Článek
Co se děje?
Tchajwanská Rada původních obyvatel (Council of Indigenous Peoples, CIP) nedávno vydala ostré prohlášení, v němž znovu zdůraznila, že původní obyvatelé Tchaj-wanu patří do austronéské etnolingvistické rodiny a nejsou potomky čínských mytických prapředků císaře Jana a Žlutého císaře. Prohlášení vyzdvihuje skutečnost, že tchajwanská domorodá společenství nejsou součástí takzvané „čínské národnosti“ (中華民族) a ani by neměla být řazena do kategorie etnických menšin, jak je definuje čínská vláda. Tato reakce přišla v odpovědi na nedávnou kulturní výměnu mezi ČLR a Tchaj-wanem, která se konala na Jünnanské národnostní univerzitě na začátku května 2025 a nesla název „Barevný Jün-nan, setkání s Tchaj-wanem“ (“Colorful Yunnan, Gathering with Taiwan”). Akce se zúčastnil bývalý domorodý zákonodárce Kuomintangu Kchung Wen-ťi (孔文吉) a několik dalších zástupců původních tchajwanských obyvatel. Tato akce může sloužit jako příklad řady čínských vlivových taktik specificky cílících na austronéské domorodé komunity na Tchaj-wanu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Domorodí obyvatelé Tchaj-wanu patří k austronéské jazykové rodině, jedné z největších a nejrozšířenějších jazykových rodin na světě. Na základě lingvistických a archeologických výzkumů je Tchaj-wan místem, odkud se austronéské jazyky původně rozšířily do jiných oblastí Asie, Oceánie a Afriky. Austronésané obývají Tchaj-wan již nejméně 4600–4800 let. Dnes jejich populace čítá podle údajů ministerstva vnitra přibližně 610 000 osob, což představuje asi 2,6 % celkové populace země. Tato etnika, rozdělená oficiálně do 16 uznaných komunit, vykazují rozmanité sociální struktury, materiální kulturu a jazykové zvyklosti. Všechny se však v určitém okamžiku dějin dostaly pod vliv jiných kultur a pod cizí politickou správu. Politické zastoupení Austronésanů je zaručeno prostřednictvím šesti vyhrazených míst v tchajwanském Legislativním dvoře a v Radě původních obyvatel (CIP), ústřední vládní agentuře odpovědné za záležitosti domorodých národnostních skupin. Ačkoli původní obyvatelstvo tvoří pouze 2,6 % obyvatelstva země, pochází z něj až 8,7 % dobrovolných branců do tchajwanských ozbrojených sil. Ve speciálních jednotkách tvoří původní obyvatelé více než polovinu jejich členů, což podtrhuje významnou roli, kterou v obraně a bezpečnosti země hrají.
Čínská lidová republika (ČLR) v rámci svého principu „jedné Číny“ řadí původní obyvatele Tchaj-wanu mezi své „menšinové národnosti“ (少數民族) – konkrétně spadají do obecné kategorie „horské etnické skupiny“ (高山族) – aniž by uznávala odlišné identity a členění, které původním obyvatelům přiznává Tchaj-wan. Tento homogenizující přístup nebere v potaz různorodou kulturní, jazykovou a historickou identitu tchajwanských domorodých skupin a může mít významné právní důsledky, zejména pokud jde o práva na vlastnictví půdy, uznání svébytné kultury a ochranu postavení domorodého obyvatelstva v domácím i mezinárodním rámci. Čínská lidová republika využívá svůj vlastní právní rámec, spolu s řadou dalších strategií, k prosazování narativu tvrdícího, že původní obyvatelstvo Tchaj-wanu je nedílným členem rodiny etnik, z nichž se skládá čínský národ.
Komunity původních obyvatel jsou v posledních letech stále zranitelnější vůči dezinformacím zaměřujícím se na identitu člověka či skupiny, například na rasu, náboženství, etnický původ či pohlaví (identity-based disinformation,IBD). Významným příkladem je rozhovor jisté mladé ženy z etnické skupiny Amiů pro čínskou televizi, v němž tvrdí, že původní obyvatelé Tchaj-wanu jsou čínskou menšinovou národností pocházející z provincie Fu-ťien. Jiný případ se týká domorodé osoby, která se veřejně identifikuje jako Číňanka. Na internetu kolují také různá nepravdivá tvrzení – například obvinění, že Tchaj-wan násilně demoluje domy původních obyvatel – často ilustrovaná nesouvisejícími fotografiemi. ČLR kromě toho podporuje narativy, které spojují tchajwanské domorodé skupiny s čínskými menšinami, a za politickým účelem využívá genealogických tvrzení, jakožto i akademických styků a finančních pobídek, k posílení těchto zpráv.
Proč je to důležité?
Na Tchaj-wanu i v Evropě se objevuje stále více dezinformací týkajících se identity (IBD) domorodých a etnických menšin, jako jsou Sámové nebo Romové, a v poslední době i ukrajinské komunity. Ačkoli vlády zavedly strukturální opatření k širšímu boji proti dezinformacím (například v roce 2015 byla v EU zřízena skupina East StratCom, zatímco Tchaj-wan v roce 2017 začlenil mediální gramotnost do svých školních osnov), nebyly tyto kroky podniknuty speciálně k řešení IBD, což nikdy nebylo politickou prioritou.
V důsledku toho zůstávají účinky dezinformací týkajících se identity nedostatečně pochopeny. Dopady na politickou angažovanost, kulturní kontinuitu a odolnost komunit nadále rostou, přičemž zájem politiků i akademické sféry o tyto otázky zůstává omezený. Dezinformační kampaně zneužívající etnickou identitu staly sofistikovanějšími, což zvyšuje tlak na občanskou společnost a výzkumné instituce, z nichž mnohé čelí finančním nebo politickým omezením.
Na Tchaj-wanu tyto dezinformace přispívají k rostoucímu pocitu domorodé mládeže, že jejich identita je zneužívána v navzájem si konkurujících politických narativech. Národnostní projekty, které se snaží redefinovat nebo si přivlastnit identity původních obyvatel pro strategické účely, jsou ze své podstaty utlačovatelské a povahu těchto identit překrucují.
V době, kdy EU připravuje svou příští pětiletou strategii v oblasti lidských práv, ukazuje se naléhavá potřeba podporovat výzkum a politické rámce, které by dokázaly čelit etnickým aspektům dezinformací.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
