Článek
Co se děje?
16. září se prezidenti středoasijských států Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu zúčastnili Korejsko-středoasijského summitu v Soulu.
Shromáždění, kterému předsedal jihokorejský prezident I Če-mjong, se soustředilo se na budoucí spolupráci a posílení partnerství v oblasti inovací, prosperity a propojenosti. Bylo to poprvé, co se prezident Jižní Koreje setkal se všemi pěti vůdci států Střední Asie najednou.
Výsledkem summitu je tzv. Soulská deklarace, která má sloužit jakožto základ pro prohlubování korejsko-středoasijských vztahů a přijetí plánu spolupráce na dalších 30 let. Představitelé zemí se dohodli pořádat summit každé dva roky. Další se bude konat v Kazachstánu v roce 2028. Také bylo rozhodnuto, že budou institucializovány konzultace na různých úrovních, aby se zjednodušila identifikace a implementace konkrétních projektů.
Jaké jsou širší okolnosti?
Hlavní položkou na programu summitu byly diskuse o praktické ekonomické spolupráci. Plán spolupráce na 30 let, který byl na fóru schválen, se mimo jiné zaměřuje na klíčové minerály, energii a infrastrukturu.
Deklarace učiněná na summitu, která je výsledkem dialogu na úrovni náměstků ministrů započatého již před téměř 20 lety, zdůrazňuje důležitost vzájemně prospěšných hodnotových řetězců. Jižní Korea chce diverzifikovat své zdroje klíčových minerálů, obzvláště těch, které se používají při výrobě polovodičů a baterií. Země Střední Asie, na dané minerály bohaté, pak usilují o větší podíl na výrobě produktů ze svých zdrojů. Aby toho byli schopné, potřebují investice, technologii a modernizaci zastaralé infrastruktury z dob Sovětského svazu. Jižní Korea je známá svým rychlým ekonomickým růstem, což je něco, co se Střední Asie snaží napodobit.
Jihokorejské společnosti už v tomto regionu působí, konkrétně v automobilovém a stavebním sektoru. Od roku 2021 do roku 2025 se objem obchodu mezi Jižní Koreou a Střední Asií zvedl o 90 % na 10 miliard dolarů. Korejská expertíza v infrastruktuře, technologii a výrobě se doplňuje s rostoucím středoasijským trhem, bohatými přírodními zdroji a mladou pracovní silou. Korea má také na tento region velmi specifické vazby: Střední Asie je domovem největší korejské diaspory, jelikož sem bylo v roce 1937 sovětským režimem z Ruska přesunuto více než 300 000 etnických Korejců.
Kromě ekonomické spolupráce zdůraznilo všech šest vedoucích představitelů důležitost denuklearizace Korejského poloostrova a přislíbilo pomoc v budování dlouhodobého míru, v boji proti kriminalitě a při řešení bezpečnostních hrozeb.
Proč je to důležité?
Spolupráce s Jižní Koreou představuje pro Střední Asii skvělou příležitost pro modernizaci její ekonomiky. Korejské angažmá a vliv v této oblasti mohou také přispět ke stabilitě regionu tím, že nabídnou model spolupráce odlišný od toho, který nabízejí jiní globální hráči.
V době, kdy se dodavatelské řetězce jeví jako stále zranitelnější, může být tato spolupráce výhodná i pro Evropu: jedním z návrhů předložených na summitu byl dopravní a logistický řetězec vedoucí z Koreje přes Střední Asii až do Evropy. Tento Střední koridor (také známý jako Transkaspická mezinárodní dopravní trasa) táhnoucí se ze Střední Asie přes Kaspické moře až k Evropě v poslední době přitahuje čím dál tím více pozornosti jako alternativa k trasám vedoucím přes Rusko. Z tohoto důvodu byly doprava a zavedení odolných dodavatelských řetězců hlavními body summitu.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
