Článek
Co se děje?
Jak se Slamáci, fiktivní pirátská posádka z japonské série manga One Piece, stali symbolem odporu proti indonéskému prezidentovi Prabowovi Subiantovi?
V tomto souostrovním státě je srpen synonymem oslav Dne nezávislosti, při kterém se občané předhánějí ve zdobení ulic červeno-bílými girlandami připomínajícími národní vlajku. Letos je ale nálada před svátkem jiná. Vzhledem k rostoucí nespokojenosti s vládou prezidenta Prabowa začalo mnoho domů společně s červenobílou národní vlajkou vyvěšovat ještě jeden prapor: Jollyho Rogera (tedy pirátskou vlajku s lebkou a zkříženými hnáty), jehož lebku zdobí charakteristický slaměný klobouk Monkey D. Luffyho, kapitána posádky z mangy One Piece.
Místopředseda sněmovny Sufmi Dasco Ahmad v následné reakci odsoudil vyvěšování pirátské vlajky jako hanobení národního symbolu a označil jej za „koordinovaný pokus o rozdělení národa“. Toto napětí je třeba chápat v širším kontextu úpadku indonéské demokracie a rostoucí veřejné nespokojenosti s Prabowovou vládou.
Jaké jsou širší souvislosti?
Současná kontroverze kolem vlajky evokuje protesty #IndonesiaGelap („Temná Indonésie“), které se konaly po celé zemi na začátku roku 2025. Mladí lidé tehdy vyšli do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s Prabowovou politikou, zejména s úspornými opatřeními jeho vlády a podkopáváním principu civilní nadvlády ve vládních záležitostech.
Šíření vlajky z mangy One Piece vyvolalo řadu reakcí ze strany politiků a státních představitelů. Ústřední vláda považuje celou věc za závažnou záležitost, která by mohla být porušením státních zákonů. Koordinující ministr pro politické a bezpečnostní záležitosti Budi Gunawan uvedl, že vyvěšení vlajky z One Piece lze považovat za „provokaci“, a citoval zákon, který zakazuje vyvěšování státní vlajky pod jakýmikoli jinými symboly. Řekl, že vláda podnikne rázné právní kroky proti komukoli, kdo úmyslně používá vlajku z One Piece k vyvolávání nepokojů a poskvrňování státního symbolu.
Firman Soebagyo z politické strany Golkar (Strana funkčních skupin) šel ještě dál a prohlásil, že tento čin je součástí provokativního úsilí o svržení vlády. „Jsou to provokace, které mají za cíl svrhnout vládu – to je nepřijatelné!“ řekl.
Navzdory symbolice vlajky z One Piece jako formy kritiky vláda tvrdí, že její veřejná podpora zůstává vysoká. Podle celostátního průzkumu, který v červenci 2025 citoval ministr Budi Gunawan, uvádí 81,2 % Indonésanů, že jsou s výkonem prezidenta Prabowa spokojeni.
Tato „podpora dle statistik“ však kontrastuje s frustrací široké veřejnosti, která k vyvěšování vlajky z One Piece vede. I když je spokojenost na makroúrovni vysoká, mnoho Indonésanů čelí naléhavým problémům – hromadným propouštěním, obtížným podmínkám na trhu práce, úsporným opatřením či kontroverzní legislativě. Tyto problémy vysvětlují, proč se i přes vysoké volební preference nadále objevují symbolické projevy protestu. Kvantitativní spokojenost v zásadě nevylučuje nespokojenost kvalitativní.
V roce 2023 měla na Netflixu premiéru hraná adaptace mangy One Piece, která se rychle stala jedním z nejpopulárnějších televizních seriálů v Indonésii. Jako osobní znak Luffyho, hlavního hrdiny série, má lebka se slamákem a hnáty odrážet jeho charakter, který se projevuje neustálou snahou o svobodu, a to i prostřednictvím rebelie. Právě proto se před 80. výročím nezávislosti Indonésie stala symbolem odporu proti vnímanému úpadku demokratických norem v zemi.
Proč je to důležité?
Kontroverze kolem vlajky odhaluje rostoucí generační rozdíly ohledně toho, jak Indonésané vnímají moc, protesty a vlastenectví.
Pro mnoho mladých lidí představují symboly jako Luffyho slaměný klobouk svobodu, vzdor a spravedlnost – hodnoty, které podle nich v současném politickém uspořádání stále více chybí. Zároveň se ukazuje, že nespokojenost s vládou se neprojevuje vždy jen v podobě nepokojů nebo protestních pochodů – může mít i podobu vizuální rebelie inspirované anime, šířené na TikToku a vyvěšované na balkonech a náklaďácích.
Tento fenomén navazuje na protesty #IndonesiaGelap, při nichž mladí Indonésané odsoudili beztrestnost elit a zmenšující se občanský prostor. Stát by neměl protest brát na lehkou váhu: naopak, měl by na něj nahlížet jako na kreativní a výrazný akt občanské angažovanosti. Skutečnost, že fiktivní pirátská vlajka vyvolala celonárodní debatu, ukazuje nejen na nespokojenost s Prabowovým vedením, ale také na hlubší spor o to, co v roce 2025 znamená být vlastencem. Demokratická budoucnost Indonésie závisí zčásti na tom, zda budou hlasy mladých lidí vyslyšeny, nebo naopak zesměšňovány.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
