Článek
Co se děje?
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken se minulý týden vydal na významnou desetidenní diplomatickou tour po Asii, kde dohromady navštívil šest států, jmenovitě Laos, Vietnam, Japonsko, Filipíny, Singapur a také Mongolsko. Blinkenova cesta probíhá v době velmi vyostřené volební kampaně, avšak pevně v duchu zahraniční politiky dosluhujícího prezidenta Joea Bidena a současné Indo-pacifické strategie Spojených států. Obě trajektorie si kladou za jeden z hlavních cílů zadržovat mocenskou expanzi komunistické Číny (ČLR) v oblastech a otázkách, které by mohly představovat významnou hrozbu pro americkou národní bezpečnost nebo dokonce ohrožovat současný mezinárodní systém založený na pravidlech.
Jaké jsou širší souvislosti?
Během již osmnácté cesty Blinkena ve funkci ministra zahraničí do oblasti Indo-Pacifiku se první zastávka konala v Laosu při příležitosti ministeriády třicátého prvního regionálního fóra zemí ASEAN ve Vientiane. Mimo jiná setkání a jednání stojí za zmínku hlavně zákulisní setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem Im (王毅), kterého Blinken již během úvodní řeči důrazně varoval, že podpora ČLR ruskému válečnému tažení na Ukrajině nezůstane bez americké odezvy, avšak ocenil také dohodu, které se v posledních dnech podařilo dosáhnout mezi ČLR a Filipínami v oblasti zásobování Sierry Madre na Druhé Thomasově mělčině. Ta výrazně snižuje současné napětí, jež by mohlo vyústit dokonce v ozbrojený střet mezi oběma supervelmocemi.
Další zastávka se konala ve Vietnamu při příležitosti státního pohřbu generálního tajemníka Komunistické strany Vietnamu Nguyena Phu Tronga, který v rámci vlastního konceptu tzv. bambusové diplomacie významně přispěl ke zlepšení vztahů mezi Vietnamem a Spojenými státy. Nguyen Phu Trong tak byl prvním vietnamským stranickým šéfem, který uskutečnil státní návštěvu Washingtonu, kde se setkal Barackem Obamou a v roce 2015 také hostil summit mezi Severní Koreou a Spojenými státy. V září 2023 se pak Trọng ve Vietnamu setkal s Bidenem, kde společně pozvedli vztahy mezi oběma státy na úroveň Komplexního strategického partnerství, tedy na nejvyšší možný stupeň vzájemných vztahů. Proto měla Blinkenova účast na pohřbu podstatný symbolický význam a vypovídá o nedávném pokroku ve vzájemných vztazích v kontextu obav z expanze ČLR v Jihočínském moři, kde dodnes nejsou vyřešeny její územní spory s Vietnamem.
V Japonsku se k Blinkenovi připojil na jednání také ministr obrany Lloyd Austin a se svými protějšky konzultovali dosavadní pokrok v oblasti klíčových reforem struktury velení amerických a japonských ozbrojených sil v regionu, o kterých jsme psali v 21. vydání tohoto briefingu a které jsou považovány za jedno z nejdůležitějších posílení společné obrany za několik dekád. Při této příležitosti také oznámili další urychlení integrace ozbrojených sil obou států, zejména v oblasti vedení operací, vojenského vybavení a jaderného odstrašení a potvrdili také další rozšíření výroby a sdílení pokročilých raket vzduch-vzduch AMRAAM a země-vzduch PAC-3. Blinken se v Tokiu setkal také s protějšky z Indie, Austrálie a Japonska ve formátu zemí Quad, aby jednali o regionální stabilitě a námořní či kybernetické bezpečnosti v regionu.
Z Japonska oba američtí ministři odcestovali na Filipíny, aby se setkali se svými protějšky a s prezidentem Marcosem jr., kterému přislíbili finanční pomoc v bezprecedentní hodnotě půl miliardy dolarů. Peníze budou určeny pro posílení filipínské armády a pobřežní stráže a část bude vyčleněna také na úpravy přístavů, ve kterých mají v budoucnu kotvit lodě amerického námořnictva. Dále se dohodli na posílení připravované smlouvy o sdílení vojenských zpravodajských informací, která je jedním z klíčových předpokladů pro další vojenskou integraci, sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní spolupráci mezi oběma tichomořskými spojenci.
V Singapuru Blinken spolu s premiérem Wongem stvrdili dosavadní rozsáhlou bezpečnostní a ekonomickou spolupráci a obě strany také podepsaly dohodu obecně známou jako „123 Agreement“, která se zabývá možnostmi využití jaderné technologie v oblasti změn klimatu a energetiky. Tento typ dohody se podepisuje vždy, když Spojené státy chtějí uskutečnit export jaderných technologií. Partnerská země se v ní zavazuje, že bude bránit proliferaci jaderných zbraní a stanoví potřebné standardy pro kontrolní mechanismy využití jaderných technologií.
Blinken poté odletěl také do Mongolska, kde se setkal politickými špičkami země, jež je hluboce vklíněná mezi autoritářským Ruskem a ČLR. Spojené státy se zde snaží rozšířit vliv právě na úkor obou mocných sousedů. Oba státy v tomto ohledu zahájily mechanismus Komplexního strategického dialogu, který má posílit spolupráci v mnoha oblastech – obchodu a obrany nevyjímaje.
Proč je to důležité?
Blinken touto cestou stvrzuje historický odkaz Bidenovy zahraniční politiky vůči ČLR a Indo-Pacifiku, která je založená zejména na multilateralitě a budování vzájemně propojených ad-hoc partnerství a aliancí. Tato strategie jednak násobně posiluje americký vliv, přítomnost a rozšířenou odstrašující moc v Indo-Pacifiku, ale zároveň také posiluje legitimitu současného mezinárodního uspořádání založeného a pravidlech, které se ČLR v posledních letech snaží ze všech sil zpochybnit a jehož udržení a zachování je životním zájmem Spojených států. Diplomatická tour má v druhé řadě také ujistit americké spojence v regionu, že v době, kdy Biden odstupuje z volebního klání, se kontinuita této politiky nehledě na probíhající volební kampaň a její možné vyústění minimálně prozatím nemění.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete se registrovat k odběru zde.
