Článek
Co se děje?
Ve svém novoročním projevu k veřejnosti vyjádřil císař Naruhito politování nad problémy, kterým řada Japonců čelí po loňských přírodních katastrofách, a vyslovil naději, že rok 2026 bude „pokojným a dobrým rokem“ jak pro obyvatele Japonska, tak celého světa. Pro Japonsko však start do nového roku klidný nebyl a vzhledem k výzvám, jako jsou pokračující napětí ve vztazích s Čínou a celková bezpečnostní situace v Indo-Pacifiku, se nastolené tempo zřejmě jen tak nezpomalí.
Jaké jsou širší souvislosti?
Japonská premiérka Sanae Takaiči zahájila letošní rok telefonátem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ve kterém uvedla, že rok 2026 by měl otevřít novou kapitolu japonsko-amerického spojenectví díky výraznému posílení spolupráce, zejména v oblastech ekonomiky a bezpečnosti. Oba lídři se shodli na prohlubování partnerství se stejně smýšlejícími zeměmi, jako je Jižní Korea, při naplňování vize svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku. Trump také pozval Takaiči na návštěvu do Spojených států, která je aktuálně plánována na jaro.
Takaiči posléze oficiálně zahájila nový rok tiskovou konferencí, na které se vyjádřila k aktuálnímu dění i k cílům do budoucna. K situaci ve Venezuele uvedla, že prioritou Japonska je zajistit bezpečnost japonských občanů a stabilizovat situaci ve spolupráci se zeměmi G7 a regionálními aktéry.
Novináři se jí rovněž dotazovali na možné rozpuštění dolní komory parlamentu, jelikož dosud coby premiérka nečelila celostátním volbám (funkce se ujala v říjnu 2025 po svém předchůdci Šigeru Išibovi). O možnosti předčasných voleb se Takaiči nezmínila, odpověděla však, že spolupráce mezi její vládnoucí Liberálně demokratickou stranou (LDP) a jejím menším koaličním partnerem, Japonskou inovační stranou (Japan Innovation Party, JIP) stojí na pevných základech a obě strany budou nadále vyzývat ke spolupráci i opozici. Později však již japonská média informovala, že premiérka zvažuje jako možný termín rozpuštění dolní komory datum 23. ledna.
Koaliční vláda premiérky Takaiči se těší vysoké míře podpory veřejnosti. Vyhlášení předčasných voleb by tak mohlo LDP pomoci zotavit se z výrazných ztrát, jež utrpěla v uplynulých dvou letech. Na druhou stranu však stojí strana premiérky Takaiči na výrazně vratších základech než její kabinet. Zatímco vláda se v současnosti těší 64% míře podpory, samotná LDP zaostává s velkým odstupem na hodnotě 30,6 %. To pravděpodobně vysvětluje, proč se Takaiči nyní více soustředí na hospodářskou politiku, například na boj s rostoucími cenami.
Jedním z důvodů vysoké podpory kabinetu je rázný postoj vůči Číně. Peking přijal vůči Japonsku řadu opatření poté, co jeho premiérka loni v listopadu naznačila potenciální zapojení Japonska do obrany Tchaj-wanu, pokud by se Čína pokusila změnit silou status quo v Tchajwanském průlivu. Navzdory čínskému tlaku japonská vláda výrok neodvolala, ačkoliv Takaiči následně uvedla, že chce s Čínou budovat konstruktivní a stabilní vztah a že Tokio bude s Pekingem nadále komunikovat.
To však bude i nadále obtížné. Dne 6. ledna, tedy pouhý den po premiérčině tiskové konferenci, oznámilo čínské ministerstvo obchodu s odvoláním na čínské národně bezpečnostní zájmy, že zakáže vyvážet do Japonska položky dvojího užití, které by mohly být využity k posílení jeho armády. Zároveň však nebylo upřesněno, které konkrétní položky budou pod nové vývozní kontroly spadat, což v Japonsku vyvolalo debatu o možných dopadech na ekonomiku – zejména pokud jde o vzácné zeminy, z nichž se přibližně 60 procent dováží z Číny.
Proč je to důležité?
Japonsko v reakci na otevřenou invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 a na prohlubující se spolupráci Moskvy s Čínou a Severní Koreou přehodnotilo v posledních letech svůj přístup k obraně a bezpečnosti. V roce 2022 se rozhodlo, že postupně zdvojnásobí svůj obranný rozpočet z 1 % na 2 % HDP, a přijalo tři klíčové dokumenty: Národní bezpečnostní strategii, Národní obrannou strategii a Program budování obranných schopností.
Na své první letošní tiskové konferenci Takaiči uvedla, že má vzhledem k rychle se měnícímu bezpečnostnímu prostředí v plánu revidovat všechny tři dokumenty ještě v průběhu tohoto roku. Její kabinet rovněž schválil (na fiskální rok začínající letos v dubnu) rekordně vysoký obranný rozpočet, který počítá s navýšením vojenských výdajů o 3,8 %na 9 bilionů jenů (přibližně 1,18 bilionu korun). Čínská státní tisková agentura Sin-chua označila pozměněný přístup Japonska k bezpečnostní politice za „alarmující“.
Japonsko má tedy před sebou poměrně dlouhý seznam novoročních předsevzetí týkajících se závažných otázek – od domácích až po ty mezinárodní. Cena za jejich dodržení bude vysoká, ale cena za jejich porušení by byla ještě vyšší.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
