Článek
Co se děje?
Minulý týden se v Pekingu sešli úředníci EU v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a předsedou Rady EU Antóniem Costou u příležitosti konání Summitu EU–Čína. Ten měl zároveň připomenout 25leté výročí konání těchto setkání na vysoké úrovni a 50 let vztahů mezi EU a Čínou. I přes tuto významnou symboliku byl letošní summit jedním z nejkratších v historii (s výjimkou období pandemie Covid-19, kdy se konal online), což ilustruje, jak křehké vzájemné vztahy mezi EU a Čínou v současnosti jsou.
Hlavními body programu byly otázky týkající se hospodářské politiky – „vyrovnání podmínek“ pro evropské společnosti, které se potýkají s obtíži při přístupu na čínský trh a s nekalými obchodními praktikami Pekingu souvisejícími s nadprodukcí – a evropské bezpečnosti, včetně čínské politické a ekonomické podpory Ruska, které vede agresivní válku proti Ukrajině. Summit sice nepřinesl v těchto hlavních dvou bodech výrazný pokrok, EU a Čína nicméně podepsaly dohody o klimatu a vzácných zeminách.
Jaké jsou širší souvislosti?
Navzdory omezenému konsenzu v hlavních ekonomických a bezpečnostních otázkách přinesl summit dva konkrétní výsledky: EU a Čína vydaly společné prohlášení o spolupráci v oblasti klimatu, v němž se zavázaly k posílení spolupráce v oblasti čisté energie, ve snižování emisí metanu a v obchodování s emisemi uhlíku. Dále Peking souhlasil s uvolněním omezení vývozu vzácných zemin, což poté, co Čína v dubnu 2025 rozšířila svůj režim kontroly vývozu, představuje klíčový průlom. Pro evropský průmysl, který je pro svou zelenou a digitální transformaci na čínských kritických nerostech závislý, je tato dohoda zásadní.
V jiných oblastech se konsenzus hledal jen těžko. Von der Leyen zdůraznila, že vzájemné vztahy se nacházejí v „body zlomu“ a vyzvala obě strany, aby „předložily skutečná řešení“. Dle oficiálního čínského prohlášení vyzval prezident Si Ťin-pching (習近平) EU, aby se vyvarovala „restriktivních ekonomických a obchodních opatření“ a ponechala své trhy otevřené. Zároveň apeloval na společnou podporu multilateralismu a odpor proti „unilateralismu“ – čímž nepřímo naráží na Spojené státy. Stojí za pozornost, že čínské prohlášení vůbec nezmiňuje válku na Ukrajině, což bylo klíčové téma evropské agendy.
Napětí zůstává vysoké. Peking je frustrovaný 18. balíčkem sankcí EU proti Rusku, který zahrnuje i dvě čínské banky, zatímco Brusel trápí neférové obchodní praktiky Číny, které znevýhodňují evropské podniky. Další spor se týká vyloučeníčínských společností z veřejných zakázek na zdravotnická zařízení v EU.
Summit se měl původně konat v Bruselu a trvat dva dny. Předchozí setkání proběhlo v Pekingu v prosinci 2023. Čínskou delegaci oficiálně zastupuje na summitech premiér (aktuálně Li Čchiang 李強). Brusel usiloval o účast samotného prezidenta Siho, ten však odmítl do Bruselu vycestovat s poukazem na domácí povinnosti. Symbolicky tak dal najevo čínskou nadřazenost a postoj ne nepodobný čínským císařům, kterým se do Pekingu jezdili partneři a vazalové klanět.
EU přesto nadále svůj postoj vůči Číně zpřísňuje. Už začátkem tohoto měsíce obvinila von der Leyen Čínu, že „fakticky umožňuje ruskou válečnou ekonomiku“, a varovala, že čínsko-ruské „přátelství bez hranic“ bude formovat i budoucnost vztahů mezi EU a Čínou.
Proč je to důležité?
Navzdory diplomatickému ochlazení zůstávají vztahy mezi EU a Čínou strategicky významné. Čína je třetím největším obchodním partnerem EU v oblasti zboží a služeb, zatímco EU je pro Čínu největším obchodním partnerem vůbec. Ekonomické asymetrie, regulatorní spory a politická nedůvěra však nadále narůstají.
Ještě naléhavější je tiché sbližování Číny a Ruska a klíčová role Číny v globálním snižování emisí, což ji udržuje v centru evropských debat o zahraniční a klimatické politice. Brusel se přitom tváří v tvář slábnoucímu strategickému vlivu vůči Spojeným státům nachází v křehké rovnováze. Snaží se nevzdat se kritických postojů založených na zásadách, ale zároveň nezabránit tomu, aby mohla nadále probíhat komunikace.
V tomto světle je zkrácený a neuspokojivý Summit EU–Čína ilustrativní. Podobná setkání na vysoké úrovni již nejsou tolik o obsahu jako o vysílaných signálech. Představují symbolickou diplomacii v době slábnoucí důvěry. Evropa již o své iluze vůči Číně přišla, ale ještě nepřišla o svou angažovanost.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
