Hlavní obsah
Aktuální dění

Čínský špionážní případ testuje limity „českého obratu“ k Číně

Foto: Evropské hodnoty, ChatGPT

V polovině ledna zatkla česká policie čínského občana kvůli obvinění ze špionáže. Muž pracoval pro čínský deník Guangming Daily ovládaný Komunistickou stranou Číny.

Článek

Co se děje?

Dne 18. ledna zatkla česká policie čínského občana – novináře akreditovaného českým Ministerstvem zahraničních věcí – kvůli obvinění ze špionáže. Muž pracoval pro čínský deník Guangming Daily (光明日報). Ten je ovládaný Komunistickou stranou Číny a napojený na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS). Je pověstný šířením čínské státní propagandy a zaměstnáváním agentů MSS v zahraničí.

Možná není náhodou, že k zatčení došlo krátce poté, co 1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela zákona zavádějící trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí mocnost“. Jedná se o vůbec první případ, kdy je cizinec podezřelý ze špionáže v České republice stíhán, a nikoli pouze deportován. Toto načasování je významné i pro česko-čínské vztahy, u kterých mnozí očekávali, že se pod novou koaliční vládou v Česku oteplí.

Jaké jsou širší souvislosti?

Podle zpráv v médiích se Jang I-ming (楊藝明) pokoušel získat informace o vývoji české zahraniční politiky, obzvláště se pak zaměřoval na vztahy s Tchaj-wanem. Pro čínské publikum připravoval rozhovory a reportáže o Česku a regionu V4. Pro rozhovory si vybíral politiky, kteří sympatizují s Čínou nebo otevřeně obdivují čínský politický systém. Mezi nimi byla Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM, nebo bývalý europoslanec Jan Zahradil, známý svými pozitivními postoji k Číně, který působí jako poradce pro zahraniční politiku Motoristů – strany, která v současnosti drží post ministra zahraničí.

Jang byl ale aktivní i na Slovensku, kde dělal rozhovory s vysoce postavenými slovenskými politiky, například s Arturem Bekmatovem, poradcem slovenského premiéra Roberta Fica. Bekmatov se na své facebookové stránce chlubí čtvrtým dílem knihy Správa Číny od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a chválí Čínu jako „zdroj inspirace při hledání alternativ ke kapitalismu“.

Není těžké si v takovém kontextu představit, že by podobně smýšlející osoby, které mají přístup k vládě, sdílely s čínským novinářem potenciálně citlivé informace. Sami politici často hrdě sdílejí takové rozhovory na sociálních sítích a chlubí se dary, které obdrželi, což vede k oprávněným obavám z korupce elit ze strany cizí mocnosti (elite capture).

Jang I-mingovo zatčení je významné z několika důvodů. Zaprvé, nová vláda zahrnula do svého programového prohlášení záměr paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí mocnost“ zrušit. Tento paragraf byl za předchozí vlády živě projednáván a setkal se ze strany tehdejší opozice (dnešní vládní koalice) se silným odporem. Jeho kritici tvrdí, že je příliš neurčitý a zneužitelný. Daný případ však jasně ilustruje typ zahraničního vlivu, který má tento právní nástroj řešit. Premiér Andrej Babiš v reakci na Jang I-mingovo zatčení uvedl, že zrušení tohoto trestného činu prozatím „není na stole“ – možná i proto, aby nepopudil Spojené státy.

Zadruhé, k zatčení dochází uprostřed veřejně oznámeného „obratu“ ve vztazích Česka s Čínou, pouhý týden poté, co čínská náměstkyně ministryně zahraničí Chua Čchun-jing (華春瑩) navštívila Česko a setkala se svým protějškem, Marií Chatardovou. Hynek Kmoníček, seniorní diplomat a nově jmenovaný Babišův poradce pro národní bezpečnost, nedávno hovořil o „obratu ve vztazích s Čínou“ a uvedl, že Česko usiluje jak o obnovení obchodní spolupráce s Pekingem, tak o pokračování spolupráce s Tchaj-wanem. Objevily se také diskuse o možné Babišově návštěvě Pekingu koncem tohoto roku.

Proč je to důležité?

Snad nejdůležitějším faktorem, který současnou dynamiku formuje, jsou Spojené státy. Poté, co se americká administrativa dozvěděla o Babišově plánované cestě do Číny, americké velvyslanectví údajně požádalo české Ministerstvo zahraničních věcí o vysvětlení. Ministerstvo odpovědělo, že jakákoli cesta se uskuteční až poté, co proběhne návštěva prezidenta Donalda Trumpa v Číně.

Tato přílišná závislost na USA v české zahraniční politice je patrná i v jiných případech. Například zatímco většina evropských států otevřeně odsoudila prohlášení prezidenta Trumpa ohledně Grónska, čeští představitelé mlčeli.

Lze vyvodit dva hlavní závěry: (1) České zpravodajské služby opět prokázaly, že jsou v případě podezření na zahraniční vlivové operace schopny jednat rozhodně a samostatně. (2) Nová vláda to nebude mít jednoduché ani se zrušením novely trestního zákoníku, ani se zlepšením vztahů s Čínou – i v kontextu své strategické závislosti na Spojených státech.

Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz