, ale také jako větrolamy a ochrana půdy před erozí. Pokud byste na něj náhodou narazili, držte si raději odstup. Pokud byste se jej přece jen dotkli, vyhledejte lékaře. V rámci první pomoci se postižené místo na kůži omyje vodou a následně chladí.

Mancinela obecná není jediný strom, kterému byste se měli vyhnout obloukem. Konkurovat ji může třeba rostlina přezdívaná „strom sebevrahů“, pong-pong (latinsky Cerbera odollam). Už pozření byť jednoho semene tohoto stromu může být pro člověka smrtelné. Jeho jed používají někteří sebevrazi k otrávení, proto se mu říká „strom sebevrahů“. Mezi nejjedovatější stromy světa se řadí i tzv. gympie-gympie, tedy kopřivák morušovitý. Pokud se ho dotknete, mohou vás jeho vlákna požahat, jelikož obsahují neurotoxin. Následné brnění a štípání kůže můžete dokonce pociťovat až týdny. S rostlinou je možné přijít do kontaktu v Austrálii. Ani v Evropě se ale zcela nevyhnete jedovatým stromům, jmenovat můžeme tis červený, který je v Česku na seznamu ohrožených druhů rostlin. Požití jeho jehličí a semen dovede způsobit vážné zdravotní potíže i člověku, častější jsou však případy, kdy se tisem otráví zvířata.

Zdroje: Guinness World Records, Wikipedia – Mancinela obecná, Prima Zoom, Southern Living, WebMD, BBC Discover Wildlife