Článek
Co se děje?
Coby čtvrtý největší výrobce oceli na světě by Nippon Steel zvýšil svou globální výrobní kapacitu ze současných 65 milionů na 85 milionů metrických tun ročně. Pro společnost U. S. Steel, která devět čtvrtletí po sobě vykazovala klesající zisky, nabízela fúze možnost zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu a zachovat tisíce pracovních míst. Počátkem letošního roku však americký prezident Joe Biden nákup v hodnotě 14,9 miliardy dolarů zablokoval, což vyvolalo jak pochvalné reakce, tak kritiku, ale zároveň i otázky ohledně budoucnosti americko-japonských obchodních vztahů – a nejen těch obchodních.
Jaké jsou širší souvislosti?
Fúze podniků se hned po svém ohlášení stala významným tématem americké prezidentské kampaně a jak Joe Biden, tak Donald Trump slibovali, že nákup zablokují. Transakci rovněž několik měsíců posuzoval Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS), aby posoudil možná rizika této akvizice pro národní bezpečnost. Výbor však nedospěl k žádnému konsensu a loni v prosinci postoupil rozhodnutí Bidenovi. Ten následně transakci zablokoval s odůvodněním, že udržet ocelářský průmysl v americkém vlastnictví je životně důležité pro národní bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců. Jeho rozhodnutí ocenily jak jeho vlastní Demokratická strana, tak odborová organizace United Steelworkers. Obě zdůraznily, že výroba oceli má pro ochranu národní a ekonomické bezpečnosti značný význam.
Na druhou stranu však Bidenovo rozhodnutí vyvolalo i vlnu kritiky. Generální ředitel U. S. Steel David Burritt popsal tento krok jako „hanebný a zkorumpovaný“, označil jej za urážku Japonska a prohlásil, že „vůdci Komunistické strany Číny teď v Pekingu tančí v ulicích“. Japonsko je totiž již desítky let klíčovým spojencem USA v indopacifickém regionu, přičemž toto partnerství je nyní s ohledem na hospodářský a vojenský vzestup Číny ještě důležitější. Jen v samotném ocelářském průmyslu je šest z deseti největších světových společností čínských, zatímco U.S. Steel je na 24. místě. Zablokování prodeje odsoudil také Jason Furman, bývalý ekonomický poradce ve vládě prezidenta Obamy, který Bidenovo zdůvodnění označil za „ubohý a zbabělý ústupek partikulárním zájmům, který způsobí, že Amerika bude méně prosperující a bezpečná“. Dodal, že je zklamán, když vidí, jak Biden zrazuje americké spojence.
Proč je to důležité?
Společnosti Nippon Steel a U.S. Steel nyní společně žalují americkou vládu, aby rozhodnutí zvrátila, a tvrdí, že Bidenův krok byl nezákonným politickým vměšováním. Celá situace navíc vyvolala v hospodářských kruzích obou zemí vážné obavy o budoucnost americko-japonských investic – jak to ostatně vzkázal svému americkému protějšku Anthonymu Blinkenovi i japonský ministr zahraničí Takeši Iwaja.
Ještě před Bidenovým rozhodnutím totiž společnost Nippon Steel navrhla několik ústupků, které měly obavy z fúze rozptýlit. Patřilo mezi ně přemístění americké centrály Nippon Steel do Pittsburghu, kde sídlí i U.S. Steel, či nabídnutí práva veta vládě USA ohledně jakéhokoliv případného snížení výrobní kapacity U.S. Steel. Navzdory těmto snahám však nyní společnost Nippon Steel po krachu dohody čelí navíc i potenciálnímu penále ve výši 565 milionů dolarů, které by měla vyplatit společnosti U.S. Steel.
I mimo ekonomické kruhy tak rostou obavy, že neúspěšná fúze by mohla narušit vzájemnou důvěru mezi USA a Japonskem. Odcházející velvyslanec USA v Japonsku Rahm Emanuel se však obavy snaží mírnit. Prohlásil, že americko-japonské spojenectví je připraveno čelit hrozbám ze strany Číny a Ruska lépe než kdy dříve, a zdůraznil, že vzájemné partnerství je „hlubší a silnější než jakákoli jednotlivá ekonomická nebo obchodní transakce“. Jeho hodnocení situace bude brzy podrobeno zkoušce, a to nejen dalším vývojem v kauze U.S. Steel, ale pravděpodobně i blížícím se druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa v Bílém domě.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
