Článek
Množství služeb, které nabízejí tchajwanské večerky (convenience stores), je přímo ohromující. Nekoupíte si v nich pouze jídlo, kávu nebo cigarety. Můžete zde rovněž vyřídit vše od placení účtů, výběru z bankomatu, nákupu vstupenek na koncerty a vyzvednutí balíčků až po vyřízení tiskařských prací. Není tedy divu, že se staly všudypřítomnou součástí života na Tchaj-wanu. Večerky navíc neustále zavádějí nové služby, jako jsou toustovače, točené pivo a další novinky.
Zároveň však zaměstnanci večerek dlouhé hodiny tvrdě pracují za nízký plat. Nabídka tolika služeb znamená, že zaměstnanec samoobsluhy je zároveň baristou, pokladníkem, barmanem, pracovníkem pošty a prodavačem, ale to vše za minimální mzdu. Přesně to vystihuje i název Čang Li-siangovy (張立祥) knihy o pracovnících večerek: Vaše pohodlí, mé přepracování (v angl. Your Convenience, My Overwork). Během deseti minut může pracovník večerky dělat cokoli od kontroly prošlých výrobků v regálech a doplňování zboží, přijímání dodávek balíčků nebo nových výrobků, odbavování nákupů zákazníků či vaření kávy až po asistenci u tiskárny.
Čang tvrdí, že jakkoliv jsou večerky pozoruhodné, jsou v podstatě jen formou supermarketů a strukturálně se jim také nejvíce podobají. Základem provozu večerky je pokladní místo, které umožňuje sledovat produkty, které do něj přicházejí a jsou v prodejně prodávány. Technologie zatím nedospěla tak daleko, aby bylo možné tento proces automatizovat a obejít se bez lidského zapojení. Přestože se o to velké tchajwanské řetězce večerek pokoušejí, zatím nejsou schopny lidský prvek odstranit. Pokusy společností 7-Eleven a FamilyMart o zavedení automatizovaných večerek zůstávají koncepčními obchody, které nadále vyžadují lidskou práci v zákulisí.
V posledních letech se objevily snahy o sdružování zaměstnanců večerek v odborech. Mnozí nalézají paralely mezi zaměstnanci večerek na Tchaj-wanu a pracovníky rychlého občerstvení v jiných částech světa. Navzdory tomu zůstává toto odvětví vůči snahám o organizování zaměstnanců rezistentní, což je zřejmě odrazem celkové slabosti organizovaného odborového hnutí na Tchaj-wanu.
Aby mohly večerky poskytovat služby, jako je placení účtů za elektřinu a vodu nebo dokonce daní, je třeba mít těsné vztahy se státní správou. Není tedy divu, že významné řetězce večerek jako 7-Eleven či FamilyMart jsou řízeny velkými a mocnými konglomeráty majícími úzké vazby na vládu. Například u 7-Eleven to je skupina Uni-President Group. Často se vtipkuje, že samotný 7-Eleven by šlo považovat za ministerstvo. Soudobé večerky nahradily tradičnější hokynářství (tchajwansky nazývaná kám-á-tiàm, 柑仔店), která dříve do velké míry plnila stejné funkce. V tomto smyslu je vzestup moderních večerek také jistou formou gentrifikace.
Skutečnost, že jsou večerky tak důležitým základem života na Tchaj-wanu, je dává do souvislosti i s hrozbami, kterým Tchaj-wan čelí ze strany Číny. Současná tchajwanská administrativa nedávno popřela zvěsti, že by večerky mohly být v době války využívány jako zásobovací střediska, a uvedla, že se o této myšlence pouze diskutovalo. Vláda pravděpodobně doufala, že se tak vyhne panice obyvatelstva z možné války. Pravdou však je, že obchody se smíšeným zbožím by v době války s největší pravděpodobností k takovým účelům využity byly vzhledem k jejich strategické poloze v ústředních dopravních a logistických uzlech na úrovni místních čtvrtí.
Zaměstnanci večerek jsou většinou mladí lidé, pro které tato práce může být jejich prvním zaměstnáním, což některé řetězce těchto prodejen jako například Hi-Life zdůrazňují i ve svých náborových inzerátech. Společnost FamilyMart začala v poslední době najímat stále více studentů z tchajwanských škol v jihovýchodní Asii. Ti pak nosí jmenovky, na nichž je uvedeno i to, z jaké země pocházejí. Teprve čas ukáže, zda v odvětví večerek dojde k podobným změnám jako v Japonsku, kde se v posledním desetiletí nábor zaměstnanců rovněž diverzifikoval, takže se zde nyní běžně setkáváme s prodavači, kteří nejsou rodilými Japonci. Zároveň se však stále málo diskutuje o pracovních podmínkách v této klíčové instituci tchajwanského života, a to i přes nárůst aktivity odborů na Tchaj-wanu v posledních deseti letech vlády Demokratické pokrokové strany.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
Tento článek byl napsán hostujícím autorem:
Brian Hioe (Čchiou Čchi-sin, 丘琦欣) je spisovatel, redaktor, překladatel, aktivista a DJ žijící v Tchaj-peji. V roce 2014 byl jedním ze zakladatelů New Bloom Magazine (破土), internetového časopisu zabývajícího se aktivismem a politikou mladých lidí na Tchaj-wanu a v asijsko-pacifickém regionu, který vznikl po Slunečnicovém hnutí. Nyní pomáhá řídit komunitní prostor pro pořádání akcí DAYBREAK (破曉咖啡) provozovaný New Bloomem v Tchaj-peji. Zároveň působí jako nerezidentní vědecký pracovník v Tchajwanském výzkumném centru Nottinghamské univerzity.
