Článek
Tokio se však rozhodlo proces urychlit, vyměnit až polovinu raket za starší rakety Block IV Tomahawk a zahájit nákup v roce 2025. Tokio výslovně nespecifikovalo motivaci stojící za tímto rozhodnutím, ale je zřejmé, že nedávné aktivity Číny, Ruska a Severní Koreje nenechávají Japonsku mnoho času nazbyt.
Jaké jsou širší souvislosti?
Dne 4. října se japonský ministr obrany Minoru Kihara setkal se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. K setkání došlo během Kiharovy první cesty do Spojených států ve funkci ministra obrany. Do funkce nastoupil v září, kdy nahradil Jasukazu Hamadu poté, co se japonský premiér Fumio Kišida rozhodl obměnit kabinet a rozhodující stranické posty, aby posílil svou pozici před klíčovým hlasováním o vedení strany v příštím roce.
Kihara uvedl, že urychlený nákup raket je součástí plánu na zvýšení japonských protiofenzivních kapacit. Austin hovořil o společných výzvách, včetně nátlakového chování Číny, nebezpečných provokací Severní Koreje a bezohledné války Ruska proti Ukrajině. Řekl také, že „americký závazek podle článku pět smlouvy o obraně Japonska zůstává neochvějný a vztahuje se na všechna území pod japonskou správou, včetně ostrovů Senkaku“.
Zvyšování japonských vojenských kapacit je sdílenou ambicí Tokia a Washingtonu. Pro USA je to součást indopacifické strategie, která se snaží vyvážit vojenský vzestup Číny. Pro Japonsko je zase důležité odstrašení Číny a Severní Korejea zároveň zvýšení jeho obranné schopnosti. Japonsko je připraveno vynaložit 2 miliardy amerických dolarů na střely Tomahawk a přibližně 38 miliard na zlepšení svých celkových vojenských schopností.
Pořízení raket Tomahawk je zásadním milníkem v pacifistickém vývoji Japonska po druhé světové válce. Sám premiér Kišida prohlásil, že „Je to poprvé za několik desetiletí, kdy Japonsko získává útočné schopnosti,“ ale dodal, že to lze stále považovat za sebeobranu. Střely Tomahawk jsou pro Japonsko užitečné vzhledem k tomu, že se jedná o ostrovní stát. Střely mají dolet přes 1 600 km, pohybují se v malých výškách a podzvukovou rychlostí, díky čemuž jsou obtížně zachytitelné na radarech.
Proč je to důležité?
Tokio výslovně neupřesnilo, proč se rozhodlo proces pořízení raket Tomahawk urychlit, ale země má hned několik důvodů k obavám. Čínsko-ruské „přátelství bez hranic“ vyhlášené krátce před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajině se promítá i do indopacifické oblasti, např. v podobě společných hlídek Číny s Ruskem kolem Japonska. Čína rovněž zvýšila počet vniknutí do oblasti kolem neobydlených ostrovů Senkaku pod japonskou správou, které si ale nárokuje i Čína. S rostoucím napětím kolem Tchaj-wanu je ohrožena právě bezpečnost těchto ostrovů. Podle japonské pobřežní stráže vpluly 15. září čtyři čínské vládní lodě do japonských teritoriálních vod poblíž sporného území Senkaku, což znamenalo již 23. čínský vpád v tomto roce.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-pacifik aktuálně.
