Článek
Co se děje?
Po dlouhých měsících a dramatických obchodních vyjednáváních Canberra finálně potvrdila výběr japonského Mitsubishi Heavy Industries (MHI), jako hlavního dodavatele 11 moderních víceúčelových fregat pro svou nově budovanou flotilu bojových lodí v rámci vládního modernizačního programu SEA 3000 Frigate Program. Ten má v příštích letech nahradit sedm zastaralých a vysloužilých lodí třídy Anzac a stát se hybnou silou Australského královského námořnictva. Dodáno bude i jedenáct nových vylepšených fregat třídy Mogami, čímž tak spolu s šesti většími, vysoce moderními protiponorkovými fregatami třídy HunterCanberra během příští dekády téměř zdvojnásobí svou flotilu hladinových válečných plavidel.
Jaké jsou širší souvislosti?
Canberra ve svých vládních dokumentech sice žádný konkrétní stát explicitně nezmiňuje, její kroky však bezprostředně reagují na rostoucí agresivitu a expanzi Čínské lidové republiky (ČLR) v indopacifickém oceánském prostoru. V roce 2023 si Austrálie nechala zpracovat hloubkovou analýzu kapacit hladinové flotily a bojových schopností australských válečných lodí. Ohlášení nového vládního plánu s názvem „Flotila hladinových bojových lodí se zvýšenou ničivostí“ pak nedlouho poté položilo základní kámen pro nové akvizice a obranné plánování. Ty mají být doplňkem k nově budované flotile jaderných ponorek v rámci druhého pilíře trojstranného bezpečnostního paktu AUKUS.
Zájem o dodání jedenácti nových fregat původně vyslovily firmy z Německa, Jižní Koreje, Japonska a Španělska, nicméně předvybrány byly německý technologický podnik ThyssenKrupp a již zmíněná MHI. Německý výrobce během soutěže sázel zejména na image své společnosti jakožto osvědčeného vývozce s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti lodní výroby. Zdůrazňoval také nedostatek zkušeností svého japonského konkurenta s vývozem vojenských technologií. MHI naopak svou nabídku zasadila do širšího kontextu prohlubování vojensko-bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma pacifickými partnery. Jak již však v posledních letech bývá zvykem, rozhodujícími faktory se v důsledku zhoršující se bezpečnostní situace staly zejména termín dodání a poměr mezi bojovými schopnostmi a výší nákladů pro australský obranný rozpočet.
Výsledkem je, že první tři fregaty má postavit japonská MHI, přičemž první z nich má být dodána již v roce 2029. Canberra se však ze všech sil snaží rozšířit také svou vlastní vojensko-průmyslovou základnu, loďařství nevyjímaje. Během minulého úterý bylo oznámeno, že australská firma Austal vyhrála další rozsáhlý tendr na design a konstrukci přibližně osmnácti nových vyloďovacích plavidel a osmi dalších těžších vojenských plavidel. Tendr zahrnuje také klíčový podíl na konstrukci zbylých osmi z výše zmíněných jedenácti japonských fregat v australských loděnicích v Hendersonu. Tímto nabývá australsko-japonské partnerství zcela nového politicko-bezpečnostního rozměru. Poté, co Japonsko v minulé dekádě neuspělo ve výběrovém řízení na stavbu a dodání budoucích diesel-agregátových ponorek pro Austrálii, jde o moment symbolického významu. Zakázku tehdy získala Francie, dohoda však byla nakonec zrušena ve prospěch vybudování modernější flotily jaderných ponorek v rámci paktu AUKUS, což vyústilo ve vyostřenou diplomatickou roztržku mezi Paříží a Canberrou.
Mezi oběma národy tak zdaleka nejde o pouhou obchodní transakci. Danými kroky totiž obě země navenek signalizují další významný posun v již velmi blízkých politicko-bezpečnostních vztazích a vytvářejí tak širší prostor pro další vojensko-bezpečnostní spolupráci. Austrálie získá od svých japonských protějšků nejen nové a cenné know-how v oblasti výstavby moderního válečného loďstva, australské válečné lodě navíc budou moci být nyní v případě potřeby opravovány, vyzbrojovány a udržovány i v japonských přístavech – a vice versa. Japonsko se zároveň – po nedávném uvolnění svých pravidel pro vývoz pokročilých zbraňových systémů – snaží prosadit na mezinárodní scéně jako významný vojenský exportér. Po dodávce radaru a systému protivzdušné obrany Filipínám v roce 2024 představuje tato dohoda druhou významnou zahraniční zakázku v exportu pokročilých vojenských systémů.
Proč je to důležité?
Dohodnutý obchod mezi Canberrou a Tokiem v prozatímní hodnotě 6,5 miliardy dolarů, spolu s plány australského námořnictva na získání flotily minimálně sedmi jaderných ponorek třídy SSN-AUKUS a Virginia, cílí zejména na odstrašení ČLR a dalších autoritářských aktérů od případné vojenské agrese vůči Austrálii, popř. proti jinému jejímu demokratickému spojenci v Indo-Pacifiku. V důsledku akumulace nových akvizic Australského královského námořnictva získají Australské ozbrojené síly největší počet válečných lodí od druhé světové války a z tohoto kontinentálního státu tak vytvoří námořní mocnost, kterou již nebude možné v případě jakékoliv vojenské eskalace v Tichomoří – právě díky těmto námořním kapacitám a velmi pokročilým bojovým schopnostem – nadále ignorovat.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
