Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Žralok grónský: Žije stovky let, může být klíčem k dlouhověkosti. Jeho maso navodí těžkou „opilost“

Foto: Hemming1952, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Žralok grónský je nesmírně zajímavý tvor, který se dožívá stovky let a vyhýbají se mu nádorová a neurodegenerativní onemocnění. Jeho zkoumání by do budoucna mohlo přinést pokroky v medicíně.

Článek

Žralok grónský žije stovky let

Žralok grónský se může pyšnit titulem nejdéle žijícího obratlovce naší planety. Uvádí se, že je schopen žít 400 až 500 let, některé zdroje dokonce hovoří o tom, že i déle. Zajímavostí je, že netrpí nádorovými a ani neurodegenerativními onemocněními. I přestože se dožívá velmi vysokého věku, je aktivní, i když má stovky let. Pohlavní zralosti dosahuje tento druh ve věku kolem 150 let.

Jeho domovinou je především Severní ledový oceán, konkrétně oblast Grónska a Islandu, odtud pramení i jeho název. Je znám také jako žralok malohlavý. Vyskytuje se v chladných vodách s teplotou do 12 stupňů Celsia. Jeho tělo je speciálně uzpůsobené pro život ve studené vodě, tkáně mají vysoký obsah sloučenin, které se chovají jako „nemrznoucí směs“, a poskytují mu ochranu před chladem.Dorůstá délky až 6 metrů a váží kolem tuny.

Foto: NOAA Okeanos Explorer Program, Public domain, via Wikimedia Commons

Žralok grónský

Na rozídl od některých jiných druhů žraloků se pohybuje velmi pomalu, rychlostí kolem dvou až tří kilometrů v hodině. Vyšší rychlost vyvine jen v případě, že chce překvapit svou kořist ze zálohjy. Pro srovnání, nejrychlejší žralok planety dovede vyvinout rychlost kolem 70 až 80 kilometrů v hodině. Žralok grónský se živí hlavně mršinami, ale dovede se projevit i jako predátor, a ulovit tuleně. Rovněž konzumuje kytovce nebo olihně.

Jeho maso navozuje stav podobný těžké opilosti

Žralok grónský je velmi fascinujícím druhem, věděli jste o tom, že jeho maso dovede zvířatům i lidem způsobit otravu? A to ne ledajakou, kromě průjmu a zvracení se totiž dostavují i pocity podobné těžké opilosti. Aby jeho maso vůbec bylo jedlé, musí projít velmi složitou úpravou, která trvá měsíce. Nejdřív se odstraní toxická tekutina, pak se maso suší, krájí a podává. Na Islandu je tradičním pokrmem kæstur hákarl, který obsahuje takto speciálně upravené maso. Mísí se v něm sýrová, nahořklá a rybí chuť. Místní si maso napichují na párátko a zapíjí kmínovou pálenkou.

Slavný americký šéfkuchař Anthony Bourdain pokrm označil za „nejhorší věc, kterou kdy jedl“.Nepochutnala si na něm ani další hvězda, britský šéfkuchař Gordon Ramsey, který jej v v televizním pořadu The F World vyplivl do kbelíku. Do 60. let minulého století byli žraloci grónští loveni pro olej v játrech, který se používal jako mazivo. Ze zubů žraloka se rovněž vyráběly pily. Dnes patří mezi ohrožené druhy, které je potřeba chránit.

Pomůže zkoumání jeho očí zlepšit zrak lidem?

Specifikem tohoto žraloka jsou jeho oči. Ty bývají napadány parazity ze skupiny korýšů zvané klanonožci. Požírají jeho rohovku a dlouho se věřilo, že žralok grónský musí časem začít vidět velmi špatně. To je ale v rozporu se zjištěním výzkumu publikováno v odborném časopise Nature Communications. Ačkoliv se nám může zdát pohled tohoto predátora „mrtvý“, opak je pravdou. Jeho oči jsou plně funkční, a to i po stovkách let. Jak je to možné? To zatím neví ani vědci. Jedna z teorií spekuluje, že ve skutečnosti klanonožci možná rohovku ve skutečnosti neničí, ale naopak čistí. To však nebylo zatím potvrzeno, celkově toho o žralokovi grónském víme ještě málo.

Lily Foggová, mořská bioložka, je však odhodlaná přijít na kloub mechanismu, jakým se oči žraloka udržují ve skvělé kondici dlouhé roky. Doufá, že by takové odhalení v budoucnu mohlo posloužit i lidem ke zlepšení jejich zraku. Zatím si vědci povšimli toho, že oko žraloka je chráněno silnou tkání – je právě ona klíčová pro zachování zraku? Výzkumníci se také zaměří na dva geny důležité pro pro opravu DNA – ERCC1 a ERCC4. Budou zkoumat, zda mohou napomáhat i tomu, aby zrak žraloka zůstal po staletí funkční. Jeho zkoumání by mohlo pomoci nejenom zlepšit lidem zrak, vědci mluví o tom, že by tento tvor mohl být klíčem k dlouhověkosti.

Proto je důležité analyzovat jeho genom, jak říká biolog Steve Hoffman: „Teprve díky sestavení genomu můžeme skutečně pochopit, které mutace se u žraloka nahromadily a mohly tudíž vést k dlouhověkosti. Proto je tento genom jakýmsi nástrojem, který nám i dalším výzkumníkům umožňuje nahlédnout do molekulárních mechanismů.“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz